Původně šelakové a později umělohmotné desky představovaly hlavní hudební nosiče dvacátého století. V osmdesátých letech se ale na trhu objevily kompaktní disky, které na nějaký čas vinyly vytlačily. Nyní jsou vinylové desky již několik let na vzestupu a jejich prodeje meziročně rostou i dvojciferným tempem. Loni zájem pokořil sedm set milionů kusů, a byl tak největší za poslední tři dekády. Svou roli v tom podle některých vydavatelů paradoxně sehrály streamovací platformy či pandemie covidu-19. V poslední době se také kvůli varování environmentálních organizací někteří výrobci snaží jít při produkci desek udržitelnější cestou.
Vinyl se vrátil ve velkém, posluchač touží po rituálu. Hovoří se i o ekologii
Zájem o vinyly se začal obnovovat kolem roku 2007, zejména na Západě a ve východní Asii. Poptávka po gramodeskách od té doby strmě narůstá, a to i přes existenci nových možností streamování. V loňském roce zájem pokořil přes sedm set milionů kusů – a byl tak největší za posledních třicet let.
„Mezi lety 2011 až 2014 byl prodej vinylových desek jen otázkou pár stovek kusů, většinou pro zanícené sběratele. (…) Pak však kouzlo analogového zvuku objevili i současní interpreti a v podstatě v posledních letech doprovází vydání každého nového titulu také verze na vinylu,“ okomentoval pro server iDnes.cz Pavel Bodiš z České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI).
Zájem je dokonce tak velký, že se k jejich výrobě vracejí i společnosti, které na ně dříve kvůli nástupu nových technologií zanevřely. V roce 2018 třeba japonská firma Sony, která s produkcí gramodesek skončila v roce 1989.
Štěrba: Na vinylu stavíme budoucnost firmy
Celosvětové prodeje neustále rostou, proto došlo také během posledních let ve Spojených státech ke stavbě nových továren na lisování desek. Severoamerický kontinent má svůj značný význam i pro největšího výrobce vinylů, českou společnost GZ Media, která zaměstnává na dva tisíce lidí a pobočky má v osmi zemích světa. Loni v červnu otevřela nový výrobní závod v Nashvillu.
„Poptávka tam roste nejrychleji na světě a my chceme být našim zákazníkům co možná nejblíže,“ odůvodnil generální ředitel GZ Media Michal Štěrba. Kromě nové továrny v Nashvillu má podnik ještě lisovnu Memphis Record Pressing v Memphisu a Precision Record Pressing v Burlingtonu v kanadské provincii Ontario. Obě továrny průběžně zvyšují kapacitu.
Každá čtvrtá gramofonová deska, která se v současnosti na světě prodá, pochází od GZ Media, jak uvedla firma. „Z pohledu čísel čekáme jednoznačně nejúspěšnější rok. Daří se nám posilovat naši pozici na trhu, zvyšovat tržní podíl, a především díky zahraničnímu růstu nám roste jak obrat, tak i zisk,“ shrnul v prosinci Štěrba.
Loni GZ Media vyrobila přes šestapadesát milionů vinylů, do dvou let společnost plánuje výrobu zvýšit až na 140 milionů kusů ročně. „K našemu překvapení se z věci, která byla více otázkou nostalgie, stala věc, která dává ekonomický smysl, významně roste a my na ní stavíme budoucnost naší firmy. Vyrábíme dvacet čtyři hodin denně a za den vyrobíme necelých dvě stě tisíc,“ uvedl pro Radio Prague International Štěrba.
Majitel společnosti Zdeněk Pelc na základě nasmlouvaných zakázek i kontaktů s vydavatelstvími předpokládá, že v příštích dvou letech určitě zájem o vinyly neopadne. Otázkou ale je, co bude dál. Podle něj se v určitých periodách objevuje stále něco nového a je důležité, aby na to firma byla připravena.
GALERIE
Největším výrobcem vinylu je česká společnost GZ Media
Role estetiky i rituálu
Otázkou tak je, co za renesancí gramofonových desek stojí. Jak totiž připomněl i Štěrba z GZ Media, gramodesky jsou jako produkt relativně náročné na výrobu, zákazníkům doma zabírají dost místa a komfort při poslechu je snížený – posluchač musí po nějaké době obrátit desku a podobně.
