Vláda bude schvalovat návrh „volebního“ rozpočtu. Výdaje mají růst o 70 miliard korun

Nahrávám video

Vláda na svém zasedání bude jednat o definitivní verzi návrhu státního rozpočtu pro příští rok. Ještě předtím, než návrh pošle do sněmovny, bude vláda rozhodovat mimo jiné o navýšení rozpočtu pro vysoké školy. Ty žádají nejméně 3 miliardy korun.

Deficit státního rozpočtu má v příštím roce dosáhnout 50 miliard korun, což opozice kritizuje. Podle redaktora ČT Petra Vaška, který sestavování rozpočtu dlouhodobě sleduje, by vláda mohla dosáhnout na rozpočet vyrovnaný. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Místo toho se ale vláda rozhodla zvýšit počty státních zaměstnanců, zvýšit jejich platy a také důchody či sociální dávky. „Je to volební rozpočet. Takový růst důchodů nebo platů státních zaměstnanců tady ještě nebyl,“ zhodnotil Vašek. Podle něj naopak klesly výdaje na investice, a to až o 10 miliard korun.

Výdaje rozpočtu mají dosáhnout 1,352 bilionu korun. „V tom čísle ale nejsou započítány další náklady. Celkové výdaje vzrostou zhruba o 70 miliard korun,“ řekl Vašek. Na zvyšování důchodů půjde 22 miliard korun, na platy státních zaměstnanců 23 miliard korun, 12 miliard korun je určeno na zvýšení sociálních dávek a 7 miliard korun na autonomní růst počtu a platů zaměstnanců. O 3,5 miliardy korun se mají zvýšit i platby za státní pojištěnce do zdravotnictví.

„Po dnešku navíc přibyde dalších až 10 miliard korun, protože kabinet ještě plánuje schválit některé své priority,“ dodal Vašek.

Příjmy státního rozpočtu se už dvakrát navyšovaly, a to zhruba o 21 miliard korun podle odhadu růstu ekonomiky. Dosáhnout mají 1,302 bilionu korun. „To je reálné číslo založené na odhadovaném tříprocentním růstu ekonomiky. A může to být ještě víc. Na začátku jednání ministerstvo financí vždy příjmy trochu podstřelí a od jara postupně přihazuje,“ uvedl Vašek.

Nahrávám video

Kabinet bude rozhodovat o rozpočtu vysokých škol

Vláda bude na zasedání rozhodovat ještě o 9 miliardách korun, které se ušetřily z nespotřebovaných nároků z minulých let. „Prioritou jsou vysoké školy, které chtějí alespoň 3 miliardy korun. Peníze žádají i další resorty, například ministr dopravy Ťok požaduje na opravy silnic 3 miliardy korun, lidovci chtějí víc peněz pro zemědělce a ministr zdravotnictví Ludvík říká, že nemá prakticky žádné peníze na investice,“ odhadl Vašek.

Vysoké školy původně žádaly 4,5 miliardy korun navíc. „Se skřípěním zubů jsme ochotni akceptovat 3 miliardy, ale to znamená, že nebude například naplněna objednávka na růst počtu vzdělávaných lékařů,“ upozornil místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek.

Schvalovat bude vláda také prováděcí nařízení, kterým se zvýší platy státních zaměstnanců, a to o 15 procent učitelům a ostatním o 10 procent. Poté by měly odborové svazy ukončit stávkovou pohotovost. 

Kabinet verzi návrhu rozpočtu, který dnes odsouhlasí a pošle do sněmovny, bude muset schválit znovu po volbách.  V případě, že nová sněmovna nestihne návrh rozpočtu schválit do Vánoc, hrozí rozpočtové provizorium.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 11 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 13 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...