Praha – Ukrajina se podle eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho i velvyslance v Kyjevě Ivana Počucha neobejde bez nutných ekonomických reforem a také finanční pomoci Evropské unie i Mezinárodního měnového fondu. Unie dle Füleho počká na vznik nové vlády. S kabinetem poté bude jednat o poskytnutí finanční pomoci, což vítá také Počuch - podle něj je země prakticky na pokraji bankrotu, prohlásil v Otázkách Václava Moravce. Na dění na Ukrajině reagují i čeští politici - je prý nutné udělat vše pro to, aby se krajina nerozdělila. Na tomtéž se shodli dnes německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podle Füleho byla Evropská unie připravena poskytnout Ukrajině finanční injekci už během loňského jednání o podpisu Asociační dohody. „Pomoc není úplně navázána na asociační dohodu,“ uvedl Füle. Základním kritériem pro výši částky budou podle Füleho právě reformy a jejich úspěšné prosazování. „Ta půjčka a pomoc bude tak vysoká, aby to odpovídalo ukrajinským potřebám,“ dodal eurokomisař.
Počuch zdůraznil, že země je patrně již nyní za hranou státního bankrotu. Vítá proto, že jedním ze tří hlavních bodů, jejichž řešením se chce ukrajinský parlament zabývat, je ekonomická stabilizace. Zemi by podle něj například pomohlo, kdyby MMF odložil vysokou finanční splátku, kterou má Kyjev letos uhradit. Fond by také mohl nahradit finanční pomoc Ruska, kterou Moskva Ukrajině slíbila, pokud nepodepíše asociační dohodu s EU, uvedl velvyslanec. Unie by podle něj zase měla přijít s takovým programem, který by zemi pomohl přežít první dva až tři měsíce po eskalaci politické krize.
Celistvost Ukrajiny - podmínka pro uklidnění krize
Na aktuální dění mezitím reaguje Evropa i Česko. Ukrajina se v budoucnu hlavně nesmí rozpadnout, shodují se představitelé Evropské unie, německé diplomacie, ale třeba také český prezident s ministrem zahraničí. Právě šéf Černínského paláce Lubomír Zaorálek vidí celistvost druhého největšího státu Evropy jako klíčový pro uklidnění krize - i budoucí vliv na ČR. Už dříve přitom varoval, že na uzavřený kompromis mezi vládou a odpůrci zřejmě nebudou opoziční síly ochotny přistoupit.
Více o plnění páteční dohody čtěte zde
- Podle velvyslance Počucha rozpad Ukrajiny spíše nehrozí. Rozdělení země si nepřejí ani tak obyčejní občané, jako spíše někteří politici z východní části státu. Ti ale v posledních dnech Ukrajinu opustili, řekl velvyslanec.
POZVÁNÍ PODLE ZEMANA PLATÍ. S JANUKOVYČEM - I BEZ NĚJ
Před důležitým jarním summitem o východním partnerství, které bude hostit právě Praha, prezident stojí o jednotnou Ukrajinu, vzkázal jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Miloš Zeman podle něj také doufá v brzké ustavení nové vlády. Podle posledních zpráv by se přitom kyjevský parlament mohl na podobě koalice i vlády dohodnout do úterý.
Ukrajinská opozice vypsala prezidentské volby na květen, kdy se bude konat i zmíněný summit. Je tak pravděpodobné, že do Prahy v tu dobu nezamíří prezident země, ale jiný vysoký představitel. Může jít například o ukrajinského premiéra. Pražský hrad by tak mohl přivítat některého z trojice: Julija Tymošenková, šéf strany Vlast Arsenij Jaceňyk nebo poslanec a známý podnikatel Petro Porošenko. Právě tito kandidáti mají aktuálně největší šanci vést až do předčasných voleb ukrajinský kabinet. Podle Ovčáčka pozvání stále platí, vztahuje se ale ne přímo na Janukovyče, ale obecně na nejvyššího představitele země.
ZAORÁLEK: VLÁDA PROJEDNÁ POMOC PRO UKRAJINU
Zaorálek dnes zopakoval, že by nerad viděl rozvázání Ukrajiny na proevropský západ a proruský východ. V diskuzním pořadu televize Prima označil takový možný scénář za velkou chybu. Znamenalo by to vytvoření dělící čáry mezi jednotlivými sférami vlivu, uvedl ministr zahraničí. Řešení krize přitom nevidí v pasivním příklonu Ukrajinců k jednomu lídrovi, ale naopak rostoucí politické postavení střední třídy. Podle šéfa české diplomacie již Janukovyč ztratil svůj vliv a legitimitu.
