Tvrdý zásah proti solárním panelům z Číny: Brusel na ně uvalí cla

Brusel – Evropská komise se rozhodla uvalit předběžná antidumpingová cla na dovoz levných solárních panelů z Číny. Eurokomisař pro obchod Karel De Gucht oznámil, že cla vstoupí v platnost ve čtvrtek a zpočátku budou činit 11,8 procenta. Pokud se Brusel a Peking do dvou měsíců nedohodnou, clo se v srpnu v průměru zvýší až na 47,6 procenta. Je to dosud největší zásah Bruselu proti dovozu a komise k němu přikročila přesto, že většina unijních zemí v čele s Německem s tím nesouhlasí. Čína již varovala, že v případě uvalení cel podnikne „nezbytné kroky“, aby ochránila své zájmy.

Čína je největším výrobcem solárních panelů na světě. EU zemi viní, že na evropském trhu prodává tyto panely pod výrobními náklady, aby vytlačila konkurenci. Podle De Guchta by ceny čínských solárních panelů prodávaných v Evropě měly být o 88 procent vyšší, než v současnosti jsou.

„Vytváří to prostor ke zničení důležitého evropského průmyslu,“ obává se komisař, který naznačil, že „míč je na čínské straně“. Čínští výrobci by podle jeho názoru měli v rámci dohody souhlasit se zvýšením cen. „Rád bych viděl dohodu. Pokud bude správná, bude to lepší pro obě strany,“ doufá eurokomisař.

Proti clům se ale postavilo nejméně 14 států Evropské unie, včetně Německa, Británie a Nizozemska. České ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo, že s uvalením prozatímního antidumpingového opatření také nesouhlasí. Pro zavedení cel je malá skupina zemí v čele s Francií a Itálií.

Předběžná cla umožňují vyjednat s Pekingem bilaterální řešení, například v podobě minimální ceny, za niž budou moci čínští výrobci prodávat panely do Evropy. Pokud se dohoda neuzavře, budou cla platit dalších pět let.

Předseda čínské vlády Li Kche-čchiang již koncem minulého měsíce podrobil Evropskou unii za chystaná antidumpingová cla kritice. Varoval, že takový krok poškodí obě strany. De Gucht ale zdůraznil, že nemá v úmyslu rozpoutat obchodní válku s Čínou.

Říše středu v roce 2011 dovezla do Evropy solární panely a příslušné součásti za 21 miliard eur (asi půl bilionu korun). Evropské firmy v čele s německou Solar World ale Peking obviňují, že se dumpingovými cenami snaží zlikvidovat evropskou produkci a zcela v Evropě ovládnout trh. Čínští výrobci technologií pro obnovitelné zdroje energie čelí kvůli své státem subvencované produkci obchodním sankcím také v USA.

Evropa je největším solárním trhem na světě. Čínské firmy podle evropských výrobců nyní ovládají více než 80 procent evropského trhu se solárními panely, ačkoli ještě před několika lety na něm měly téměř nulový podíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 10 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 19 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.