Osudové osmičky českých dějin v Lichtenštejnském paláci

Praha - V Lichtenštejnském paláci dnes byla zahájena mezinárodní konference Únor 1948 v Československu, která je součástí projektu České křižovatky evropských dějin. Celý nápad vznikl v rámci spolupráce Historického ústavu AV ČR, Masarykova ústavu a Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a bude dále realizován prostřednictvím cyklů tematických konferencí a dalších doprovodných akcí věnovaných přelomovým letopočtům československých dějin.

Mezinárodní konference s podtitulem Nástup komunistické totality a proměny společnosti bude probíhat v následujících třech dnech. Na rozsáhlém projektu se navíc podílel Národní archiv, Úřad vlády ČR a Historický ústav Slovenské akademie věd (SAV) v Bratislavě. Cílem je v rámci 60. výročí komunistického státního převratu poskytnout prostor pro prezentaci nových poznatků. Konference se také zaměří na dlouhodobé dopady a proměny ve společnosti, které byly způsobeny nástupem komunistické totality v Československu.
 
Únorový převrat byl vyvrcholením sílící snahy Komunistické strany Československa o úplné mocenské ovládnutí státu. Výsledkem byla čtyřicet let trvající destrukce demokracie a potlačování občanských práv a svobod. Etapa započatá tzv. Vítězným únorem skončila až „sametovou revolucí“ na podzim roku 1989. „Potřebujeme co nejlepší analýzu toho, k čemu a proč u nás došlo před šedesáti lety. Dlužíme to tehdejším pamětníkům, sami sobě a především našim dětem a vnukům, kteří komunismus nepoznali,“ uvedl premiér Mirek Topolánek.
 
Konference bude rozdělena do čtyř hlavních okruhů. První "Únor 1948 a jeho bezprostřední důsledky„ se zaměří zejména na základní systémové proměny, které umožnily sovětizaci Československa na počátku 50. let. Druhý “Cesta k represi a perzekuci„ seznámí s novými poznatky a výsledky bádání o formách a nástrojích komunistické represe a perzekuce. Třetí téma “Protikomunistický odboj a další formy protirežimního odporu a opozice„ bude věnováno protikomunistické opozici, emigraci a exilu. Poslední část konference “Společnost po únoru 1948" bude věnována dlouhodobým dopadům komunistického státního převratu do základních sfér života české společnosti. 
 
Vedle českých odborníků se na přípravě podílela i Slovenská akademie věd. „Dva pohledy na společné dějiny napomáhají objektivnímu zkoumání únorového převratu a období komunismu, které následovalo,“ uvedla zástupkyně ředitele Historického ústavu SAV Bratislava Edita Vaničková. Podle ředitelky Národního archivu Evy Drašarové se především snaží dát veřejnosti možnost využívat archiválie. „Abychom opravdu sloužili jako paměť národa, aby na nikoho a na nic nebylo zapomenuto,“ dodala.
 
Cílem celého projektu je objasnit klíčové mezníky českých a slovenských dějin ve 20. století, jež měly stěžejní význam pro osudy demokracie a státnosti ve střední Evropě. Celý cyklus konferencí může mít podle jejich tvůrců pozitivní význam pro prezentaci České republiky v mezinárodním kontextu. Další tematické celky představí v dubnu události roku 1918, v červnu rok 1968 a celou konferenci zakončí září s rokem 1938.
 
 
 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat ve středu 18. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 8 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 11 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 11 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 11 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.