Oficiálním partnerem pro českou diplomacii je podle Zaorálka nyní ukrajinský parlament, který má legitimitu. „Byl legitimně zvolený a i on legitimně rozhodl o odvolání prezidenta Janukovyče,“ konstatoval Zaorálek už dříve v Událostech. "Na rozpad Ukrajiny nevěřím. Nyní musíme dělat vše pro udržení celistvosti země. Sobotkův kabinet ve středu projedná případnou pomoc pro Ukrajinu, potvrdil ministr. V zemi už teď působí nevládní organizace, vláda ale s pomocí přijde oficiálně až ve chvíli, kdy bude jasné, kdo Ukrajinu zastupuje. Šéf diplomacie také řekl, že s ministerstvem vnitra řešili otázku možné zvýšené migrace ukrajinských obyvatel do Česka.
Sobota v metropoli: Parlament přebírá moc - více čtěte zde
Vítání Tymošenkové - více čtěte zde
Janukovyč: Nikdy neodejdu, jsem zákonně zvolený prezident - více čtěte zde
Drolí se Ukrajina? Východ se odvrací od Kyjeva - více čtěte zde
Dobytí paláce. Janukovyčovo sídlo skrývalo zoo i „Pompeje“ - více štěte zde
Významnou roli v řešení ukrajinské krize sehráli ministři zahraničí velkých zemí Evropské unie - Francie, Německa a Polska. Podle Zaorálka je to důkaz, že unie dokáže řešit složité politické situace. S tím však nesouhlasí europoslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil. Spíše než Unie se vyznamenaly země, které své ministry zahraničí k řešení krize vyslaly, uvedl v pořadu televize Prima. Podle něj Ukrajina nesmí podlehnout podobnému vývoji jako v některých rozvojových zemích a nepřipustit nástup „nacionalistických a krajně extremistických sil“.
S tím souhlasí i předseda koaličních lidovců Pavel Bělobrádek. Právě snaha zemi rozdělit podle něj pouze přiživuje pozici radikálů ve společnosti. „I po diplomatické linii je nutné napomáhat celistvosti Ukrajiny, protože v krizových situacích budou dostávat prostor extremisté,“ řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce. Stabilita Ukrajiny je z pohledu Česka důležitá i díky energetice, zejména ropovodech, a také možné masové migrace Ukrajinců, zmínil Bělobrádek.
Před „parcelováním“ Ukrajiny mezi dva mocenské bloky varuje předseda KSČM Vojtěch Filip. Podobnému scénáři by prý ale dopomohl fakt, jakým způsobem Ukrajina vznikla. „Není zájmem Ruské federace ani EU, aby se Ukrajina rozdělila, ale všichni víme, že současná Ukrajina je umělý stát. Musíme si připomenout více než 300 let existence v rámci carského Ruska, Zakarpatská Ukrajina ani Halič k Ukrajině nikdy nepatřily… a to už nemluvím o Krymu,“ zmínil Filip.
Jan Zahradil, europoslanec, místopředseda ODS: „Nyní existuje několik modelových scénářů, co se může teď dít na Ukrajině dál. Možná to tam bude podobné jako v Egyptě, kde padl autoritářský režim. Teď hlavně musí skončit násilí a za několik měsíců by bylo dobré mít novou legitimní vládu, se kterou by bylo možné jednat.“
Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministr zahraničí: "Vnitřní problém Ukrajiny, tedy ten hrozný způsob dosavadního vládnutí, to je něco, co musí teď Ukrajinci sami mezi sebou vyřešit. Ideálně vybrat demokratickou vládu středu a ne hledat silné osobnosti. Krize Ukrajiny je krize ukrajinské společnosti samotné. Její rozervání není řešení."
Ostaně i podle vrcholných zástupců EU musí Ukrajina zachovat celistvost. Unie očekává, že se všichni na Ukrajině budou chovat odpovědně s ohledem na potřebu hájit jednotu, suverenitu, nezávislost a územní celistvost země, uvedla v prohlášení šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. „Vyzývám všechny k dodržování vlády práva a ústavy,“ dodala.
Ashtonová v textu uvítala také propuštění expremiérky Julije Tymošenkové z vězení. Rovněž německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier v sobotu večer vyzval ukrajinské politiky, aby učinili vše pro zachování „územní integrity“ země. „Všechna politická rozhodnutí by měla mít na paměti udržení územní integrity a národní jednoty Ukrajiny,“ konstatoval šéf německé diplomacie v prohlášení. Polský premiér Donald Tusk v sobotu večer podle agentury AFP řekl, že existují síly, které územní celistvost Ukrajiny ohrožují. O jaké síly se jedná, neupřesnil.
Německý ministr dále vyzval tábor stoupenců Viktora Janukovyče i opoziční síly, aby „neprovokovaly činy, které by mohly mít fatální následky“. „Apeluji se vší naléhavostí na politické představitele, aby ukončili stupňování politického napětí a projevili soudnost,“ dodal.
Do diplomatického úsilí se dnes zapojila i kancléřka Angela Merkelová, která v rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zopakovala německý postoj, že je potřeba udělat vše pro to, aby se Ukrajina nerozdělila. Oba politici se shodli na tom, že je v zájmu jak politickém, tak i ekonomickém, aby Ukrajina uhájila svoji celistvost a také aby začala co nejdříve fungovat akceshopná vláda.
