Je to drsná hra, kterou řídí všemocný Kapitol a gerontoidní hajzl, prezident Snow. Je to hra, kde nikdo nevyhrává. Jsou jenom ti, co zemřeli, a pár odolných, kteří (zatím) přežili. Postavili je proti sobě, ale oni dobře vědí, kdo je jejich skutečný nepřítel.
Hunger Games: Vražedná pomsta – teenagerovská lekce totality
Není to tak dávno, co neomylná lukostřelkyně Katniss Everdeenová a syn místního pekaře Peeta Mellark překvapivě vyhráli úchylnou reality show - 74. Hunger Games. Udělali tehdy to, co bylo třeba, aby přežili, ale netušili, že jejich vítězství může zažehnout ve dvanácti krajích, jež tvoří území Panem, plamen revoluce a vzpoury všech týraných, trestaných a brutálně porobených. Jenomže tohle se vládcům Kapitolu, kteří každý rok v době sklizně vysílají z každého kraje chlapce a dívku do zabijáckých Hunger Games, kde ve virtuální aréně a on-line televizním přenosu z jejich zápolení může přežít jen jeden, hrubě nelíbilo. Nejvíce to ale evidentně zprudilo despotického starce, mazaného prezidenta Snowa, který nedokázal skousnout, že by se dívka z 12. kraje, kterou si chtěl právě namazat na chleba, mohla postavit Kapitolu a jeho stejně nebezpečnému jako nedotknutelnému majestátu.
V posledních Hrách sice Katniss bojovala statečně, ale přestože tam šlo o život, byla to pořád jenom hra. Hra ale skončila, z Jennifer Lawrenceové udělala nový (a to nejenom, i když především) dívčí idol a z celosvětových tržeb přihrála domů neuvěřitelný ranec, čítající okrouhlých sedm set milionů dolarů. A tak je tady tahle holka, co se jen tak nedá, zákonitě znovu, a to nejenom proto, že autorka knižního bestselleru Suzanne Collinsová napsala původně tři díly, které jí hlavně nedočkavé čtenářky, jimž udělala ještě razantnější díru do hlavy nežli bledá Bella z Twilightu, trhaly z rukou.
Hunger Games: Vražedná pomsta / Donald Sutherland, Philip Seymour Hoffman
Nakrknout despotického tyrana Snowa se ovšem nevypláci, a tak je tentokrát Katniss na prahu skutečné války, byť se cynický starouš v prezidentském křesle tváří, že by chtěl, aby se stali přáteli nebo alespoň spojenci. Jenomže věřte prezidentům. Katniss ale není žádná naivní blbka a spojení s mocí opojeným gerontem nebere, a to nejen proto, že mu (oprávněně) nevěří, ale i proto, že se kolem ní současně motá latentně zamilovaný Peeta a na svoji šanci čeká i urostlý lovec Hurikán, který to už nemohl vydržet, dal jí pusu, nechal se zbičovat a pak vysmahl někam do lesů, aby se pak v hodně překvapivé společnosti objevil až ve finále.
V režijním křesle vystřídal Garyho Rosse, který celou hru v loňském roce rozjel, rodilý Vídeňák Francis Lawrence, jenž ale od tří let vyrůstal v L. A., a na rozdíl od své laskavé romance z cirkusového prostředí Voda pro slony se tentokrát tváří, že pořádně přitvrdí, byť je třeba brát ohled na možnou přístupnost pro ty, kterým je tento spektákl určený (čímž pochopitelně lehce znechutí otrlé). V rámci žánru je ale tohle balancování mezi utilitárními kontexty, snažícími se nepřijít o žádnou skupinu potenciálních diváků, vcelku příznačné.
Hunger Games: Vražedná pomsta / Jennifer Lawrenceová
Po jedničce, která dala přesvědčivě najevo, že mezera, která tu začala vznikat po ukončení Twilightu, je zacelena, tak přichází dvojka, čímž se předpokládaná série Hunger Games dostává do své poloviny, neboť její filmová podoba (na rozdíl od té literární) je proponována jako čtyřdílná. A jestli to takhle bude pokračovat, bude se její fanklub mít na co těšit, byť se nejedná o nijak třeskutě tempařskou záležitost.
