České hospodářství si polepšilo o 2,7 procenta. Brzy se ale může projevit ochlazení v Německu

Nahrávám video

Český hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostl o 2,7 procenta. Jde o mírně horší výsledek ve srovnání s 2,8 procenta v prvním čtvrtletí. S ohledem na vývoj v Německu si ale Česko podle ekonomů vede dobře.

Růst ovlivnila především spotřeba českých domácností. „Příznivý vývoj přitom zaznamenala většina odvětví ekonomiky, přičemž nejvíce přispěla odvětví obchodu, pohostinství a ubytování. Dařilo se i průmyslu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Naopak ale pokračuje zpomalování růstu investiční aktivity. Mezičtvrtletně se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,6 procenta.

Nahrávám video

„Mezikvartální růst HDP je stejně rychlý jako byl v předchozím čtvrtletí. Ve světle poklesu ekonomiky Německa je to potěšující zpráva. Domácí ekonomika tedy zůstává zatím vůči vnějším vlivům relativně dobře odolná,“ poznamenal ekonom Komerční banky Michal Brožka.

„Česko zůstává heroicky odolné vůči zhoršení mezinárodní ekonomické situace,“ souhlasí hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle nejnovějších údajů německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla oproti předchozímu kvartálu o 0,1 procenta.

Vývoj českého HDP
Zdroj: ČT24

Zahraniční poptávka se přitom podle statistiků významně podílela na výsledném HDP. „Českým vývozcům se tak nejspíš podařilo nahradit slábnoucí německý trh jinými odbytišti. Může to souviset i s efektem předzásobení před brexitem i před možným uvalením cel ze strany USA, to však nelze přesně rozklíčovat,“ nastínil analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Ve srovnání se zahraničím si Kovanda všímá toho, že po několika čtvrtletích opouští Česko pomyslnou poslední příčku mezi zeměmi Visegrádské skupiny. „Slovenská ekonomika totiž negativně zaskočila trhy, když vykázala meziroční růst pouze 1,9 procenta. Analytici přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem 3,1 procenta,“ přiblížil.

Růst HDP Maďarska ve druhém čtvrtletí meziročně zvolnil na 4,9 procenta z 5,3 procenta v prvním čtvrtletí, kdy ekonomika rostla nejrychleji za patnáct let. Maďarsko ale zřejmě i tak rostlo nejrychleji ze všech zemí Evropské unie. Polská ekonomika zpomalila na 4,4 procenta z 4,7 procenta na začátku roku. Ve svých předběžných zprávách to ve středu oznámily statistické úřady obou zemí. Ekonomický výkon v Polsku a Maďarsku negativně ovlivňuje oslabení v zahraničí.

Česká ekonomika se pohybuje blízko svého potenciálního růstu, což je vzhledem k rostoucím rizikům přicházejícím ze zahraničí velmi dobrá zpráva.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Ekonomové očekávají, že se projeví výkon Německa

Další kvartály ovšem podle Brožky zřejmě přinesou postupné zpomalení hospodářské aktivity. „Jedním z hlavních důvodů, proč čekáme slabší výkon českého průmyslu a potažmo celé české ekonomiky, je nízký výkon německé ekonomiky,“ přiblížil. Brzdou podle něj bude i přetrvávající nedostatek pracovníků. „Nicméně v nejbližších měsících by zpomalení nemělo být nikterak dramatické,“ poznamenal Brožka.

„V druhém pololetí hrozí, že naše hospodářství bude postupně přicházet o imunitu a nakazí se německou chřipkou, která bude umocňována brexitem,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Situace v zahraničí se začíná zhoršovat a naše otevřená ekonomika těžko zůstane nedotčeným ostrůvkem stability,“ míní.

Česká ekonomika si ve druhém čtvrtletí zachovala solidní imunitu vůči nepříznivým vlivům, jež přicházejí ze zahraničí. Je otázkou, nakolik se exportně orientovaná česká ekonomika může odpoutat od těchto vlivů i v dalších čtvrtletích.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE

„Obě ekonomiky jsou výrazně provázány, proto se ochlazení výkonu Německa přímo dotýká prosperity České republiky,“ podotkl analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.

„Na datech z průmyslu je jasně vidět, že dynamika tuzemské produkce následuje tu německou s určitým zpožděním. Podle posledních ukazatelů došlo u našeho největšího obchodního partnera k dalšímu zhoršení stavu, takže můžeme očekávat, že i vyhlídky pro nás jdou negativním směrem,“ doplnil Růžička.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka má ovšem díky silné domácí poptávce česká ekonomika velkou šanci vyhnout se dramatickému zpomalení.

Predikce výsledku za celý rok se mezi odborníky liší. Ekonom Komerční banky očekává růst HDP na úrovni 2,7 procenta. Ekonom Czech Fund pak výsledek vidí níž, na hodnotě 2,5 procenta. „Pro tento rok očekáváme zvolnění růstu domácího produktu na 2,4 procenta,“ doplnil Růžička. 

V příštím roce pak očekávají ještě slabší výkon. Pozitivněji tak vyznívá hlavně komentář analytika České spořitelny Jiřího Polanského: „V příštím roce čekáme, že se lehce oživí německá ekonomika a především to přispěje k opětovnému lehkému zrychlení růstu české ekonomiky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 8 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 22 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled