Winterkorn pomáhal utajit manipulace s emisemi, tvrdí německý list

Bývalý generální ředitel německého automobilového koncernu Volkswagen Martin Winterkorn věděl o manipulaci s měřením emisí ještě předtím, než problém odhalily americké úřady a podílel se na jejím utajování. S odvoláním na důvěrné dokumenty z podniku o tom informoval německý list Bild am Sonntag.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) loni v září Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování skrývat vysoce nadlimitní hodnoty toxických oxidů dusíku. Volkswagen následně přiznal, že software instaloval po celém světě do zhruba 11 milionů naftových aut, včetně asi 1,2 milionu vozů Škoda Auto.

Winterkorna podle informací listu Bild am Sonntag o tomto ilegálním softwaru již koncem loňského července informovali pracovníci, kteří software vyvinuli. Winterkorn prý souhlasil s tím, aby zaměstnanci Volkswagenu při jednáních o této problematice v USA poskytovali pouze neúplné informace.

Německá prokuratura v červnu začala Winterkorna vyšetřovat kvůli podezření z manipulace s finančním trhem. Podle červnové zprávy úřadu se vyšetřování odvíjí od „dostatečných dokladů“, že Volkswagen nesplnil povinnost informovat investory o případných negativních finančních dopadech skandálu před loňským 22. zářím, kdy se automobilka k manipulaci přiznala. Představitel státního zastupitelství v německém Braunschweigu Klaus Ziehe sdělil, že Winterkorn je zatím v pozici obviněného.

Winterkorn loni v září v důsledku skandálu odstoupil z funkce, v čele koncernu ho nahradil Matthias Müller. Volkswagen si dal na výdaje spojené s řešením skandálu stranou 16,2 miliardy eur (téměř 440 miliard korun). Analytik Frank Schwope ze společnosti NordLB ale v létě odhadl, že skandál bude stát automobilku 25-35 miliard eur (675-945 miliard korun).

Volkswagen už v červnu přistoupil na to, že v USA za urovnání vládních a spotřebitelských žalob souvisejících se skandálem zaplatí až 15,3 miliardy dolarů (368 miliard korun). V srpnu se navíc dohodl, že za problémy spojené se skandálem odškodní také své americké prodejce. Podle zdrojů agentury Reuters automobilka na toto odškodnění prodejců vynaloží více než 1,2 miliardy dolarů.

Majitelé dotčených vozů v USA se podle červnové dohody mohou rozhodnout, zda budou požadovat úpravu auta, nebo aby Volkswagen jejich vůz odkoupil. Dohoda také předpokládá, že majitelé obdrží odškodné 5100 až 10 tisíc dolarů (123 tisíc až 241 tisíc korun). Volkswagen však odmítá výzvy, aby podobným způsobem odškodnil také evropské zákazníky.

Soud v Braunschweigu tento týden uvedl, že investoři, kteří u něj zažalovali Volkswagen o odškodné za skandál kolem měření emisí, požadují celkem 8,2 miliardy eur (téměř 222 miliard Kč). Skandál vedl k prudkému poklesu ceny akcií Volkswagenu, což přineslo investorům značné ztráty. Investoři tvrdí, že je vedení Volkswagenu o podvodech neinformovalo včas. Volkswagen ale taková obvinění odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 21 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.