Platby za státní pojištěnce se zvednou o 1,8 miliardy korun. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) půjde navýšení pouze na platy lidí, kteří ve zdravotnictví pracují. O navýšení měsíční platby z 845 na 870 korun rozhodla vláda, týkat se bude téměř šesti milionů státních pojištěnců, mezi nimiž jsou děti, důchodci či nezaměstnaní. Odboráři považují nárůst o 1,8 miliardy za skandálně nízký, odchody lékařů a sester to podle nich nezastaví.
Předchozí pokusy o navýšení ztroskotaly na neshodách ministra financí Andreje Babiše (ANO), který byl ochoten uvažovat o nárůstu 600 milionů, a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), jenž požadoval nárůst o 4,3 miliardy korun. Napotřetí ale vláda uspěla. „Je to výsledek konsensu mezi předsedy všech tří koaličních stran,“ prohlásil Němeček.
Zdravotníkům tak v příštím roce vzrostou platy o tři procenta stejně jako ostatním zaměstnancům veřejného sektoru. Průměrný základní plat lékaře by se měl zvýšit téměř o tisícovku, plat sestry o necelých šest stovek. Navýšení platů pro všechny nemocnice bez ohledu na jejich formu bude garantováno úhradovou vyhláškou.
Nekonkurenceschopnost mezd lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu ve srovnání se zahraničím je podle šéfa resortu dlouhodobým problémem českého zdravotnictví. „Rozdíly v ohodnocení způsobují významný odliv pracovní síly. Dnešní rozhodnutí kabinetu tak podpoří snahu ministerstva zdravotnictví o postupnou nápravu tohoto stavu,“ dodal ministr.
„Zvýšení plateb za státní pojištěnce považuji za mimořádně důležité rozhodnutí. Valorizace je nezbytná, abychom mohli i z těchto peněz zajistit růst mezd pro zdravotní personál, zabránili riziku hromadného odchodu lékařů a sester do zahraničí,“ komentoval krok vlády premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Kdyby vláda populisticky nerušila poplatky, tak nemusela tato debata vůbec existovat,“ reagoval ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček.
- "Nejsme ani na polovině částky, kterou jsme považovali za minimální. Je to skandální a bude to mít určitě negativní dopad na fungování zdravotnictví," řekl však předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.
Podle něj vláda dala jasný signál, že to „se systémem nemyslí dobře“, nedostatečný přísun peněz podle něj ještě víc naruší funkčnost, která se už teď zhoršuje. „Je to málo, my se skutečně obáváme o kvalitu poskytované péče, o to, zda zaměstnanci v českých nemocnicích zůstanou,“ poznamenala předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Podle ní je třeba dál vyjednávat, možnosti vidí v tom, že s růstem mezd a platů stoupá i výběr zdravotního pojištění, takže by určité navýšení na platy mohly poskytnout i zdravotní pojišťovny ze svých příjmů.
Výkonná předsedkyně Asociace nemocnic Jaroslava Kunová řekla, že nemocnice z těchto příjmů nebudou schopny udržet pětiprocentní navýšení platů a mezd. Každoročně stoupají výdaje nemocnic o miliardu na léčbu ve specializovaných centrech, budování nových kapacit, jako jsou centrální příjmy a nové přístroje, představuje další miliardu ročně. Na mzdy v nemocnicích jsou to desítky milionů navíc. „Obávám se, že všechny tyto potřeby nebude možno zajistit, něco se zřejmě bude muset omezit.“
Objem financí, který se vláda rozhodla uvolnit, je podle Žitníkové nízký i vzhledem k tomu, kolik peněz odteklo ze zdravotnictví kvůli nárůstu DPH, opatření České národní banky a kolik peněz nebylo zaplaceno kvůli omezujícím úhradovým vyhláškám z let 2012 a 2013, kdy nemocnice musely nařízením vlády zvýšit platy, aniž by na to dostaly prostředky.
Babiš původně navrhoval nárůst o 600 milionů korun, stejně jako Němeček ale přistoupil na kompromis. „Přidám na platy doktorům a sestřičkám. Ale chci garanci, že to půjde přímo jim a neztratí se to zase v černé díře zdravotnictví jako loni,“ napsal na Twitteru vicepremiér, který nehospodárnost ve zdravotnictví kritizuje opakovaně.
„Valorizaci plateb za státní pojištěnce formou nařízení vlády považuji za přechodné opatření. Závazek plynoucí z programového prohlášení vlády hovoří o zavedení automatické valorizace. Spuštění pravidelného valorizačního mechanismu ale vyžaduje změnu zákona. Opatření formou nařízení vlády vnímám tedy jako překlenutí doby nutné pro tento legislativní proces,“ doplnil ministr Němeček.
Zdravotní pojišťovny budou muset převést účty k ČNB
Vláda také schválila novelu zákona o rozpočtových pravidlech, podle které budou muset zdravotní pojišťovny převést účty od komerčních bank do České národní banky. Zaměstnanecké pojišťovny už varovaly, že pokud přijdou o úroky z peněz na bankovních účtech, budou muset omezit preventivní programy, které hradily právě z úroků.
Peníze z fondu prevence slouží k hrazení lékařských prohlídek, odvykacích programů a různých příspěvků (na kompenzační pomůcky, očkování, rovnátka, bezlepkovou dietu, sportovní aktivity či léčebně-ozdravné pobyty). Všeobecná zdravotní pojišťovna se změnou problém nemá, fond prevence z úroků netvoří.
Ministerstvo financí očekává, že schválením právní úpravy bude možné centralizovat dodatečných minimálně 50 miliard korun volné likvidity plynoucí z veřejných prostředků (nejen od zdravotních pojišťoven), což by prý představovalo celkovou roční úsporu na úrokových nákladech státního dluhu v řádu stovek milionů až jednotek miliard korun. Příslušnou normu nicméně musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.
