Dočasné snížení daně z přidané hodnoty zlepšilo německým spotřebitelům náladu

Nálada německých spotřebitelů se dál zlepšuje. Přispívá k tomu i dočasné snížení daně z přidané hodnoty (DPH), které je součástí kroků vlády proti dopadům koronavirové krize. Ukázal to průzkum, který ve čtvrtek zveřejnil institut GfK. Index nálady spotřebitelů na měsíc srpen se podle institutu zvýšil na minus 0,3 bodu z předchozích minus 9,4 bodu.

Index vzrostl třetí měsíc za sebou a překonal očekávání analytiků v anketě agentury Reuters, kteří čekali hodnotu minus pět bodů. Pokud je hodnota v záporných číslech, znamená to, že soukromá spotřeba ve srovnání se stejným obdobím loni klesne.

Vývoj nálady německých spotřebitelů během pandemie se podobá oživení ekonomiky ve tvaru širokého V, během nějž prudký pokles vystřídá rychlé zotavení, uvedl výzkumník GfK Rolf Bürkl.

„K mimořádně pozitivnímu vývoji bezpochyby přispělo snížení daně z přidané hodnoty. Je zjevné, že spotřebitelé se chystají učinit velké nákupy dříve, než se čekalo. To letos pomůže ke zvýšení výdajů,“ dodal Bürkl. Výzkumník ale také varoval, že pozitivní účinek může být pouze dočasný. Spotřebitelé by podle něj mohli své výdaje omezit, jakmile snížení sazeb DPH s koncem letošího roku skončí.

Stimulační balíčky německé vlády

Německá vláda ve snaze podpořit oživení ekonomiky schválila dva stimulační soubory v úhrnné hodnotě 880 miliard eur (23,2 bilionu korun), které chce financovat novými půjčkami. Součástí balíčků je i zmíněné DPH od 1. července na šest měsíců, což má zvýšit spotřebu.

Vyšší sazba DPH klesla z 19 na 16 procent, snížená pak ze sedmi na pět procent. Daňové příjmy německého státu se tak podle ministerstva financí sníží o 20 miliard eur.

Odhady vývoje největší evropské ekonomiky

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. V prvním čtvrtletí kvůli koronavirové krizi klesla a dostala se do recese. Proti předchozím třem měsícům oslabila o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve druhém čtvrtletí se počítá ještě s mnohem výraznějším poklesem, německý spolkový úřad svůj rychlý odhad zveřejní v polovině příštího měsíce.

Evropská komise na začátku července předpověděla, že německá ekonomika letos klesne o 6,3 procenta. Na příští rok počítá s růstem o 5,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...