Evropská komise se rozhodla žalovat Českou republiku a Lucembursko u unijního soudu, protože země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly volného pohybu pracovníků po EU. Komise navrhuje, aby Česko muselo platit denně 33 510 eur (přes 900 tisíc korun) do té doby, než ve svém vnitrostátním právu pravidla plně přejme.
Své vnitrostátní předpisy měly země do souladu se směrnicí, přijatou v roce 2014, uvést do 21. května loňského roku. Česko ale zatím neurčilo subjekt, který by v Česku pracovníkům z jiných zemí EU poskytoval „podporu a pomoc při prosazování jejich práv“.
Směrnice členským státům také ukládá povinnost zajistit těmto lidem přístup k účinné právní ochraně v případě porušení těchto práv a podporovat aktivní dialog se sociálními partnery, nevládními organizacemi a orgány veřejné moci s cílem podpořit zásadu rovného zacházení.
Komise na nedostatky loni v září Česko a Lucembursko upozornila poprvé, do další fáze řízení pro porušení unijní legislativy záležitost posunula letos v únoru.
Lucembursko má nižší penále
Lucembursko reagovalo informací, že pravidla směrnice byla přejata částečně, právě kromě určení onoho subjektu, a že příslušný návrh je v parlamentu. V jeho případě Komise navrhuje denní penále nižší, a to 6528 eur (přes 175 tisíc korun).
České úřady Bruselu sdělily, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v národním parlamentu, uvedla Komise v tiskové zprávě. Je pro ni prý ale nezbytné úplné oznámení prováděcích opatření, aby mohla ověřit řádné prosazování směrnice.
Právo občanů EU pracovat v jiném členském státě, které je ukotveno v základních unijních smlouvách, zahrnuje také právo nebýt diskriminován na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a další pracovní podmínky.
Směrnice o usnadnění výkonu práv udělených mobilním pracovníkům z roku 2014 má zajistit mobilním pracovníkům i vnitrostátním orgánům možnost prosazovat tato práva v praxi a zlepšit přístup mobilních občanů EU k informacím a asistenčním službám v členských státech.
Například Slovensko jako příslušné subjekty určilo Slovenské národní středisko pro lidská práva a jeden z odborů ministerstva práce a sociálních věcí.