„To jsou věci, které člověk v digitálním světě nezažívá. Ale ta míra dotyku, nekomfortu nebo zhmotnění umělce je podle mě to, co na tom lidi láká,“ myslí si Štěrba. Poukázal na to, že desku si člověk může doma vystavit, prohlížet si její obal a nejde tedy jen o samotný poslech hudby.
„To je podobný důvod, proč v digitální době lidé pořád kupují fyzické knížky. Když mám rád hudbu, tak ji nechci konzumovat pouze prostřednictvím nějakých digitálních platforem, ale chci mít doma produkt, který si mohu vystavit, prohlédnout, ukázat známému v rodině, potěšit se s ním, dát ho na gramofon a v úplně jiné dimenzi si hudbu poslechnout a prožít,“ sdělil.
Streamovat hudbu může kdokoliv – a kdykoliv chce. Pokud ale hledáte s hudbou hlubší spojení, nic se nevyrovná fyzické nahrávce, kterou můžete držet v rukou a projít rituálem jejího nasazování a poslechu“.
S tím souhlasí také Broc Barnes, manažer závodu společnosti Third Man Pressing v Detroitu, který založil hudebník Jack White. „Je tu spousta lidí, kteří se chtějí vrátit k tomu, aby mohli něco držet a dívat se, jak to hraje. Digitální předplatné a další věci jsou skvělé, ale lidé si teď na koncertech kupují desky místo triček,“ říká Barnes.
Podle ředitele řetězce Reverb Dana Orkina mohou za renesanci vinylu paradoxně streamovací platformy, jako je například Spotify či Apple Music. „V očích mnoha lidí zbavilo streamování muziku kouzla. V podstatě eliminovalo radost z rituálu, kterým byl nákup hudebního nosiče, a z jeho vlastnění, jímž člověk vyjadřuje podporu kapele,“ podotkl v rozhovoru pro CNBC.
Prezidentka vydavatelství Superior Music Publishing Mara Kugeová si myslí, že svou roli částečně hraje také estetika. „Když chcete slyšet skladbu, skoro vždy ji najdete on-line, což vytlačuje fyzická alba. Ale pokud je chcete sbírat, pak budete chtít nosič, který má senzační obal. A to je skoro vždy vinyl,“ prohlásila v témže rozhovoru.
„Koupit vinyl je jako kupovat starožitnosti,“ okomentoval Petr Rákosník, majitel pražského hudebního obchodu. „Vinyl má úžasný zvuk.“
Zájem mladší generace a vliv pandemie
Vinylové desky ve velkém zaujaly také mladší generaci. „Přesouvají se z okrajových trhů hudebních sběratelů, milovníků hudby a audiofilů k širší spotřebitelské základně představující mladou generaci, která si našla cestu k vinylu,“ uvedl Štěrba. I proto se i současní populární interpreti, jako jsou například Adele, Taylor Swiftová či Harry Styles, postupně na vinyly přesouvají.
Svou roli hrají mimo jiné sociální sítě. Když se něco stane virálním hitem na YouTube nebo TikToku, netrvá dlouho a mladí fanoušci zamíří do obchodu s deskami hledat vinylovou verzi, upozornil generální ředitel irského řetězce Golden Discs Stephen Fitzgerald.
„Kate Bushová se nedávno dočkala obrovského oživení díky své skladbě Running Up That Hill v seriálu Stranger Things na Netflixu. To zvýšilo prodej jejích alb na vinylu a díky skvělému obalu alba jsou pro sběratele ještě atraktivnější,“ uvedl pro The Irish Times jako příklad.
Studie MRC Data z roku 2021 dokonce přišla s tím, že takzvaná generace Z, kterou identifikovala jako jedince narozené mezi lety 1997 až 2010, kupuje více vinylů než starší mileniálové.
Studie shromáždila údaje týkající se nákupních zvyklostí více než čtyř tisíc jednotlivců ve věku třinácti a více let v souvislosti s hudbou. Výsledkem bylo, že zhruba patnáct procent jednotlivců v rámci demografické generace Z si za poslední rok od začátku výzkumu zakoupilo vinylové desky. U mileniálů to bylo jedenáct procent.
Za zmínku také stojí, že značný nárůst poptávky po gramodeskách výrobci zaznamenali zejména v době pandemie covidu-19. Příčiny vidí v pozměněné spotřební i posluchačské zvyklosti. Lidé pracující z domova hudbu poslouchali v jiných časech, odlišně a intenzivněji, čehož si všimla například i streamovací platforma Spotify.
