Děti dostanou možnost přispívat na důchod svých rodičů

Praha – Děti by měly dostat možnost přispívat ze svého sociálního pojištění jedno procento na důchod svých rodičů. Na dnešním jednání se na tom shodli ekonomičtí ministři vládní koalice. Krom toho se dohodli také na tom, že by se daň z přidané hodnoty mohla sjednotit už v posledním čtvrtletí letošního roku. Důchodová reforma, jejíž náklady má sjednocení daně krýt, se ovšem má podle plánů koalice rozjet až od roku 2013. Původně se počítalo s tím, že by se DPH mohla sjednotit v příštím roce.

Po zavedení mezigenerační solidarity v důchodech volaly především Věci veřejné, které prosazovaly vytvoření mezigeneračního fondu, díky kterému by bylo možné zvýhodnit rodiče, kteří vychovávají děti a zároveň pracují. Dnešní dohoda se jim zamlouvá. „Bylo by to tak, že tři procenta z odvodů by si mohli lidé přeposlat do penzijního fondu a jeden procentní bod ve prospěch svých rodičů,“ vysvětlil princip dohody premiér Petr Nečas (ODS). „Je to motivace k tomu, že rodiče více dětí by měli o něco vyšší penzi než ti bezdětní,“ dodává premiér.

Průměrný důchodce si polepší o pětistovku

„Při průměrné mzdě, která dneska osciluje kolem 23 tisíc korun měsíčně, při dvou dětech a při průměrném důchodu, který je dneska zhruba 10 500 korun, by to představovalo zvýšení zhruba o 500 korun měsíčně,“ popsal účinek příspěvku dětí na důchod rodičů Nečas.

Jednotná DPH už letos

První kroky směrem k důchodové reformě chce začít koalice podnikat už letos. Na reformu si především hodlá obstarat dostatek prostředků. Už koncem roku by se proto mohla sjednotit sazba DPH na 20 procentech. Všechny vybrané peníze by přitom měly jít podle Nečase výhradně na důchodovou reformu a do důchodového systému. „Ani koruna z těchto prostředků, které se vyberou navíc, nebude projedena, nebude utracena,“ zdůraznil premiér.

Náměstek ministra financí Petr Minčič připomněl, že peníze jsou v penzijním systému potřeba i bez reformy. Jen loni hospodařil důchodový účet s deficitem 35 miliard korun. Schodek vznikl kvůli tomu, že stát vybral méně na příspěvcích na důchodové pojištění od současných pracujících a jejich zaměstnavatelů, než kolik musel z průběžného systému vyplatit současným důchodcům. „Tento stav je neudržitelný, a i kdyby nebyly prováděny žádné reformy, tak tyto nůžky, které se rozvírají, je v zájmu českých veřejných financí přivřít,“ podtrhl Minčič.

Výjimky z jednotné sazby budí nevoli

Podle plánů koalice se má vyšší sazba DPH vztahovat na většinu zboží a služeb. Výjimek bude jen málo a měly by být přesně vyjmenovány v zákoně. Podle plánů ministrů půjde o mléko, brambory, chléb, ryby, zeleninu, dětskou mléčnou výživu, potraviny pro diabetiky a pro bezlepkovou dietu. Tyto vyjmenované potraviny by měly jako jediné zůstat v nižší – 10procentní – sazbě DPH.

Seznam výjimek se nelíbí například pěstitelům ovoce. Ti poukazují na to, že všude jinde v Evropě se k zelenině a ovoci přistupuje v otázkách daní jednotně. Předseda sněmovního klubu TOP 09 Petr Gazdík chce o výjimkách ještě v koalici jednat, myslí si, že by v navýšené sazbě mohly být všechny potraviny, naopak by viděl rád, aby v nižší sazbě daně zůstaly knihy a tištěná média. Na konečné podobě velké důchodové reformy se chce koalice domluvit začátkem března.

Regulace dobrovolného penzijního spoření bude mírnější

Náměstkyně ministra financí Klára Krolová:

„Třetí pilíř bude regulován méně než druhý. Bude mít neomezený počet investičních strategií.“

Ministerstvo financí dnes také navrhlo v souvislosti s důchodovou reformou uvolnit regulaci nynějšího dobrovolného penzijního spoření, které se stane třetím pilířem důchodového systému. Lidé mladší 35 let budou moci od roku 2013 dobrovolně převést tři procentní body ze svého sociálního pojištění na individuální účty u penzijních společností. Fondům spravujícím tato aktiva se totiž výrazně rozšíří investiční možnosti a nebudou povinny krýt případné ztráty z investic vlastním kapitálem. Nový (druhý) fondový pilíř bude podléhat přísnější regulaci.

Petr Nečas
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 17 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 22 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...