Argentina se nedohodla s věřiteli, měl by následovat státní bankrot

Buenos Aires/New York – Lhůta pro vyřešení sporu argentinské vlády s věřiteli vypršela dnes ráno, k žádnému pokroku v jednání nedošlo. Země se tedy ocitla v platební neschopnosti a podle soudního rozhodnutí by měl následovat státní bankrot. Pokud se tak skutečně stane, bude to podruhé za posledních třináct let. Situace by nicméně neměla způsobit turbulenci na mezinárodních finančních trzích, protože Argentina je od nich od bankrotu v roce 2001 izolovaná.

Ovšem argentinský premiér Jorge Capitanich během dne prohlásil, že země není v insolvenci. Také vývoj na finančních trzích zatím naznačuje, že investoři stále ještě věří v možnost dohody.

Zprostředkovatel jednání Daniel Pollack už před uplynutím lhůty oznámil, že dosavadní jednání zkrachovala a dohody mezi argentinskou vládou a věřiteli nebylo dosaženo. Podle agentury AP není jasné, co bude po uplynutí soudního ultimáta následovat.

Během středečních jednání údajně Pollack navrhl kompromisní řešení, které argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof odmítl. „Nepodepíšeme smlouvu, která ohrožuje budoucnost Argentinců,“ řekl. Podrobnosti kompromisního návrhu zveřejněny nebyly. Ministr dodal, že „Argentinci mohou zůstat v klidu, protože zítřek bude jen další den a svět se bude dál točit“.

„Není pravda, že jsme nedodrželi dohodu. To by se stalo, kdyby Argentina nezaplatila, ale my jsme zaplatili. Snaží se nás vystrašit, abychom udělali, co si přejí,“ prohlásila prezidentka Argentiny Cristina Fernándezová.

Argentina se tak nejspíš podruhé za třináct let dostává do stavu insolvence, protože nevyplatila ty držitele dluhopisů, kteří po bankrotu na přelomu let 2001 a 2002 odmítli restrukturalizaci – vyplacení dluhopisů za třetinu původní hodnoty. Po Buenos Aires nyní chtějí zaplatit plnou hodnotu obligací soudní cestou. Konečná lhůta pro úhradu vypršela právě ve středu o půlnoci newyorského času, tedy dnes ráno v 6:00 SELČ.

Zaplacení dluhu nařídil soudní verdikt z roku 2012, o jehož odklad se argentinská vláda snažila. Podle něj má země vyplatit vlastníkům původních dluhopisů 1,33 miliardy dolarů (27,1 miliardy korun) plus úroky. Navíc tak musí učinit dřív, než vyrovná splatnou částku vlastníkům restrukturalizovaných dluhopisů, kterých bylo více než 90 procent.

Argentina se zdráhá vyplatit vlastníky nerestrukturalizovaných dluhopisů v obavě, že k několika žalujícím hedgeovým fondům se připojí ještě další věřitelé, kteří před lety také nepřistoupili na výměnu cenných papírů. Celková nárokovaná částka by prý mohla vyšplhat na 15 miliard dolarů, což je víc než polovina devizových rezerv Argentiny.

Bankrot nejspíš prohloubí recesi a zvýší ceny

Soudem určený prostředník Pollack varoval, že státní bankrot není jen technický stav, ale „skutečná a bolestná událost, která zasáhne skutečné lidi“. Dotkne se přitom jak argentinských občanů, tak držitelů dluhopisů. „Hlavní obětí ale budou obyvatelé Argentiny,“ zdůraznil. Plné následky bankrotu nejsou podle něj předvídatelné, ale rozhodně nebudou pozitivní.

Domácí trh, který v posledních dnech rostl kvůli naději na dohodu, zřejmě obrátí směr. I při krátkodobé platební neschopnosti stoupnou náklady na úvěry a zvýší se tlak na měnu. „Je to velmi zvláštní platební neschopnost, nejsou zde problémy se solventností. Vše bude záležet na tom, jak rychle se to vyřeší,“ zhodnotil situaci analytik Goldman Sachs Mauro Roca.

Argentinská ekonomika už teď bojuje s recesí a její míra inflace se řadí mezi nejvyšší na světě. Aktuální vývoj tak pravděpodobně ještě prohloubí hospodářský propad a přispěje k dalšímu růstu cen. Neměl by však mít tak vážné dopady jako předchozí bankrot, který vyvolal kolaps celé ekonomiky a připravil miliony Argentinců o práci.