V Česku prodej vinylů v roce 2020 podle ČSNS IFPI vzrostl o dvanáct procent. Pandemie tak možná urychlila zvyky nejen mladších lidí kupovat hudbu. Kvůli lockdownům nemohli navštěvovat koncerty nebo hudební festivaly a hledali alespoň nějaké fyzické spojení se svými oblíbenými umělci.
„Lidé nemohli chodit na koncerty, upravili svůj spotřební koš, a o to víc začali kupovat desky. Umocnil se tak trend generického růstu, který u desek pozorujeme už posledních zhruba sedm let,“ vysvětlil Petr Čepek z XVINYLX.
Většina výrobců používá staré lisovací metody
Výroba vinylů za účelem uspokojení masivní poptávky stále narůstá. Některé ekologické organizace proto varují, že energie a chemikálie spojené s výrobou desek přispívají ke znečišťování životního prostředí a klimatické krizi. Většina výrobců totiž stále používá lisovací metody z konce sedmdesátých let dvacátého století.
Například výzkumníci z Keeleovy univerzity odhadují, že vinylové desky obvykle obsahují přibližně 135 gramů PVC materiálu s uhlíkovou stopou 0,5 kilogramu CO2. Na základě tohoto výpočtu by prodej 4,1 milionu záznamů vyprodukoval 1900 tun CO2, což nebere v úvahu dopravu a balení.
„Chemické přísady, které byly použity ve výrobcích z PVC, ze kterého se desky vyrábí, jsou často extrémně toxické sloučeniny, jako jsou ftaláty nebo kovy jako olovo, které mohou vést k dlouhodobému poškození zdraví,“ popsal vedoucí vědecký pracovník The Environmental Working Group David Andrews.
Na tento problém upozorňuje i kanadský profesor hudby z University of Oslo Kyle Devine. Podle něj je dopad výroby vinylu na životní prostředí celkově velmi špatný. „Hudba sice není tím největším přispěvatelem k těmto problémům. Ale nemyslím si, že je to adekvátním argumentem, proč to ignorovat,“ prohlásil.
Snaha jít ekologičtější cestou
Někteří výrobci se proto snaží jít úspornější a ekologičtější cestou. Například zakladatel britského ekologického nahrávacího klubu Naked Simon Parker serveru Forbes sdělil, že si byl vždy vědom toho, že prodává desky vyrobené z plastu, ale nikdy dříve mu to nepůsobilo vážné obavy, jelikož většina z nich má dlouhou životnost.
„Nemyslím si, že vinylové desky jsou něco, co si lidé představují jako produkt s dopadem na životní prostředí,“ uvedl. „Jsou tu tak dlouho, že jejich existenci považujeme za samozřejmost. Ale když jsme se tím začali zabývat, brzy jsme si uvědomili, že je tu problém,“ dodal.
Teprve během pandemie se Parker začal zabývat myšlenkou výroby udržitelnějších vinylových desek. Pro tu si zvolil lisovnu Deepgrooves v Nizozemsku, což je továrna z 99 procent uhlíkově neutrální, kde veškerý vinyl obsahuje netoxické minerální přísady. Rozhodl se také pro 140gramový vinyl namísto 180gramového. „Ve zvukové kvalitě konečného produktu není žádný zvukový rozdíl,“ podotkl.
Server Seznam Zprávy ve své reportáži také upozornil na existenci nizozemské firmy Green Vinyl Records, která vyvinula lisy, jež mají o devadesát procent sníženou spotřebu, větší kapacitu i ekologičtější materiál.
Podle šéfa podniku Harma Theunisse jeho společnost vyrábí nosiče z druhu plastu PET neboli polyethylentereftalátu, jak prozradil pro nizozemskou televizi. Ten má větší životnost, ale také se snadněji recykluje. Theunisse věří, že může jít o nový standard celého průmyslu, jak uvedl pro BBC.
Překážkou při hledání ekologicky šetrných alternativ k PVC byla vždy touha dosáhnout stejně bohaté zvukové kvality a současně zachování tvrdosti a odolnosti plastu, objasnila Sharon Georgeová, lektorka udržitelnosti na Keeleově univerzitě. Metoda Green Vinyl Records je „krokem správným směrem“, myslí si.