Soros a další miliardáři z USA žádají větší zdanění bohatých. „Amerika má morální zodpovědnost,“ tvrdí

Skupina nejbohatších lidí ve Spojených státech vyzvala kandidáty pro nadcházející prezidentské volby, aby podpořili daň z bohatství pro velmi bohaté jednotlivce. Chtějí tak zmírnit nerovnost a zároveň lépe bojovat se změnami klimatu. Skupina 18 miliardářů tvrdí, že jsou bez politické příslušnosti a nepodporují žádného kandidáta. Uvedl to server BBC.

„Amerika má morální, etickou a ekonomickou zodpovědnost, aby více zdanila naše bohatství,“ uvádí se v dopise. Daň by podle nich mohla pomoci vyřešit klimatickou krizi, zlepšit ekonomiku, zdraví, spravedlivě vytvořit příležitosti a posílit demokratickou svobodu. „Zavedení daně z bohatství je v zájmu naší republiky,“ tvrdí.

Mezi signatáři jsou George Soros, spoluzakladatel Facebooku Chris Hughes, dcera miliardáře Charlieho Mungera Molly Mungerová, potomek Walta Disneyho či majitelé hotelového řetězce Hyatt. Dopis také poukazuje na to, že kolega miliardář Warren Buffett už dříve upozornil, že podle současných pravidel je zdaněn méně než jeho sekretářka.

Skupina sice nepodpořila žádného kandidáta, pochválila však návrh možné demokratické kandidátky na prezidentku, senátorky Elizabeth Warrenové. Ta by chtěla zvýšit daně pro ty, kteří mají více než 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun), což by mělo dopad na 75 tisíc nejbohatších rodin. Odhaduje, že by tak stát získal za deset let 2,75 bilionu dolarů (61,7 bilionu korun). V dopise jsou i narážky na to, že demokratičtí kandidáti na prezidenta podporují vyšší daně pro superbohaté.

USA patří šesté místo v koncentraci bohatých

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Spojeným státům šestá příčka v žebříčku 40 zemí s největší koncentrací bohatých. Podle dopisu by zdanění superbohatých zpomalilo rostoucí koncentraci bohatství, která podkopává stabilitu a integritu země.

Současný americký prezident Donald Trump navrhl v roce 1999 mimořádnou daň pro bohaté kvůli snížení státního dluhu. Součástí jeho předvolební kampaně se však daň pro bohaté nestala.

V Evropě jsou snahy o zdanění bohatých různé. Podle OECD daní bohaté Švýcarsko, Belgie, Norsko i Španělsko. Zato Francie, Švédsko a Německo od daně ustoupily kvůli problémům s jejím zaváděním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 19 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled