Muzikoložka: Potřebujeme národní zvukový archiv, jinak mnoho nahrávek ztratíme

Nahrávám video
Muzikoložka Iva Horová o národním zvukovém archivu
Zdroj: ČT24

Idea národního zvukového archivu se vrací už téměř sto let, přesto stále neexistuje. Nahrávky jsou roztroušeny po různých institucích, částečně i soukromých firmách. Chybí ale systematický přehled a koordinovaná spolupráce, které by napomohly nejen evidenci nosičů, ale i jejich potřebné digitalizaci. Čím déle se národní zvukový archiv bude odkládat, tím více riskujeme ztrátu části národní historie a kultury, obává se muzikoložka Iva Horová.

Iva Horová spolu s dalšími odborníky připravila monografii Archiv, který nebyl. Shrnuje sto let pokusů o zřízení národního zvukového archivu.

Úkolem instituce takového typu by bylo systematické mapování, ochrana a zpřístupňování českého zvukového kulturního dědictví ve všech formách. Podobné archivy v zahraničí už dávno existují, Česko je podle Ivy Horové „na bodě nula“, přitom hrozí, že o část svého zvukového dědictví může přijít.

Chybí spolupráce

„Riskujeme, že ztratíme mnoho vzácných nahrávek. Bohužel fyzicky degradují a záznam z nich se postupně ztrácí. Čím déle budeme čekat, tím budeme mít větší problémy a tím více zaplatíme za sanaci těchto nahrávek. Bohužel jsme v situaci, kdy ještě ani nevíme, kde se co nachází, protože průzkumy nemá kdo dokončit,“ upozorňuje Horová.

Nahrávky jsou uloženy v různých takzvaných paměťových institucích, jako jsou muzea a knihovny. Vlastní archiv má také Český rozhlas či Česká televize, ovšem i soukromá vydavatelství typu Supraphon.

Archiv, který nebyl
Zdroj: Národní muzeum

„Každá z těch institucí má jiné poslání a jiné úkoly, a tím pádem dostupnost je velmi obtížná. Neexistuje ani centrální evidence, některé ty sbírky nejsou dokonce ani zpracované, takže když hledáte třeba diskografii Bedřicha Smetany, musíte prohledat spoustu zdrojů a nemáte jistotu, že jste našel relevantní a správné informace,“ vysvětluje muzikoložka.

Zdola to nejde, shora by mohlo

Monografie chronologicky shrnuje snahy o vznik národního zvukového archivu a zamýšlí se i nad příčinami, proč zatím skončily neúspěchem. „Pravděpodobně je to tím, že vždycky chybí finance nebo politická vůle nebo silná osobnost, dokonce se promítly negativně i některé přírodní nebo společenské události,“ podotýká Horová.

Podle ní se ukázalo, že „zdola“ není možné problém koordinovaného uchování zvukového dědictví řešit. „Je potřeba, aby to bylo řešeno z pozice ministerstva kultury, do jehož gesce tato problematika spadá,“ nabádá.

Dodává, že cílem není vystavět novou budovu archivu na zelené louce. „Jde o to nahrávky zevidovat a věnovat se jejich digitalizaci. A to plánovaně a podle strategických národních plánů. Zařídit, aby zde existovala pověřená, kompetentní instituce, která by za to byla zodpovědná,“ apeluje na resort kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...