Podle analytiků je nicméně téměř jisté, že bankrot bude mít důsledky v politické rovině – definitivně ukončí sedmiletou éru prezidentky Cristiny Fernándezové. Otázkou zůstává, jestli to bude už letos, nebo až příští rok při řádných volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Jednání vázne.“ Odbory vyzývají vládu ke schůzce o zvýšení platů

Odbory požadují pro příští rok navýšení platů ve veřejné sféře výrazně nad dvě procenta. Méně by podle nich nepokrylo ani očekávanou inflaci. Vládu pak kritizují za to, že s nimi o odměňování zaměstnanců státu doteď nezačala jednat. V týdnu odboráři poslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) otevřený dopis s výzvou, aby co nejdřív určil termín schůzky. Ministryně financí i šéf resortu práce vzkazují, že s debatou počítají. Kdy přesně, ale neřekli.
před 14 hhodinami

VideoTlačítko pro snadné vrácení zboží míří na e-shopy. Byť má zpoždění

Internetoví prodejci přidávají na weby tlačítko pro snadnější odstoupení od smlouvy, aby vrácení zboží bylo stejně rychlé jako jeho zakoupení. I pro ty zdejší už to mělo být povinností, Česko ale nestihlo včas přijmout evropskou směrnici. Zákon tak zřejmě bude platit od ledna. Tlačítko pro vrácení objednaného zboží musí být jasně viditelné a být v základním funkčním nastavením e-shopu. Tato povinnost platí pro všechny internetové obchody. Objem on-line nákupů roste rok co rok. Dnes na internetu nakupuje více než osmdesát procent populace. Takový počet Česko řadí na samotnou špičku Evropské unie, on-line nákupy tu tvoří asi patnáct procent maloobchodu.
včera v 07:30

VideoČesko se plynem zásobit stihne, ujišťuje expert. Snížení cen však slíbit nelze

České zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 61 procent, řekl ČT ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a energetický konzultant Jiří Gavor. Podle organizace Gas Infrastructure Europe jsou zásoby plynu v EU pro toto období roku na méně než 58 procentech, což je rekordně nízká úroveň. Požadavek EU týkající se zásob plynu před zimou v poměru ke spotřebě podle Gavora Česko určitě překročí. Vysvětluje také, co vede k pomalejšímu naplňování, než je obvyklé. „Obchodníkům se pochopitelně nechce nakoupit plyn za nevýhodnou cenu a navíc ještě zaplatit poplatek za skladování (…) s rizikem, že později cena plynu klesne,“ uvedl. Zatímco ohledně zásob je optimistický, snížení cen je podle něj nejisté. Jednak záleží na vývoji konfliktu USA s Íránem, v jehož uklidnění Gavor doufá do amerických voleb na začátku listopadu, jednak cenu plynu v Česku ovlivňují i zásoby ostatních evropských zemí. „Problémem je třeba nedostatek na straně Německa, což může vyhnat ceny na trhu výše,“ upozorňuje.
7. 8. 2026

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Světové ceny potravin jsou na tříletém maximu, zjistila FAO

Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
7. 8. 2026

Bulharsko končí s cenami v levech. Pocit zdražení přetrvává

V Bulharsku v neděli skončí roční ochranná lhůta, během níž museli obchodníci po přijetí eura uvádět ceny také v původních levech. Přestože podle průzkumu Evropské komise země změnila měnu bez větších problémů, část obyvatel má pocit, že se výrazně zdražilo.
7. 8. 2026

Za dotační podvod ohledně Technologického parku poslal soud do vězení dva muže

Pražský městský soud poslal na sedm let do vězení dva muže za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v souvislosti s projektem Technologického parku v Písku, sdělila ČT mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Dvojice podle verdiktu na projekt neoprávněně vylákala přes 223 milionů korun. Muži zároveň deset let nesmí pracovat s dotacemi a většinu peněz musí státu vrátit. Rozhodnutí zatím není pravomocné, jeden z mužů se odvolal. Lhůtu pro odvolání si ponechal druhý odsouzený i žalobce.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Evropská unie má rekordně nízké zásoby zemního plynu

Zásoby zemního plynu v Evropské unii jsou pro toto období roku na rekordně nízké úrovni. Zásobníky jsou naplněny z méně než 58 procent, což je nejméně od začátku vedení statistik v roce 2011 a o dvanáct procentních bodů méně než před rokem. Vyplývá to z údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE). Americko-izraelská válka proti Íránu omezila globální dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), takže v zimě hrozí citelný růst cen plynu, píše Reuters. V Česku jsou zásobníky naplněny z více než 60 procent.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.