Luba Skořepová se naposledy vrátila na filmová plátna. Necelý rok po její smrti měl premiéru její dokumentární portrét Sama. Herečku ukazuje jako osamělou dámu, která věku navzdory bojovala s nezájmem okolí. Snímek vznikl v koprodukci České televize a vedle kin se promítá také na divadelních scénách.
„Jako malá holka jsem si toužebně přála, abych byla na světě sama, aby nikdo vedle mě nebyl,“ přiznává Luba Skořepová v dokumentu. Ve stáří opravdu sama byla. S životem osamělého seniora v malém bytě na pražských Vinohradech se ale odmítala smířit. „Měla velkou touhu něco tvořit, být před lidmi na jevišti, dávalo jí to sílu do života,“ říká autor dokumentu Otakar Faifr.
Snímek se odehrává pouze mezi čtyřmi stěnami hereččina bytu. Odsud po telefonu řídí Skořepová přípravy představení, píše tu texty a zkouší svou roli. „Film jsme doplnili ze soukromého archivu, který Luba sama natočila zhruba před šedesáti lety,“ vrací se dokument prostřednictvím archivních záběrů i do minulosti.
Kromě reálného pohledu do soukromí herečky film rekonstruuje události spojené s posledními pracovními příležitostmi Luby Skořepové. Například s autorskou hrou Nezlobíš se…? v Divadle Kolowrat.
Aby senioři nebyli sami
Podle autorů je dokument především voláním osamělého člověka o pomoc. „Vůbec nikdo za mnou nechodí, jim je jedno, jestli tu ještě chvilku budu, nebo nebudu,“ stěžuje si tvůrcům Skořepová.
Na osamělost seniorů by chtěl snímek prostřednictvím jejího příběhu také upozornit. „Měl by motivovat mladé lidi, kteří mohou dát pracovní příležitost seniorům. Mezigenerační výměna zkušeností je něco, co v Česku velmi chybí,“ domnívá se donátorka filmu Taťána Kuchařová. Nadace Krása pomoci, kterou založila, pomáhá právě seniorům.
„Kdyby si diváci odnesli to, aby nenechávali své rodiče a prarodiče na sklonku života osamocené, bude to pro nás největší vítězství,“ přeje si i Otakar Faifr.
Tvůrci symbolicky vyhověli přání herečky do poslední chvíle stát na jevišti. Film, který do kin vstoupil 21. září, tak promítají i vybraná divadla.
