Téma Komunální volby 2026

Více než polovina Plzeňanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení. Pro více než dvě pětiny obyvatel představují významný problém také kriminalita, drogy a hazard a automobilová doprava. Nejvyšší volební potenciál má podle průzkumu agentury Kantar před komunálními volbami, které se uskuteční 9. a 10. října, hnutí ANO, následované Starosty a nezávislými a ODS. Bezpečnosti a tématům, která trápí obyvatele čtvrtého největší tuzemského města, se bude v úterý od 20:07 věnovat předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali kampaň politických subjektů a kandidátů před nadcházejícími komunálními a senátními volbami. Pozvání přijali novinář z Deníku N Filip Titlbach, generální ředitelka Czech Expert Media Libuše Šmuclerová, ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek, bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer a hudebník a přírodovědec Dan Bárta. Tématem byla také prohlášení poslance Filipa Turka (za Motoristy) o možném výskytu nebezpečných látek na Šumavě nebo využívání umělé inteligence jako důvěrníka nebo partnera. Pořadem provázela Klára Radilová.

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.

Voliči 9. a 10. října rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech v zastupitelstvech spravovat obce, rozhodovat o místních investicích, rozpočtu nebo rozvoji. Komunální volby se od ostatních typů voleb liší zejména způsobem hlasování. Volič totiž nevybírá pouze jednu kandidující stranu nebo koalici, ale může hlasovat i pro jednotlivé kandidáty napříč stranami.

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.