Praha - Co jiného se dalo od Janáčka čekat? Sólisté lezou po čtyřech! psala jedna z dobových kritik po premiéře opery Příhody lišky Bystroušky. „Lezení po čtyřech“ nemine pěvce ani v novém nastudování pražského Národního divadla. Jedno z nejoblíbenějších a nejhranějších Janáčkových operních děl zařadilo na repertoár po téměř deseti letech.
Na Příhody lišky Bystroušky přivedly Janáčka humoristické příběhy Rudolfa Těsnohlídka. Opera měla v brněnském Národním divadle premiéru 6. listopadu 1924, tedy téměř před devadesáti lety. Od 20. března se objeví na programu zlaté kapličky - v režii Ondřeje Havelky a pod taktovkou hudebního ředitele ND Roberta Jindry.
"Můj přístup k Janáčkově opeře je velice jednoduchý - s úctou a respektem ztvárňovat vše, co je napsáno v partituře. Liška Bystrouška je jedna z jeho nejpůsobivějších oper, má pro mě filozofický až mystický rozměr a hudba si místy pohrává až impresionisticky s barvami," popisuje Jindra.
Ctít Janáčka chce i Ondřej Havelka. „Napsal ji v takové chvíli, kdy pochopil, že je to možná vhodné téma, jak shrnout svůj život a svůj vztah k životu, k přírodě, to, že člověk zkrátka stárne a že nejlepší pro něj je, když to přijme s pokorou a s vědomím, že po něm přijdou jiní a lepší,“ domnívá se režisér.
Příhody lišky Bystroušky podle něho příliš pohádkové nejsou. V nové inscenaci na jedné straně ztvárňuje hravě a poeticky groteskní svět zvířat i rázovitých lidiček, na druhé straně míří pod povrch malebných vztahů. „Dělám to ale i s ohledem na to, že by mohly přijít i děti. I když zároveň jsou tam věci pro dospělé, ale ty jsou zahaleny do metafory,“ upozorňuje, že v příběhu si své najdou snad všichni.
Národní divadlo po Lišce Bystroušce sáhlo ze dvou důvodů - uvádí ji k Roku české hudby (jímž je právě rok 2014) a zároveň ke 160. výročí narození Leoše Janáčka, které připadá na letošní červenec. Druhá premiéra se odehraje 22. března.
