Argentina se nedohodla s věřiteli, měl by následovat státní bankrot

Buenos Aires/New York – Lhůta pro vyřešení sporu argentinské vlády s věřiteli vypršela dnes ráno, k žádnému pokroku v jednání nedošlo. Země se tedy ocitla v platební neschopnosti a podle soudního rozhodnutí by měl následovat státní bankrot. Pokud se tak skutečně stane, bude to podruhé za posledních třináct let. Situace by nicméně neměla způsobit turbulenci na mezinárodních finančních trzích, protože Argentina je od nich od bankrotu v roce 2001 izolovaná.

Ovšem argentinský premiér Jorge Capitanich během dne prohlásil, že země není v insolvenci. Také vývoj na finančních trzích zatím naznačuje, že investoři stále ještě věří v možnost dohody.

Zprostředkovatel jednání Daniel Pollack už před uplynutím lhůty oznámil, že dosavadní jednání zkrachovala a dohody mezi argentinskou vládou a věřiteli nebylo dosaženo. Podle agentury AP není jasné, co bude po uplynutí soudního ultimáta následovat.

Během středečních jednání údajně Pollack navrhl kompromisní řešení, které argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof odmítl. „Nepodepíšeme smlouvu, která ohrožuje budoucnost Argentinců,“ řekl. Podrobnosti kompromisního návrhu zveřejněny nebyly. Ministr dodal, že „Argentinci mohou zůstat v klidu, protože zítřek bude jen další den a svět se bude dál točit“.

„Není pravda, že jsme nedodrželi dohodu. To by se stalo, kdyby Argentina nezaplatila, ale my jsme zaplatili. Snaží se nás vystrašit, abychom udělali, co si přejí,“ prohlásila prezidentka Argentiny Cristina Fernándezová.

Argentina se tak nejspíš podruhé za třináct let dostává do stavu insolvence, protože nevyplatila ty držitele dluhopisů, kteří po bankrotu na přelomu let 2001 a 2002 odmítli restrukturalizaci – vyplacení dluhopisů za třetinu původní hodnoty. Po Buenos Aires nyní chtějí zaplatit plnou hodnotu obligací soudní cestou. Konečná lhůta pro úhradu vypršela právě ve středu o půlnoci newyorského času, tedy dnes ráno v 6:00 SELČ.

Zaplacení dluhu nařídil soudní verdikt z roku 2012, o jehož odklad se argentinská vláda snažila. Podle něj má země vyplatit vlastníkům původních dluhopisů 1,33 miliardy dolarů (27,1 miliardy korun) plus úroky. Navíc tak musí učinit dřív, než vyrovná splatnou částku vlastníkům restrukturalizovaných dluhopisů, kterých bylo více než 90 procent.

Argentina se zdráhá vyplatit vlastníky nerestrukturalizovaných dluhopisů v obavě, že k několika žalujícím hedgeovým fondům se připojí ještě další věřitelé, kteří před lety také nepřistoupili na výměnu cenných papírů. Celková nárokovaná částka by prý mohla vyšplhat na 15 miliard dolarů, což je víc než polovina devizových rezerv Argentiny.

Bankrot nejspíš prohloubí recesi a zvýší ceny

Soudem určený prostředník Pollack varoval, že státní bankrot není jen technický stav, ale „skutečná a bolestná událost, která zasáhne skutečné lidi“. Dotkne se přitom jak argentinských občanů, tak držitelů dluhopisů. „Hlavní obětí ale budou obyvatelé Argentiny,“ zdůraznil. Plné následky bankrotu nejsou podle něj předvídatelné, ale rozhodně nebudou pozitivní.

Domácí trh, který v posledních dnech rostl kvůli naději na dohodu, zřejmě obrátí směr. I při krátkodobé platební neschopnosti stoupnou náklady na úvěry a zvýší se tlak na měnu. „Je to velmi zvláštní platební neschopnost, nejsou zde problémy se solventností. Vše bude záležet na tom, jak rychle se to vyřeší,“ zhodnotil situaci analytik Goldman Sachs Mauro Roca.

Argentinská ekonomika už teď bojuje s recesí a její míra inflace se řadí mezi nejvyšší na světě. Aktuální vývoj tak pravděpodobně ještě prohloubí hospodářský propad a přispěje k dalšímu růstu cen. Neměl by však mít tak vážné dopady jako předchozí bankrot, který vyvolal kolaps celé ekonomiky a připravil miliony Argentinců o práci.

Podle analytiků je nicméně téměř jisté, že bankrot bude mít důsledky v politické rovině – definitivně ukončí sedmiletou éru prezidentky Cristiny Fernándezové. Otázkou zůstává, jestli to bude už letos, nebo až příští rok při řádných volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 12 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
4. 9. 2026Aktualizováno4. 9. 2026

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
3. 9. 2026

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
3. 9. 2026

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
3. 9. 2026

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.