Nedostatek míst ve školách je zapříčiněn hlavně populačním nárůstem, svůj podíl viny na tom ale nesou i kraje, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodává, že největší přetlak studentů je v okolí velkých měst. Podle experta na školství a ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla by jednou z cest mohla být redukce otevíraných míst na víceletých gymnáziích. O aktuálních problémech českého školství debatovali v pořadu Události, komentáře.
Systém automaticky garantuje obrovské zklamání, říká ministr Bek. Problém je i s kraji, míní Šteffl
Bek a Šteffl hovořili o místech na školách (zdroj: ČT24)
„Systém je nastaven tak, že automaticky garantuje obrovské zklamání. Letos je situace komplikovanější o ten populační nárůst,“ popisuje poměry ministr Bek. Cestu vidí ve větším dialogu se zřizovateli škol – s kraji. „Nechci na ně svalovat vinu, ale cítím, že zřizovatelé jsou ti, kdo rozhodují o tom, jaká bude nabídka míst v daném kraji. Ministerstvo školství má svůj díl zodpovědnosti primárně ve financování,“ konstatuje.
Šteffl dodává, že podle jeho mínění jsou na vině kraje, které mohou ze dne na den rozhodnout, že převedou kapacity z osmiletých gymnázií na čtyřletá. Uvádí, že v odborné veřejnosti panuje shoda na tom, že víceletá gymnázia páchají více škody než užitku.
Realizace avizovaných změn ve školství zabere podle nového šéfa resortu školství možná deset let.
Podle Beka je ale možné v některých oblastech s velkým přetlakem studentů kapacitu navýšit. Krátkodobá řešení však nepokládá za ideální. „Je to ale lepší než nechat mimo vzdělávací systém lidi, kteří měli přitom dobré výsledky u přijímacích zkoušek,“ dodává.
Ministr kromě přetlaku na středních školách připomněl také vzrůstající problémy u prvních tříd, v nichž jsou kapacity rovněž na hraně. „Situace je opravdu velmi vážná, zejména v prstencích kolem Prahy a Brna, ale dnes také už kolem dalších velkých měst,“ říká Bek.
Šteffl Bekovy návrhy ocenil. „Jsem rád, že pan ministr má program, který je srozumitelný, řadu věcí řeší, možná by ještě mohl řešit víc,“ komentuje.
Méně míst na víceletých gymnáziích?
Podle Šteffla je namístě zvážit otevírání méně míst na víceletých gymnáziích, místo nich by se otevírala další místa na čtyřletých gymnáziích. „V tuto chvíli máme 52 tisíc dětí na gymnáziích ve čtyřletých oborech a 69 tisíc dětí v osmiletých oborech. Kdybychom příští rok neotevřeli žádná místa na osmiletých gymnáziích, přibude nám dvanáct tisíc míst ve čtyřletých gymnáziích,“ kalkuluje Šteffl.
„Když se nic neudělá, tak se děti nedostanou ani na čtyřleté gymnázium, natož na osmileté,“ myslí si. Problematické prý může být i rozhodování rodičů, v momentě, když si dítě podá přihlášku na dvě školy, pak u gymnázia ví, že se dostane jeden ze tří uchazečů.
Investice do přijímacích zkoušek
Poslanec a bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN) v pořadu 90' ČT24 popsal, jak přijímací zkoušky na střední školy vnímá jako ředitel soukromého gymnázia. „Během toho sedím s rodiči, s každým z nich mluvím 20 minut, celkem těch rodičů bylo 115. Získat vhled do toho, jak to ti rodiče vnímají, jak se jejich děti připravovaly. A trochu mi to bohužel připomíná, že z dětí děláme dostihové koně,“ zmínil Gazdík, podle něhož se někteří uchazeči na zkoušky připravovali dva roky a investovali do toho „nemalé částky“.
90’ ČT24: Přijímací řízení na střední školy (zdroj: ČT24)
Dodal, že celkově je kapacita středoškolského systému v Česku naplněná i navzdory silnému populačnímu ročníku jen z přibližně 60 procent, ale například v Praze a Středočeském kraji, mezi nimiž se studenti přelévají, je tlak pochopitelně vyšší.
Podle poslankyně a stínové ministryně školství Jany Berkovcové (ANO) lze hledat viníky současné situace i 15 let nazpátek, kdy se současní deváťáci hlásící se na střední školy narodili. „Ta odpovědnost je na politických reprezentacích krajů, protože kraje jsou zodpovědné za zřizování středních škol. Ale spíš bychom se teď měli ptát, co s tím dělat dál,“ konstatuje opoziční zákonodárkyně.
Proces se zdržuje a prodlužuje, míní Schejbalová
Podávání dvou přihlášek na různé školy vnímá jako problém i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. „Ti nejlepší se dostanou na obě. Potom se celý proces zdržuje a prodlužuje, protože tito žáci mají deset pracovních dnů na to, aby se rozhodli, na kterou školu nastoupí. A pak obvoláváte rodiče a v podstatě jim nabízíte volné místo. Takže je to pro školy velmi náročné,“ přibližuje Schejbalová.
Neméně náročný je podle ní ale tento proces i pro rodiče, kteří nejdřív s přihláškami obíhali školy, v nichž se konají druhá kola přijímaček. „Teď se dozví, že bychom je vzali na odvolání, tak zas běží pro zápisový lístek a nesou ho na ty školy, kde je přijali. Myslím, že pro rodiče je to opravdu o nervy,“ dodala ředitelka gymnázia a šéfka asociace.