Z pohledu českého řidiče to vypadá jako dobrá zpráva – kvůli už rok klesajícím cenám ropy na světových trzích může čerpat naftu a benzin levněji. To je ale pouze jedna stránka mince. Na té druhé je poprvé od roku 2007 zadlužená Saúdská Arábie, Rusko v recesi, Kuvajt a Bahrajn po dvaceti letech míří ke schodku, ve Venezuele se rabují obchody a Ekvádor zažívá protivládní protesty. A to na trh brzy vstoupí staronový hráč Írán, který ceny ropy srazí zřejmě ještě níž.
Po pondělním propadu cen severomořské ropy Brent i americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) na nejnižší úroveň od roku 2009 se cenová hladina v úterý sice trochu stabilizovala, stále ale zůstává velmi nízko. Brent se v úterý prodával za zhruba 43,37 dolaru na barel a WTI se pohybovala kolem 39,46 dolaru.
Nicméně od začátku srpna ztrácejí obě komodity už 16 procent. Zhruba polovinu těchto ztrát utrpěly v důsledku propadajících se čínských akcií – to totiž odstartovalo výprodej na světových trzích. Ale není to pouze obava z poklesu čínského růstu, už rok tlačí ceny ropy dolů výrazný převis nabídky nad poptávkou.
Reakcí zemí OPEC ovšem není útlum těžby, ale naopak jeho zvýšení do rekordních čísel. Tímto krokem chce získat zpět podíl na trhu po silném růstu dodávek ze zemí mimo organizaci – tedy po rozmachu těžby ropy z břidlicových ložisek v USA.
Světoví producenti ropy tak zažívají těžké chvíle. Ve Venezuele, která je v těžbě ropy osmá na světě, dokonce probíhají hladové bouře. „Zaregistrovali jsme už 132 případů rabování nebo pokusů o něj,“ dodává tamní aktivista Marco Ponce.
Rusko? Levná ropa, sankce a slabý rubl
V Rusku se ke snižujícím příjmům z ropy přidaly ještě západní sankce, v důsledku čehož klesá hodnota rublu a tamní hospodářství sklouzlo do recese. Rubl ztratil na začátku týdne další zhruba tři procenta - dolar se na ruském trhu prodával za více než 71 rublů, a ruská měna se tak dostala velmi blízko k letošnímu minimu 71,85 rublu z konce ledna.
Kurz je na druhou stranu stále ještě daleko od rekordního minima ze závěru loňského roku, kdy se kvůli propadu cen ropy a západním sankcím proti Rusku dostal až k 80 rublům za dolar. Ještě loni v létě se přitom pohyboval kolem 33 rublů.
Za posledním pádem stojí čínské akcie
Ekonomové se shodují na tom, že za posledním poklesem cen ropy stojí informace z minulého týdne o hospodářské slabosti Číny, která v současnosti kupuje zhruba osminu světového objemu ropy. „Sledujeme Čínu, která má problémy na svém akciovém trhu. A investoři se ptají, zda jde o důkazy ekonomických problémů země,“ uvedl finanční analytik společnosti S&P Capital IQ Sam Stovall.
Mnoho analytiků se ale domnívá, že trh se nechová racionálně a že poptávka po komoditách obecně v Číně ve skutečnosti neklesá. „Pokud se podíváte na dovoz komodit do Číny za poslední měsíce, je vlastně docela silný,“ uvedl pro Wall Street Journal ekonom společnosti Capital Economics Tom Pugh. Řada lidí měla podle něj pouze přehnaná očekávání. „Jde hlavně o to, že lidé si mysleli, že Čína bude pokračovat v růstu o deset procent ročně až do nekonečna. Teď si ti lidé pouze uvědomují, že se to nestane.“
Írán a jeho ropa
I kdyby zůstala čínská poptávka po ropě stejná, trh se stejně nevyhne dalším ztrátám. Je to dáno dvěma faktory – jednak se očekává, že americké zásoby ropy opět vzrostly, a pak je zde ještě Írán, člen OPEC, který už oznámil, že po zrušení mezinárodních sankcí spojených s íránským jaderným programem zvýší produkci ropy. A to opět posílilo obavy z nadměrné nabídky této suroviny na světovém trhu.
Analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček k tomu dodává, že převis nabídky nad poptávkou může trvat ještě několik měsíců, nebo dokonce i několik let.
