Hunger Games: Síla vzdoru 1. část – příliš dlouhé ticho před bojem

Recenze - Nezničitelná Katniss Everdeenová je zase zpátky, ale nemá pořádně, co říci ani komu napráskat. Nicméně zakázaná symbolika Reprodrozda znovu ožívá a zdá se, že by mohla za rok, v závěrečném dílu téhle fantasy série, konečně zatnout prezidentovi Snowovi tipec.

Dost už bylo Arény, kde se každý rok vzájemně vyvražďovali teenageři z dvanácti krajů, tvořících území Panemu, jemuž vládne arogantní vidlák a prezident Snow. Katniss tehdy (Hunger Games z roku 2012) popadla luk, vzala to za sestru, přežila spolu s Peetou Mellarkem teen vyvražďovačku i vlažnou režii Garyho Rosse a postoupila do druhého dílu (Hunger Games: Vražedná pomsta), kterého se ujal s teenagerovskými mindráky obratněji pracující Frances Lawrence (Voda pro slony). A ten už výnosný posed na režijním křesle nikomu nepřenechá.

A teď nám nabízí lehce naředěnou trojku (Hunger Games: Síla vzdoru 1. část), která ne příliš košatý závěrečný díl literární předlohy Suzanne Collinsové ještě natahuje na dvě části. Prublo se to u Harryho Pottera nebo Twilightu, tak proč to nezkusit i tady?

Stačil jeden dobře vystřelený šíp do silového pole, Aréna zařvala a borci ze třináctého kraje odletěli s Katniss na tajnou podzemní základnu. Takhle jsme se s ní ve dvojce rozloučili. A našli ji teď v trojce v podzemním světě třináctého kraje, kde se prezidentka Julianne Mooreová a přeběhlík Philip Seymour Hoffman snaží vytvořit nové dějiny a vzkřísit nový Panam.

A k tomu potřebují hlas, který by lidi oslovil, a tvář, za kterou by šli bojovat – hlas a tvář Katniss Everdeenové, jež probudí ostatní z apatie a dá jim naději. V prvních Hunger Games ještě patřila mezi ty, co se nechají kosit, a chtěla jen přežít, ve Vražedné pomstě už toho začala mít dost a teď, v Síle vzdoru, se postavila do čela odboje a zahájila odpočítávání před konečným zúčtováním.

Tohle se holkám ze základky bude líbit, na tohle pomažou do multikin, protože to odvážná Katniss, nejlépe oblečená rebelka v dějinách lidského vzdoru, dělá tak trochu i za ně.

Ale nejdříve si ho musí vybojovat! Režisér Francis Lawrence koncipuje první část závěrečného dílu série jako mix tahů a protitahů tradičních protivníků, zarámované temnějším a drsnějším vizuálem, než na jaký jsme byli zvyklí. Předvádí umění, jak udělat z předehry dvouhodinovou upoutávku na to, co teprve přijde, a mačká přitom z herců, co se dá. A ti dělají, co umí a co jim řídký scénář, v němž chybí masivnější akce i zřetelnější vývoj charakterů, předepisuje.

Oscarová Jennifer Lawrenceová (Terapie láskou) už nebojuje jenom za sebe, ale stává se ikonou nového Panamu a její hlavní protivník Donald Sutherland si lebedí na své záporácké parketě, snaží se, aby nepřítel neviděl, že už začíná krvácet, a dokazuje, že nejúčinnější zbraní hada (jako je on) je jed. Woody Harrelson se těch pár minut, co je v záběru, snaží alespoň trochu pohnout s dějem, oddaný Liam Hemsworth je pořád stejně oddaný a nikdy by neudělal to, co sršním jedem sjetý Josh Hutcherson, pořád šmrncovní Elizabeth Banksové neublíží ani to, že nosí na hlavě svetr, a Philip Seymour Hoffman tu ve své labutí písni odvádí obvyklý vysoký standard. Kapitálním přírůstkem do staré party je pak Julianne Mooreová, která s přehledem koučuje třináctý kraj a postupně začíná věřit, že to Katniss přece jen dokáže.

Na to, že se toho na plátně moc neděje, akce je pomálu (jednou z nejdramatičtějších sekvencí je záchrana kocoura) a děj i figury spíše přešlapují na místě, se na předváděné dá docela koukat, a to hlavně proto, že všichni zúčastnění jedou v limitech scénáře na plný plyn. Na to, jak to dopadne, si budeme muset rok počkat. Zatím je třeba smířit se s tím, že Katniss je pořád dívkou mezi dvěma chlapci (tohle na cílovku vždycky zabíralo) a s „objevnými“ proklamacemi o tom, že jiskra dokáže zapálit oheň, a jestliže v něm nakonec shoříme, shoříte v něm s námi. Tentokrát se ale žádný fajrák nekonal.

HUNGER GAMES – MOCKING JAY - PART 1 / HUNGER GAMES: SÍLA VZDORU – 1. ČÁST. USA 2014, 125 min., české titulky, od 12 let, 2D, 4DX. Režie: Francis Lawrence. Scénář: Danny Strong, Peter Craig. Kamera: Joe Willems. Hudba: James Newton Howard. Hrají: Jennifer Lawrenceová (Katniss Everdeenová), Josh Hutcherson (Peeta Mellark), Liam Hemsworth (Gale Hawthorne), Woody Harrelson (Haymith Abernathy), Philip Seymour Hoffman (Plutarch Heavensbee), Julianne Mooreová (prezidentka Alma Coinová), Donald Sutherland (prezident Snow), Elizabeth Banksová (Effie Trinketová), Stanley Tucci (Caesar Flickerman). V kinech od 20. listopadu 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 21 mminutami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 14 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.