Několik desítek lidí demonstrovalo v Praze proti pracovním a mzdovým podmínkám v České poště. Akci pořádalo Nezávislé odborové sdružení pracovníků České pošty SOS - 21 a Federace výkonných zaměstnanců. Velké poštovní odbory se k protestu nepřipojily. Vedení České pošty považuje tuto akci za protiprávní.
Desítky zaměstnanců pošty demonstrovaly kvůli „šikaně a odměňování“
Události: Protesty pošťáků (zdroj: ČT24)
SOS - 21 a federace uspořádaly protestní pochod od pražského hlavního nádraží k budově ředitelství České pošty v ulici Politických vězňů.
Protestující vedení podniku předali požadavky, mezi kterými je odstranění vazby plnění plánu nabídky služeb partnerů pošty a prodeje zboží na výkonovou složku mzdy, dodržování evidence skutečně odpracované doby, ukončení nerentabilních projektů, za které považují roznášku tisku nebo doručování nadrozměrných zásilek, nebo odstranění diskriminace v odměňování.
Generální ředitel pošty Martin Elkán uvedl, že předseda SOS - 21 Petr Pohl na posledním jednání nepřednesl žádné důvody k protestní akci. „Se zástupci odborových organizací se pravidelně setkáváme na jednáních. Naposledy před necelými dvěma týdny, kde jsem opakovaně Petra Pohla jako zástupce menšinových odborů, které vyhrožují stávkou, žádal o předložení jejich konkrétních požadavků, abychom o nich mohli jednat.“
GALERIE
Vývoj hospodaření České pošty
Na poště působí osm odborových organizací. SOS - 21 a federace mají na poště řádově stovky členů. Většinu zaměstnanců, kolem 20 tisíc, zastupuje Poštovní podnikový koordinační odborový výbor, který se k protestu nepřipojil. Jeho předseda Karel Koukal to zdůvodnil odkazem na existující kolektivní smlouvu, která zajišťuje sociální smír. Výbor ale plánuje s vedením pošty další jednání.
Hořký doplňkový prodej
Velké emoce budí doplňkový prodej na pobočkách České poště. Ročně přináší na tržbách zhruba 200 milionů korun. Většinu prodávaného zboží tvoří noviny, časopisy, obaly a papírenský materiál. Zhruba 30 až 35 milionů připadá na prodej losů.
Česká televize vyzkoušela na sedmi poštách na Brněnsku, co pracovníci nabízejí. V každém druhém případě kromě pohlednice, pro kterou redaktoři ČT přišli, nabídli taky dobíjecí kupon na mobil, zvýrazňovače, nebo právě los.
Pracovnice pošty si stěžují, že když nesplní prodej, jsou jim strženy peníze z platu. Měsíčně tak mohou příjít o 400, 500 i 600 korun. Co nejvíce trápí poštovní zaměstnance je psychologický nátlak, který je na ně konán, říká odborář Pohl. Personální ředitel České pošty Ivan Feninec to odmítá. „Já si myslím, že na České poště žádná atmosféra strachu není.“
Další úhel pohledu: Zákazníci
Česká pošta to tvrdě schytává i na sociálních sítích, tentokrát ovšem z pohledu zákazníků. Na facebookové stránce společnosti si lidé nejčastěji stěžují na pozdní doručování zásilek, čekací dobu na pobočkách i ztracené zásilky. Kritika se objevuje rovněž v souvislosti s případy, kdy pošta nedoručila zásilku kvůli nezastižení adresáta, ač ten byl v době doručování zásilky doma. Odpovědi na své dotazy se ale fanoušci České pošty dočkají rychle – správci stránek odpoví většinou do jedné hodiny.
Na Twitteru je kritika ostřejší, uživatelé této sociální sítě ji ale často převádějí v žert, případně nešetří sarkastickými poznámkami.