Události: Ekonomika letos klesne o 7,5 procenta, odhaduje bankovní asociace
Ekonomové bank očekávají, že od třetího čtvrtletí letošního roku začne ekonomika oživovat. Liší se však v náhledu na rychlost a sílu oživení, což se promítá do prognózy hloubky letošního hospodářského propadu.
Výsledný konsenzus je, že český HDP letos poklesne o 7,5 procenta, přitom jde o medián mezi všemi odhady bankovních expertů, které se pohybovaly v rozmezí od minus 6,8 procenta do minus 10,3 procenta.
Pro rok 2021 se prognostický panel asociace shoduje na návratu k poměrně dynamickému hospodářskému růstu v meziroční výši 5,3 procenta HDP, přičemž jednotlivé odhady, z nichž je vybrán medián, se liší od růstu o 3,5 procenta do růstu o 7,1 procenta.
Pevný konsenzus bankovních analytiků je i na tom, že růst bude tuzemská ekonomika také v roce 2022, kdy by se měla dostat zpět na úroveň HDP z roku 2019 a odrazit se z ní k dalšímu růstu.
Bankovní asociace zároveň zdůrazňuje, že tento scénář prognózy – představený ve čtvrtek – nepočítá s případnou další vlnou pandemie na podzim tohoto roku ani s opakováním plošných opatření k zabránění šíření koronavirové nákazy v případě, že by se počet nakažených na podzim začal razantněji zvyšovat. Taková plošná opatření by mohla ekonomický výhled dále zhoršit.
„Restart ekonomiky se bude odvíjet od obnovení důvěry firem i domácností. Stále velkým rizikem je slabá zahraniční poptávka,“ uvedla hlavní ekonomika Raiffeisenbank Helena Horská. Velké obavy z dalšího vývoje panují podle ní především v automobilovém průmyslu, který čelí nejen propadu poptávky, ale i zpřísňujícím se státním regulacím. Také český export čeká pozvolné a zároveň křehké oživení.
Připomněla také průzkum Raiffeisenbank a Asociace exportérů, v němž více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů (77 procent) očekává do konce letošního roku pokles zakázek. Většina z nich počítá dokonce s dvouciferným propadem objednávek ze zahraničí. Jen 23 procent věří naopak v růst.
Lokomotivou obnovy má být Německo
Pro českou ekonomiku je podle asociace zásadní, že odhadovaný pokles německé ekonomiky je mírnější než v případě eurozóny jako celku. Podle Evropské komise dojde v Německu k propadu HDP zhruba o šest procent, zatímco pro eurozónu předpovídá prognostický panel ČBA pokles o 7,9 procenta s rozptylem odhadů od 5,9 procenta do 9,5 procenta ročního poklesu.
„Zdá se, že německá vláda opatření na podporu jak poptávky, tak nabídky kalibrovala velkoryse a v pravou chvíli tak, aby se Německo ve druhé polovině tohoto roku a zejména v letech následujících stalo opět lokomotivou evropského růstu,“ uvádí asociace.
Považuje to za vynikající zprávu pro českou exportní ekonomiku, která je do značné míry na vývoji hospodářství velkého souseda závislá (zhruba třetina českého exportu míří do Německa, je to největší obchodní partner). Hospodářské oživení Německa může být navíc podpořeno i nárůstem německého exportu do Spojených států amerických.
Odhady dalšího vývoje hospodářství pro Čínu, jakožto globálního hráče na světové ekonomické scéně, jsou sice daleko méně spolehlivé, ale i tady se zdá, že návrat na růstovou trajektorii již započal, dodává zpráva ČBA.
Jaké budou kroky Evropské unie?
Čeští bankéři zdůrazňují, že Evropská unie může svou politikou výrazně ovlivnit exportně orientovanou českou ekonomiku. Na prvním místě půjde o emisní limity pro automobilky.
„Velmi zásadní bude přístup Evropské komise k případnému rozvolnění, respektive rozložení v čase náběhu přísných emisních limitů,“ uvádí ČBA. Pokuty za jejich nedodržení by totiž mohly dopadat do cen pro konečného spotřebitele a ovlivnit poptávku po nových vozech. To by pak mohlo negativně ovlivnit výkon automobilového průmyslu, a tím i exportní výkon ekonomik. A to zejména těch, v nichž právě automotive tvoří významnou součást jejich výrobního i vývozního potenciálu. To se týká jak Německa, tak Česka.
„Pro Česko je klíčové, co se v příštích dvou až třech letech odehraje v automobilovém průmyslu, který je postižen nejen momentálním dvouciferným poklesem poptávky. Kromě vysokých pokut za překročení emisních limitů, což bude mít dopady na jejich ziskovost, investiční aktivitu i zaměstnanost, je tady i technologická změna, která sníží sama o sobě poptávku u mnoha výrobců dílů tak či onak souvisejících se spalovacími motory.“
Miroslav Zámečník
V rámci strategie boje EU s klimatickou změnou pak bude vzhledem k českému energetickému mixu středně, a ještě spíš dlouhodobě zcela zásadní, jak se ve finále Unie postaví k jaderné energetice a zda ji zařadí mezi udržitelná energetická odvětví.
Na nedávném evropském summitu o fondu obnovy se českému premiérovi Andreji Babišovi nepodařilo zařadit zmínku o jádru do závěrečného dokumentu.
Napjatá nejistota na trhu práce
I letos bude Česká republika patřit na trhu práce jednoznačně k evropským premiantům. To ovšem podle bankovní asociace neznamená, že se současná situace nebude měnit.
„Pro letošek naroste míra nezaměstnanosti na 4,4 procenta, na příští rok bankovní analytici očekávají posun na 5,1 procenta, tedy zhruba na dvojnásobek předkrizové úrovně. Míra nejistoty je ovšem i v tomto ohledu vysoká,“ uvádí zpráva.
„V letošním roce počítáme s dalším růstem nezaměstnanosti a výrazným zpomalením dosavadního mzdového růstu. Rychlost, s jakou nezaměstnanost poroste, se bude ve značné míře odvíjet od pokračování kurzarbeitu, který umožňuje firmám udržet zaměstnanost i v čase nízkých objednávek. Situace na trhu práce se obrátí k lepšímu nejdříve až ve druhé polovině příštího roku.“
Petr Dufek
Analytici také odhadují, že nárůst nezaměstnanosti proběhne nejspíše na úkor nejhůře placených skupin zaměstnanců.
Zhruba od poloviny příštího roku by pak měla nezaměstnanost klesat, a to díky zesilujícímu oživování ekonomiky.
