Křetínského EPH má exkluzivitu na vyjednávání o aktivech Uniperu ve Francii

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského podal prostřednictvím své dceřiné společnosti EP Power Europe závaznou nabídku na koupi veškerých francouzských aktiv německé elektrárenské skupiny Uniper. Holding následně od Uniperu získal exkluzivitu na jednání, sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. Základním majetkem Uniperu ve Francii jsou dvě uhelné elektrárny.

Francouzský deník Le Monde v listopadu uvedl, že Uniper ve Francii provozuje především uhelnou elektrárnu v Gardanne na jihu země a druhou v Saint-Avoldu na východě. V Saint-Avoldu má skupina rovněž dvě plynové elektrárny, uvedl deník. Dalším krokem budou podle Častvaje povinné konzultace s orgány zastupujícími zaměstnance, které začnou v lednu. „Transakce může být uzavřena až po úspěšném uzavření výše uvedených konzultací a splnění dalších odkládacích podmínek,“ uvedl mluvčí.

V souvislosti s plánovaným vstupem na francouzský trh uzavřel holding partnerství se společností Total. „Tato spolupráce může vést k finálnímu převodu vlastnictví dvou plynových elektráren, které v současné době provozuje Uniper France, na firmu Total. Samozřejmě až po potenciálním uzavření smlouvy s Uniper SE,“ uvedl místopředseda představenstva společností EPH a EP Power Europe Jan Špringl.

Společnost Uniper France je podle něj aktuálně v nelehké situaci, kdy dvě uhelné elektrárny, které jsou základním majetkem společnosti jak z hlediska instalovaného výkonu, tak počtu zaměstnanců, mají na základě rozhodnutí francouzské vlády omezenou časovou perspektivu.„Vzhledem k tomu, že společnost je z velké části organizována kolem těchto aktiv, jejich uzavření bude vyžadovat koncepční reorganizaci a definici nové strategie společnosti. Jsme si zároveň vědomi sociálních aspektů případného uzavření provozu uhelných elektráren,“ uvedl Špringl.

Uzavření uhelných elektráren by mělo negativní dopad na ty plynové

Podotkl, že případné uzavření uhelných elektráren by negativně ovlivnilo ekonomické výsledky elektráren plynových. „Jsme přesvědčeni, že jejich konkurenceschopnost a strategická hodnota by se zvýšila jejich přičleněním do většího portfolia, které provozuje společnost Total,“ dodal. 

Uzavření dohody s EPH potvrdila agentuře Reuters mluvčí Totalu. Firma chce podle ní od 1. ledna 2020 převzít dvě plynové elektrárny a zapojit je do své strategie výroby elektřiny s nižší uhlíkovou stopou. Total aktuálně rozšiřuje své aktivity na francouzském trhu s elektřinou. Uvedl, že chce do roku 2023 zdvojnásobit výkon své energetické větve, který v současnosti činí asi pět gigawattů.

Křetínský v poslední době nakupoval ve Francii také média. Evropská komise
nedávno schválila prodej podílu ve francouzské mediální skupině Lagardére Group firmě Czech Media Invest (CMI), v níž má Křetínský poloviční podíl. CMI letos koupila také francouzský týdeník Marianne a 49procentní podíl v holdingu Le Nouveau Monde, pod který patří i tradiční francouzský list Le Monde.

Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů – EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe. EPIF v EPH zastřešuje tranzit plynu, distribuci elektřiny a plynu, skladování plynu a teplárenství. Podíl 31 procent v EPIF patří fondu australské banky Macquarie, zbytek patří EPH. EP Power Europe zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny. Předloni v létě například EPH ovládl německé hnědouhelné doly, které v konsorciu s firmou PPF Investments koupil od švédské společnosti Vattenfall.

Většinovým vlastníkem EPH se stal Křetínský loni, nyní drží 94 procent akcií holdingu. Firmu opustili podnikatel Patrik Tkáč a investoři spojení se skupinou J&T. Křetínský je podle letošního žebříčku časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 59 miliard korun. Kromě EPH je podnikatel mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Lídři zemí EU jednali o rozpočtu, zabývali se otázkou vlastních zdrojů

Evropská rada na dopoledním jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu v Bruselu vyzvala nadcházející irské předsednictví, aby se zaměřilo na hledání možností vlastních zdrojů, které by mohlo předložit na příštím unijním summitu v říjnu, řekl nejmenovaný unijní zdroj. Celková výše unijního rozpočtu pro roky 2028–2034 je podle zdroje stále předmětem jednání, ale panuje shoda na tom, že bude muset naplnit ambiciózní cíle EU. Právě proto bude klíčová otázka hledání vlastních zdrojů, které by poskytly dodatečné příjmy.
12:54Aktualizovánopřed 26 mminutami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
před 2 hhodinami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánovčera v 14:16

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:28

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026
Načítání...