Microsoft koupí za 1,5 bilionu korun herního giganta Activision Blizzard

Americká softwarová společnost Microsoft koupí za 68,7 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu korun) vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard. Ta mimo jiné vlastní hry, jako je Call of Duty, Diablo, Warcraft či Starcraft. Akvizice má urychlit růst herní divize Microsoftu, oznámily firmy ve společném sdělení. Po dokončení transakce bude Microsoft podle výše tržeb třetí největší herní firmou na světě – za společnostmi Tencent a Sony.

Transakce je největším převzetím ve videoherním průmyslu. Microsoft nabídl za jednu akcii Activision Blizzard 95 dolarů. To proti páteční závěrečné ceně akcií představuje prémii kolem 45 procent. V pondělí byly akciové trhy v USA kvůli svátku zavřené.

„Hry jsou dnes nejdynamičtější a nejzajímavější kategorií zábavy na všech platformách a budou hrát důležitou roli v rozvoji platforem metaverse,“ uvedl generální ředitel Microsoftu Satya Nadella.

Dohodu musí schválit regulační úřady

Transakci už schválily správní rady obou společností. Ještě ji posoudí regulační úřady a schválit ji musejí akcionáři Activision Blizzard. Uzavřena by měla být ve fiskálním roce 2023.

Poptávka po videohrách v době pandemie prudce vzrostla. Lidé, kteří byli kvůli uzávěrám nuceni zůstat doma, totiž více hráli počítačové hry, aby se nějak zabavili. Minulý týden konkurenční vydavatel videoher Take-Two Interactive Software oznámil, že za 11 miliard dolarů koupí firmu Zynga, tvůrce hry FarmVille.

Výhoda pro Xbox

Převzetí společnosti Activision Blizzard přichází v době, kdy se tato firma potýká s problémy kolem obvinění ze sexuálního obtěžování zaměstnankyň. V pondělí společnost uvedla, že v souvislosti s touto kauzou propustila či potrestala desítky zaměstnanců.

Nadella se k aféře přímo nevyjádřil, poukázal nicméně na důležitost firemní kultury. Pro společnost Activision Blizzard je podle něj zásadní, aby naplnila své závazky ohledně zlepšení podmínek na pracovišti. „Bude na tom záviset úspěch této akvizice,“ prohlásil šéf Microsoftu.
Výzkumná společnost Mordor Intelligence odhaduje loňskou hodnotu globálního trhu s videohrami na 173,7 miliardy dolarů (3,7 bilionu korun). Předpokládá, že do roku 2027 se hodnota tohoto trhu vyšplhá na 314,4 miliardy dolarů.

Microsoft je výrobcem herních konzolí Xbox. Díky hrám společnosti Activision Blizzard by platforma Xbox mohla získat výhodu vůči konkurenční platformě PlayStation japonské firmy Sony, píše agentura Reuters.

Předloni se Microsoft dohodl na převzetí herní společnosti ZeniMax Media za 7,5 miliardy dolarů. ZeniMax Media vlastní vydavatele počítačových her Bethesda Softworks, který stojí za herními hity, jako jsou střílečka Doom a série The Elder Scrolls.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 11 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 21 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.