Velvet 17: To není možný…

Praha – Týden před 21. výročím sametové revoluce byla v pražském Superstudiu Bubenská otevřena výstava Velvet 17, inspirovaná právě klíčovým listopadovým datem, které přineslo svobodu a zároveň odpovědnost. Osm autorů dokumentovalo proměnu, kterou česká společnost prošla za jednadvacet let od pádu komunismu. Výstava zkoumá politický systém, jehož jsme se pokoušeli zbavit, svobodu, kterou jsme si vydobyli a také příběhy lidí, jež se těmito změnami proplétali.

Většina fotografů, kteří se zapojili do dokumentárního tázání, pochází ze zahraničí – Saneesh Sukurmaran z Indie, Talitha Brauner a Melanie Blanding ze Spojených států nebo Lindy van Kats z Nizozemska. Společně nastavují české společnosti zrcadlo a ptají se, jak vzpomínka na předrevoluční epochu ovlivňuje naše životy, a to i životy těch, kteří totalitní Československo nezažili.

Český fotograf Honza Horák například vybral několik příběhů současných náctiletých. Ukazuje jejich prostřednictvím, jaké svědectví jsme byli schopni doručit nejmladší generaci. Už zmíněný Saneesh Sukurmaran se nevydal cestou portrétování, vzpomínky přímo zobrazuje. „Vím, že jste museli stát na všechno fronty, ale prý i na toaletní papír? To mě opravdu překvapilo,“ podivuje se.

Nahrávám video
Reportáž Maria Kubaše
Zdroj: ČT24

Velvet 17 zajímají i sociální otázky. Organizátorka výstavy Minna Pyyhkala se dlouhodobě věnuje problematice začlenění zrakově postižených lidí do společnosti. „Když srovnávám Spojené státy a Česká republiku, tak tady jsou slepí lidé ještě pořád strašně diskriminovaní, maximálně dělají maséra nebo dávají hodiny hudby. Ve Spojených státech je najdeme na vysokých manažerských postech, studují MIT nebo Harvard,“ upozorňuje.

Dodává, že některé věci se nezměnily ani víc než dvacet let po revoluci. Jako příklad uvádí jednu konkrétní větu, s níž Češi přistupují k řešení problémů: To není možný.

Velvet 17 (do 24. listopadu) spolupořádá Amnesty International, na výstavě zahájí letošní podzimní foto kampaň s leitmotivem Nechci stereotypy v médiích, která se vtipnou formou zastavuje u součaného tisku. Přispět do ní lidé mohou nejen svým podpisem, ale i fotografií.

  • Velvet 17 / foto: Honza Horák autor: Honza Horák, zdroj: www.minnaphoto.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2094/209307.jpg
  • Velvet 17 / foto: Saneesh Sukermaran autor: Saneesh Sukermaran, zdroj: www.minnaphoto.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2093/209300.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 23 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...