Francis Lawrence ve druhé epizodě totiž evidentně nikam nespěchá, dává si na čas, a než se dostane k akci v jubilejní sedmdesáté páté aréně, kde si to mezi sebou rozdají předchozí vítězové, aby se radikálně snížil počet ikon, které by mohly ohrožovat totalitní režim Kapitolu, kloní se spíše ke konverzačce a nastolování dusné sociální atmosféry, jež je předobrazem budoucí revoluce.
Hunger Games: Vražedná pomsta / Jennifer Lawrenceová, Josh Hutcherson
A Hunger Games najednou přestávají být jen jednosměrnou teenagerovskou vyvražďovačkou a mnohem vyzráleji a dospěleji než v úvodním prologu předvádějí, jak nepřijatelná je diktatura totality, jak morbidní je vláda mocných a jak nevyhnutelná je revoluce, která ji (možná) smete. Po hrátkách s vlkodlaky a upíry je tohle radikální hollywoodský obrat, z něhož by v polovině minulého století dostal republikánský senátor McCarthy kopřivku a jenž by pravděpodobně znamenal brutální obvinění z neamerické činnosti a komunistické propagace.
Poctivá polovina téměř dvou a půl hodinové stopáže, v níž Hunger Games směřují k vražedné pomstě, navozuje tuto tíživou šedou atmosféru beznaděje a strachu, která drtí všechny kraje a ostře kontrastuje s pitoreskní barevností vládnoucího Kapitolu. Jenomže touto sociální dekou začíná prosvítat i cosi jako naděje, což prezidenta Snowa vyděsí a přiměje k masivní likvidační akci. Klíčoví protagonisté v čele s Katniss tu pak směřují nejen k očekávané spektakulární aréně, ale k poslání, které má ještě mnohem větší ambice, nežli je jen prosté přežití. Tohle je zajímavý a do jisté míry i nečekaný obrat, s nímž se v nekomplikovaných teenagerovských projektech zas nesetkáváme tak často, a Hunger Games tu dostávají novou a nikoli nezajímavou dimenzi.
Navzdory tomu, že do arény tentokrát vstupují zkušení zabijáci, kteří tu již jednou vyhráli, tu není mezi nimi příliš kontaktní akce, neboť hlavním nebezpečím jsou spíše uměle vyvolané hrozby (elektrické výboje, krvavý déšť, jedovatá mlha, agresivní opice, ničivá vlna). Tohle je trochu škoda, ale možná je to proto, aby se kromě původního vyzkoušeného a osvědčeného castingu (Lawrenceová, Hutcherson, Hemsworth, Harrelson, Banksová, Tucci, Kravitz či Donald Sutherland) mohly uplatnit i nové posily, mezi nimiž jednoznačně vede nový šéf her a hlavní prezidentův poskok Philip Seymour Hoffman, jehož čas ještě přijde.
A tak lze konstatovat, že svojí druhou epizodou Hunger Games: Vražedná pomsta zvyšuje laťku, graduje a také nastoluje očekávání, jak se s touto akcelerací vyrovnají další pokračování. Řekl bych, že je to očekávání příjemné a vstřícné, což v případě jiných sérií nebývá nutně vždycky pravidlem.
HUNGER GAMES: CATHING FIRE / HUNGER GAMES: VRAŽEDNÁ POMSTA. USA 2013, 146 min., české titulky, 2D+IMEX+4DX. Režie: Francis Lawrence. Scénář: Simon Beaufoy, Michael Arndt. Kamera: Jo Wilems. Hudba: James Newton Howard. Hrají: Jennifer Lawrenceová (Katniss), Josh Hutcherson (Peeta), Liam Hemsworth (Hurikán), Woody Harrelson (Haymitch), Donald Sutherland (Snow), Philip Seymour Hoffman (tvůrce hry), Lenny Kravitz (Cinna). V kinech od 21. listopadu 2013.