Zelenina podražila téměř o osmdesát procent, na vině je loňské počasí

Zelenina na tuzemském trhu výrazně zdražila, její ceny byly v únoru podle Českého statistického úřadu meziročně vyšší bezmála o 80 procent. Výrazný cenový růst podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky souvisí s loňskou špatnou úrodou, kterou zavinilo suché a teplé počasí.

Na výrazné zdražování zeleniny poukázaly únorové údaje statistického úřadu. „Na letošních cenách zeleniny se nejvíc podepsalo počasí. Klimatické problémy, které byly v České republice, byly i po celé Evropě,“ řekl Hanka.

Zeleniny je tak nyní podle něj kvůli špatné úrodě nedostatek v celé Evropě a její ceny kvůli tomu rostou. Nejvíce na zahraničních trzích podražila petržel a cibule, ale znatelné je to i u dalších druhů zeleniny.

Vývoj ceny cibule
Zdroj: ČSÚ

Vysokou cenovou úroveň by měla korigovat zelenina z nové sklizně, která bude do obchodů postupně posílána od jarních měsíců.

Vývoj průměrné ceny brambor
Zdroj: ČSÚ

Většina zeleniny pochází ze zahraničí

„Naše ceny kopírují situaci v zahraničí,“ podotkl šéf Zelinářské unie. Tuzemská produkce zeleniny totiž pokrývá zhruba jen 35 procent spotřeby Česka. „Ve chvíli, kdy končí pěstitelská sezona, jsme odkázáni na skladovací kapacity. Protože jsou nedostatečné, tak velkou část spotřeby kryjeme dovozem a cena odpovídá cenám na evropských trzích,“ přiblížil Hanka.

A dovoz zeleniny do Česka stále roste. Loni bilance zahraničního obchodu v této kategorii plodin vykázala už více než jedenáctimiliardový schodek. Jde o dlouhodobý vývoj. V roce 2009 jeho hodnota podle statistiků obnášela 9,3 miliardy korun, loni to bylo už 13,8 miliardy.

Ze statistik Zelinářské unie pak vyplývá, že nejvíce zeleniny se do Česka přiváží z Nizozemska, Španělska, Polska, Německa a Itálie. Z Nizozemska a Španělska pocházejí hlavně rajčata, salátové okurky, papriky, česnek, mrkev či cibule. Polské firmy na tuzemský trh dodávají cibuli, hlávkové zelí, salátovou řepu, ředkvičky, květák a kedlubny.

V Česku se zelenina pěstuje zhruba na 10 až 11 tisících hektarech. V roce 2017 tuzemská produkce zeleniny obnášela 265 tisíc tun. Loňská produkce českých zelinářů podle odhadu pěstitelů kvůli rychlému nástupu teplého počasí na jaře i suchému létu klesla zhruba o desetinu. Definitivní údaje o loňské sklizni zeleniny zatím nebyly zveřejněny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...