Praha – Poslanci dnes schválili snížení vlastních platů i platů ostatních ústavních činitelů o čtyři procenta. Strana zelených tak neuspěla s návrhem na dvojnásobné snížení platů. Ani ČSSD neprosadila snížení platů o pětinu a rozšíření okruhu představitelů státní moci, jichž by se to mělo týkat. Státní rozpočet tak bude bohatší o zhruba 130 milionů, což je z hlediska celkového schodku zcela zanedbatelné. Sami politici dopředu avizovali, že jde spíše o symbolické gesto – platy se totiž mají o čtyři procenta snižovat i státním zaměstnancům.
Před samotným hlasováním žádal ve sněmovně ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, aby poslanci posvětili jen čtyřprocentní pokles. Panovaly totiž domněnky, že by byl návrh na větší pokles platů napaden u Ústavního soudu. I tak už včera republiková rada Soudcovské unie označila i čtyřprocentní pokles za neústavní. Poslanci nakonec o návrhu zelených a ČSSD na vyšší pokles platů vůbec nehlasovali. Chybně si totiž odhlasovali schvalovací proceduru a nejdříve hlasovali o vládním návrhu, který většinou podpořili. Pak už logicky nemohli hlasovat o pozměňovacích návrzích.
Poslancům ale ve skutečnosti klesnou platy více. Schválili totiž i zdanění poslaneckých náhrad. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka odhadl, že se poslancům celkové příjmy sníží zhruba o deset procent. Poslanci sice přes návrh Petra Braného (KSČM) ponechali v zákoně o platech pasáž, podle níž dani z příjmů nepodléhají peněžité náhrady, podle místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa ale bude tento případný rozpor řešit Senát. Horní komora má jak úsporný balíček, tak snížení platů projednat v pondělí 5. října.
Snížení platů se dotkne všech ústavních činitelů, jejichž mzdy určují zvláštní zákony. Tedy nejen prezidenta republiky, poslanců, senátorů, členů vlády a soudců od okresních po ústavní, ale také státních zástupců a představitelů Nejvyššího kontrolního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle Petra Šimerky má jít asi o 4800 lidí.
ČSSD chtěla přímo v platové novele rozšířit okruh dotčených představitelů mimo jiné na ombudsmana nebo představitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Sněmovna ale nakonec v doprovodném usnesení na návrh KSČM požádala o předložení těchto zákonných změn vládu.
