Terezínský režisér Gerron měl vytvořit největší lež na světě

Buď natočí propagandistický film o Terezíně, nebo odsoudí k smrti sebe i svou rodinu. Před takovou volbou stál roku 1944 židovský režisér a herec Kurt Gerron. Jeho příběh inspiroval nový román švýcarského spisovatele Charlese Lewinského, který knihu představil minulý týden na veletrhu a festivalu Svět knihy.

Nahrávám video

Před válkou ležel Kurtu Gerronovi Berlín u nohou. Nazpíval třeba původní verzi známého hitu Třígrošové opery Meckie Messer a zazářil vedle Marlene Dietrichové ve filmu Modrý anděl. Umělecké úspěchy mu dokonce přinesly pozvánku do Hollywoodu. Vybral si však raději Terezín, kde mu slíbili v pohodlí přečkat válku.

Vůdce dává Židům město

Nejprve provozoval v Terezíně kabaret zvaný Karusel (Kolotoč). Brzy dostal za úkol natočit pro nacisty propagandistický film, který by zastřel terezínskou realitu. „Ze dne na den byl ničím, jen číslem. A pak najednou se ho zeptali, jestli by znovu nechtěl dělat film,“ vypráví Charles Lewinsky. „Měl vytvořit největší lež na světě. Něco, co člověk nikdy nesmí udělat. Nemohl říct ano, ale nemohl říct ani ne.“

Nakonec natočil lživý, propagandistický film o životě v ghettu nazvaný Vůdce (Adolf Hitler) dává Židům město, kterým byl míněn právě Terezín. Film o idyle v experimentálním městě, kde je dostatek potravy pro tělo i ducha, měl ukolébat mezinárodní Červený kříž. „Snažil se do filmu skrýt zprávu, kterou Němci nemohli rozluštit. Sestavil třeba filmovou rodinu ze slavných lidí. Doufal, že až film někdo uvidí, pozná je, bude vědět, že nejsou ve skutečnosti manželé, a pochopí, že něco je špatně,“ tvrdí Lewinsky.

Přečtěte si ukázku z románu:

Krátce po posledním záběru musel Kurt Gerron i všichni, kteří o filmu věděli, nastoupit do transportu do Osvětimi, kde skončil v plynové komoře. Film dokončil kameraman Ivan Frič, na příkaz nacistů se ale nikdy veřejně nepromítal.

Kniha Gerron vyšla v překladu Evy Pátkové v nakladatelství Mladá fronta. Autor Charles Lewinsky (1946) studoval germanistiku a divadelní vědu v Curychu a v Berlíně. Posléze pracoval jako asistent režie, dramaturg a režisér na rozličných divadelních scénách. V roce 1984 vydal svou prvotinu (společně s Doris Morfovou) Hitler auf dem Rütli. Za román Gerron byl roku 2011 nominován na Švýcarskou knižní cenu, roku 2014 následovala nominace na Německou knižní cenu za román Kastelau.

O životě Kurta Gerrona vypráví také dokument z roku 2002 Vězeň ráje (Prisoner of Paradise) režiséra Malcolma Clarka, který byl nominován na Oscara.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.
před 13 hhodinami

Happy Birthday, Ms. Monroe. Před sto lety se narodila božská i nepochopená Marilyn

Za portrét Marylin Monroe od Andyho Warhola zaplatil kupec v roce 2022 nejvyšší částku, za jakou se kdy vydražilo dílo vytvořené ve dvacátém století. Bezpochyby to svědčí o zájmu o tohoto pop-artového umělce – ale také o herečku, kterou portrétoval. Byla sexsymbolem své doby a pro mnohé zůstala ikonou i po své tragické smrti. Zároveň lidi nepřestává zajímat, jaká žena se vlastně skrývala za „božskou Marilyn“ – do jaké míry zůstala Normou Jeane Bakerovou Mortensonovou, narozenou přesně před sto lety.
před 22 hhodinami

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
30. 5. 2026

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
30. 5. 2026

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. V Praze zpopelnil taky těla několika Španělů, kteří se znelíbili frankistickému režimu a později nepřežili uvěznění v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...