Microsoft koupí za 1,5 bilionu korun herního giganta Activision Blizzard

Americká softwarová společnost Microsoft koupí za 68,7 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu korun) vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard. Ta mimo jiné vlastní hry, jako je Call of Duty, Diablo, Warcraft či Starcraft. Akvizice má urychlit růst herní divize Microsoftu, oznámily firmy ve společném sdělení. Po dokončení transakce bude Microsoft podle výše tržeb třetí největší herní firmou na světě – za společnostmi Tencent a Sony.

Transakce je největším převzetím ve videoherním průmyslu. Microsoft nabídl za jednu akcii Activision Blizzard 95 dolarů. To proti páteční závěrečné ceně akcií představuje prémii kolem 45 procent. V pondělí byly akciové trhy v USA kvůli svátku zavřené.

„Hry jsou dnes nejdynamičtější a nejzajímavější kategorií zábavy na všech platformách a budou hrát důležitou roli v rozvoji platforem metaverse,“ uvedl generální ředitel Microsoftu Satya Nadella.

Dohodu musí schválit regulační úřady

Transakci už schválily správní rady obou společností. Ještě ji posoudí regulační úřady a schválit ji musejí akcionáři Activision Blizzard. Uzavřena by měla být ve fiskálním roce 2023.

Poptávka po videohrách v době pandemie prudce vzrostla. Lidé, kteří byli kvůli uzávěrám nuceni zůstat doma, totiž více hráli počítačové hry, aby se nějak zabavili. Minulý týden konkurenční vydavatel videoher Take-Two Interactive Software oznámil, že za 11 miliard dolarů koupí firmu Zynga, tvůrce hry FarmVille.

Výhoda pro Xbox

Převzetí společnosti Activision Blizzard přichází v době, kdy se tato firma potýká s problémy kolem obvinění ze sexuálního obtěžování zaměstnankyň. V pondělí společnost uvedla, že v souvislosti s touto kauzou propustila či potrestala desítky zaměstnanců.

Nadella se k aféře přímo nevyjádřil, poukázal nicméně na důležitost firemní kultury. Pro společnost Activision Blizzard je podle něj zásadní, aby naplnila své závazky ohledně zlepšení podmínek na pracovišti. „Bude na tom záviset úspěch této akvizice,“ prohlásil šéf Microsoftu.
Výzkumná společnost Mordor Intelligence odhaduje loňskou hodnotu globálního trhu s videohrami na 173,7 miliardy dolarů (3,7 bilionu korun). Předpokládá, že do roku 2027 se hodnota tohoto trhu vyšplhá na 314,4 miliardy dolarů.

Microsoft je výrobcem herních konzolí Xbox. Díky hrám společnosti Activision Blizzard by platforma Xbox mohla získat výhodu vůči konkurenční platformě PlayStation japonské firmy Sony, píše agentura Reuters.

Předloni se Microsoft dohodl na převzetí herní společnosti ZeniMax Media za 7,5 miliardy dolarů. ZeniMax Media vlastní vydavatele počítačových her Bethesda Softworks, který stojí za herními hity, jako jsou střílečka Doom a série The Elder Scrolls.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...