Nekula varuje před hladomorem v Africe. EU má během českého předsednictví pomáhat

Priority českého předsednictví v zemědělství budou potravinová bezpečnost, snižování spotřeby pesticidů nebo prevence odlesňování a podpora lesnictví. České předsednictví by se také mělo zabývat rybolovem a označováním potravin. Na setkání s novináři to ve čtvrtek řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Předsednictví bude podle něj také poznamenané válkou na Ukrajině.

Česko podle Nekuly v následujících měsících musí přijmout roli moderátora či koordinátora, který by měl pomoci hledat kompromisy mezi členskými státy. Jedním ze zásadních témat, které je spojené i s konfliktem na Ukrajině, je zajištění dostatečného množství potravin nejen pro státy EU, ale i pro země v jejím sousedství. 

Evropa podle ministra nemůže hledět pouze na vlastní zájem. „EU nejenže je soběstačná a vykazuje slušnou nadprodukci potravin, ale je také největší světový vývozce potravin,“ poznamenal. Potravinová krize hrozí hlavně státům, které jsou závislé na dovozu například obilí z Ukrajiny. EU by tak měla myslet na pomoc zemím například v severní Africe. Jedním z důležitých kroků bylo podle něj zrušení cel na zemědělské a potravinářské produkty z Ukrajiny, které se díky tomu dostanou nejen do zemí EU, ale i do dalších zemí.

„Pokud těmto státům nepomůžeme, může hrozit nedostatek potravin, hladomor a mohlo by to vyvolat další uprchlickou krizi,“ řekl. Zmínil, že se sešel například z tuniskou velvyslankyní, podle které má její země zásoby obilí jen na tři měsíce. „Čekají na to, jak se podaří přes EU dostat větší objem komodit,“ uvedl.

Česko a pesticidy

Jedním z důležitých témat bude i používání pesticidů. Podle návrhu Evropské komise by se měla v EU snížit jejich spotřeba o padesát procent do roku 2030. Česko v tomto ohledu patří podle Nekuly mezi premianty a jsou státy, kde se pesticidů používá podstatně více, rozdíly jsou podle něj až extrémní. Česko bude proto usilovat o spravedlivější požadavky na snižování užívání látek pro jednotlivé státy podle toho, jak velký objem pesticidů užívají, řekl.

Dalším tématem bude podle Nekuly odlesňování a lesnictví. Cílem EU by mělo být, aby nedocházelo k navyšování zemědělské produkce, která způsobuje odlesňování zejména pralesů. To může být spojené například s dovozem sóji ze zemí, kde se pěstuje na plantážích vzniklých po vykácení lesů.

Boje kolem kvót na rybolov

Dále se budou řešit rybolovné kvóty a Česko bude mít podle Nekuly velký vliv na to, jak se diskuse povede. „Členské státy kolem tohoto tématu pravidelně vedou intenzivní polemiky až skoro boje,“ poznamenal. Přímořské státy podle něj oceňují to, že Česko v této debatě bude neutrální.

Podle Nekuly je také potřeba, aby se co nejdříve schválily národní strategické plány pro další dotační období, a očekává, že na prvním jednání rady ministrů to bude jedno z důležitých témat. „Byl předpoklad, že v těchto dnech některé členské státy budou mít plány schválené a projednané, ale posun tu není,“ dodal.

Česko povede první Radu ministrů zemědělství 18. července v Bruselu. V souvislosti s předsednictvím bude resort organizovat patnáct neformálních akcí, například vědeckou konferenci k označování potravin nebo seminář k lesnické strategii EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila jednání o novele k rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 5 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 7 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.