Vysoké školy požadují nejméně tři miliardy navíc. Jinak začnou protesty

Nahrávám video

Vysoké školy očekávají, že jim vláda v rozpočtu na příští rok přidá alespoň tři miliardy korun oproti loňskému roku. Původně požadovali navýšení o 4,5 miliardy korun, které jim na jaře přislíbila bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Vláda bude rozpočet schvalovat v pondělí. Pokud dá vysokým školám méně než tři miliardy korun navíc, budou protestovat. Po jednání ministra školství Stanislava Štecha (za ČSSD) se zástupci škol a odborů to řekl místopředseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.

„Se skřípěním zubů jsme připraveni akceptovat třímiliardové zvýšení, které ovšem znamená to, že nebude naplněna například objednávka na nárůst počtu vzdělávaných lékařů,“ řekl Bek. Hranice tří miliard je podle něj minimum. „Pokud by vláda nepřijala ten návrh alespoň na třímiliardové zvýšení rozpočtu po šesti letech stagnace, pak vysoké školy přistoupí k protestům v rámci Týdne pro vzdělanost v říjnu,“ dodal rektor.

Dosavadní návrh ministra financí Ivana Pilného (ANO) počítal v kapitole ministerstva školství na příští rok se sumou 161 miliard bez peněz na růst platů, tedy méně než před prázdninami, kdy to bylo 168 miliard korun.  Letos ministerstvo hospodaří se 156 miliardami korun.

Rozpočet vysokých škol stagnuje několik let kolem 21 miliard korun. Ministr financí Ivan Pilný tento týden uvedl, že ministerstva ve svých rezervách našla dost peněz na to, aby vysoké školy dostaly přidáno. Zatím ale není jasno o kolik.

Finanční ohodnocení doktorandů v ČR
Zdroj: ČT24

Zástupci vysokých škol si podle Beka uvědomují komplikovanou diskusi o státním rozpočtu a řadu dalších oprávněných nároků jiných resortů. „Ale je pro nás nepřijatelné například číslo, které teď koluje v kuloárech, tedy 2,2 miliardy korun,“ řekl. Tato suma údajně nestačí na to, aby se dále nesnižovala kvalita na vysokých školách, zvýšily se platy a doktorandská stipendia.

Štech věří v navýšení alespoň o tři miliardy

Podle Štecha jsou požadavky vysokých škol oprávněné a mají podporu ministerstva školství. Uvedl, že je v kontaktu s ostatními ministry a věří tomu, že se rozpočet vysokých škol podaří alespoň o tři miliardy navýšit.

Požadavky vysokých škol, jako už několikrát dříve, podpořil i šéf školských odborů František Dobšík. „Kolegové z vysokých škol mají absolutní podporu v tom, že podle nás nemohou existovat dvě kategorie učitelů, že některým se bude přidávat a někteří by zůstali stát,“ řekl. Doufá také v to, že vláda v pondělí schválí koaličními lídry dohodnutý růst platů učitelů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent.

Ministry z hnutí ANO, kteří dosud neuměli jasně říct, zda na třímiliardový růst kývnou, totiž čeká ještě před jednáním porada. „Zdroje, které byly vytvořeny v příjmech, nestačí a záleží na vládě, jestli se rozhodne, zda zbytek, který je nedostatečný, bude věnovat vysokým školám nebo jestli ho dá ministru zemědělství nebo vnitra. Kdybych měl říct své mínění, dal bych je raději vysokým školám,“ uvedl šéf státní kasy Ivan Pilný.

U sociálních demokratů a lidovců mají univerzity podporu už teď. „Podporuji ministra školství, pokud jde o navýšení rozpočtu vysokých škol. Důležité je, aby tyto peníze byly použity na zlepšení odměňování vysokoškolských pedagogů a pro doktorandy,“ sdělil pro ČT předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Požadavky vysokých škol podporujeme. Tři miliardy je skutečně ta nejnižší možná částka,“ dodal předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

Opozice vládě: Rozpočet flikujete na poslední chvíli

Požadavky škol mají podporu taky u opozice, která sborově kritizuje kabinet za to, že k navýšení nedošlo už dávno. „Univerzity jsou vládní prioritou, je spíše ostuda, že se to flikuje takto na poslední chvíli,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Je ostudou, že to vláda nechala dojít až do situace, že jsou vysoké školy dohnány k tomu, že musí vyhrožovat stávkou,“ dodala místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Je to ostuda, že jsou až poslední, přitom vláda hospodaří s tak velkým deficitem, že požadavky vysokých škol měly být naplněny už dávno,“ podotkl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Nahrávám video

Po pondělním jednání vlády se v úterý odpoledne chtějí sejít předsednictvo ČKR, předsednictvo Rady vysokých škol a vysokoškolských odborů a rozhodnout o svém dalším postupu. „Závisí na pondělním jednání, a v úterý buď opatření budou odvolána, nebo budeme pokračovat v přípravě těch protestů,“ řekl Bek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 12 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.