Praha - Nezaměstnaní by mohli pomáhat lidem s domácími pracemi. Po vzoru Belgie či Francie nyní podobný projekt chystají i tuzemské úřady práce ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů. Podle jejich předběžných odhadů by uplatnění mohlo jen v prvních letech najít až 5 tisíc lidí. Výsledkem by tak mělo být nejen snížení nezaměstnanosti, ale také úbytek práce na černo.
Díky oficiální výpomoci při údržbě domu a zahrady, vaření či úklidu by si nezaměstnaní lidé mohli nejprve přivydělat, později získat i místo na plný úvazek. „Tím hlavním cílem je vytvořit nová pracovní místa. Už teď domácnosti tyto služby v rámci šedé ekonomiky stejně platí, pracovníci ale nejsou pojištěni a nemají postavení zaměstnanců,“ upozornil na dnešní konferenci v Senátu prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký.
Boj s prací na černo
Zájemci o tyto služby by novým pomocníkům neplatili přímo. Jejich služby by si objednávali u pracovních agentur, jež by nezaměstnané najímaly a posílaly do domácností. Tam by pomocníci za odvedenou práci dostali poukázky, za něž by jim agentura následně vyplatila peníze.
Například šek na určitý čas výpomoci by domácnosti mohly pořídit za 70 či 80 korun, pracovník by za něj ale od agentury inkasoval stokorunu. Rozdíl by kompenzovaly dotace či daňová úleva. Právě tak má stát podle Horeckého bránit zaměstnávání na černo. Výdaje na tyto doplatky by se do rozpočtu mohly vrátit v odvodech díky vyšší zaměstnanosti.
Až tisíce pracovních míst
Projekt domácích služeb nezaměstnaných funguje v mnoha zemích. Ve Francii už dvacet, v Belgii díky zavedení výpomoci vzniklo za pár let na 150 tisíc pracovních míst. U nás se v prvních několika letech počítá s přírůstkem až 5 tisíc pozic. Vládní ČSSD tento způsob zaměstnávání lidí bez práce představovala v předvolební kampani jako jeden z receptů na nezaměstnanost. Ta letos v lednu stoupla na rekordní úroveň 630 tisíc registrovaných.
„Předpokládáme, že by tak vznikla velká variabilita pracovních míst, která budou jak pro kvalifikované, tak pro nekvalifikované zaměstnance,“ souhlasí s plány generální ředitelka úřadu práce Marie Bílková. Je však podle ní nutné vymezit okruh prací, které by do projektu spadaly, a stanovit se musí i to, komu by se tyto služby nabízely. Zde se do projektu zapojí samosprávy či soukromé firmy.
Někteří odborníci ovšem upozorňují, že právě správná kvalifikace může být problém a nezaměstnaným mohou chybět znalosti. Příkladem může být i zdánlivě snadný úkon, jako je čištění podlahy. „Paradoxně nejvíc je zničená v domácnostech, kde jsou lidé příliš pečliví. Pravidelně se o podlahu starají, ale dávají na to špatnou chemikálii,“ poznamenala majitelka úklidové firmy Eva Kopečná.
Šéfka úřadu práce Bílková za největší riziko projektu považuje „unáhlené zavádění do široké praxe“. Novinka by se proto mohla začít testovat příští rok, do plného provozu by pak projekt mohl vstoupit nejdřív za tři roky. Nejdřív totiž musí projít sněmovnou potřebné legislativní změny.
