Řekněte věřitelům Ne, velí Tsipras. O Řecku rozhodne nedělní referendum

Atény - Řecký premiér Alexis Tsipras v projevu vyzval obyvatelstvo, aby v nedělním referendu řeklo rozhodné 'Ne' záchranným programům. Věřitelům přitom předtím napsal, že je připraven s mírnými úpravami přistoupit na jejich návrhy. O nové dohodě před nedělním hlasováním odmítá jednat šéfka nejsilnější ekonomiky v Evropě Angela Merkelová i ministři financí eurozóny. Evropská centrální banka mezitím ponechala program nouzového financování pro řecké banky na dosavadní úrovni. Ta podle zdrojů Reuters činí zhruba 89 miliard eur.

Od referenda si Tsipras slibuje, že dodá váhu jeho krokům. Rozhodnutí národa chápe jako silnější než rozhodnutí vlády. Hlasování se podle něj netýká setrvání Řecka v eurozóně či v Evropské unii, „Lidé se bojí, že pokud zvolíme 'Ne', tak země vystoupí z Evropské unie. V neděli budeme rozhodovat o tom, jestli přijmeme konkrétní dohodu,“ pronesl řecký premiér v projevu, který vysílalo několik řeckých i zahraničních stanic.  

Řeky vyzval, aby v referendu podmínky věřitelů odmítli. „Ne neznamená jen heslo, jde o rozhodující krok pro lepší dohodu, kterou chceme podepsat okamžitě po referendu.“ Již samotné vyhlášení referenda podle Tsiprase přimělo evropské partnery k zlepšení nabídky ohledně řeckého dluhu.

Alexis Tsipras k národu:

„Je třeba zastavit cestu, která dovedla zemi na pokraj bankrotu. Platy, důchody a platy občanů se neztratí na oltáři účelovosti a vyděračství. Vyzývám vás, abyste podpořili naši snahu a nepřijali memoranda, která škodí Evropě. Otevřeme novou, světlou stránku demokracie. Je to naše odpovědnost vůči našim rodičům, dětem i nám samotným. Je to náš dluh vůči historii.“

Ve své řeči také ujistil, že chce s partnery dále jednat. „Řecká vláda zůstává u vyjednávacího stolu a bude tam i v pondělí po referendu,“ prohlásil. Zároveň odsoudil eurozónu za to, že o několik dní neprodloužila dosavadní záchranný program, který skončil o úterní půlnoci, aby nenastaly potíže s pohybem peněz. „Osobně jsem nečekal, že nám demokratická Evropa nedá čas a prostor,“ prohlásil premiér s tím, že „převaha extrémních konzervativních kruhů vyústila v udušení bank“.

Premiér také řekl, že věřitelé i domácí opozice vydírají řecké voliče, aby je přinutili hlasovat v referendu „ano“, s tím, že je jinak čekají nepřekonatelné obtíže. „Poplašné sirény vás žádají, abyste řekli 'ano' všemu, a stali se tak spoluviníky pokračování memoranda“. Tsipras ale řecké obyvatele ubezpečil, že omezení výběrů v bankách je jen dočasné a že o své mzdy a důchody nepřijdou. „Jsem si plně vědom potíží a osobně se zavazuji, že učiním vše, co je v mých silách, aby byly dočasné,“ slíbil.

Žádné jednání před referendem

O budoucnosti Řecka, které je oficiálně v platební neschopnosti, se tak nejspíše rozhodne až po referendu. Ministři financí eurozóny se na mimořádné konferenci shodli, že s dalšími jednáními s řeckou vládou počkají, jak hlasování dopadne. „Vzhledem k politické situaci, odmítnutí dřívějších návrhů, referendu, které se bude konat v neděli, a stanovisku řecké vlády, která radí volit 'ne', nevidíme v tuto chvíli žádný důvod k dalším jednáním,“ uvedl šéf euroskupiny Jeroen Dijsselblom.

Žádná další jednání o návrzích nebo finančních záležitostech se v příštích dnech neuskuteční ani mezi řeckými úřady a věřitelskými institucemi. „Velmi se za tuto situaci omlouvám, vzhledem k tomu, jak silné je odhodlání řeckého lidu být součástí Evropy a zůstat součástí eurozóny, v čemž je plně podporujeme,“ prohlásil Dijsselblom.

  • Šéfka MMF Lagardeová doufá, že referendum vnese do situace více světla a jistoty. Nyní je totiž podle ní stav jednání dost nejasný.

Euroskupina měla diskutovat o novém návrhu Řecka, jehož vláda v úterý požádala eurozónu o nový záchranný program na dva roky a o zmírnění dluhu. Řecký ministr financí Janis Varufakis po telekonferenci uvedl, že ministři financí eurozóny mají za to, že nejnovější řecké návrhy týkající se dohody o záchranném programu se ubírají „správným směrem“.

Na výsledky nedělního hlasování chce počkat i německá kancléřka Angela Merkelová. „Spolková vláda vyčká na referendum. Před ním nemůžeme jednat o žádném jiném pomocném programu a ani by to nešlo bez mandátu německého spolkového sněmu,“ vysvětlila. Sarkasticky se k situaci vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble: „V první řadě si Řecko musí ujasnit, co vlastně chce.“ Německo přitom může přijít o vše, co Řecku půjčilo, v krajním případě až o 84 miliard eur.

Jeden krok k dohodě a dva kroky zpátky

Ostrá slova Alexise Tsiprase poněkud kontrastují s jeho včerejším vzkazem věřitelům, že je připravený s mírnými úpravami přistoupit na jejich návrh. „Řecký premiér taktizuje, dobře věda, že Angela Merkelová a další vůdčí osobnosti eurozóny mu svým chováním v posledních týdnech a dnech daly najevo, že udělají všechno pro to, aby mohly Řecko i nadále vydržovat, když jim za to Tsipras nabídne minimální krytí, že Řecko něco dělá,“ soudí politolog Petr Robejšek.

Domnívá se, že většina hlasujících bude nedělní plebiscit chápat jako rozhodnutí o setrvání či opuštění měnové unie, navzdory Tsiprasovým slovům. „Řekové budou chápat referendum jako 'Ano' nebo 'Ne' vůči jejich členství v eurozóně, které většina lidí, aniž by měli ekonomické vzdělání, velmi dobře chápe jako možnost dalšího vydržování. Je velmi nepravděpodobné, že by referendum svojí většinou bylo zodpovězeno 'Ne'.“

Jiný pohled na situaci v Řecku má ekonomka Ilona Švihlíková. „Na referendu je potřeba trvat, neustoupit a samozřejmě respektovat výsledek. Řekové mají primární právo rozhodovat o tom, jakým způsobem pokračovat dál. Nota bene po tom, co si prožili, po těch sedmi letech utrpení,“ soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 21 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 22 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...