Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo i soudců by od ledna mohly vzrůst. Z vládních stran totiž zní neochota dál zmrazovat výdělky ústavních činitelů. Jejich platová základna letos zůstala mimořádnou úpravou stejná jako loni a předloni. Koaliční politici tak nyní preferují automatickou valorizaci.
Platy ústavních činitelů asi od ledna vzrostou. Pro valorizaci jsou koaliční poslanci a soudci
5 minut
Události: Platy ústavních činitelů
„Poslanci by o svých platech neměli rozhodovat, tak jak nikdo nerozhoduje o svém platu. Nejlepší by bylo, kdyby fungoval nějaký dlouhodobý automatismus. Já, když jsem přišel do politiky, tak jsem myslel, že jsme toho už dosáhli, ale ukazuje se, že ne,“ říká premiér Petr Fiala (ODS).
Opozice však navrhuje, aby platy ústavních činitelů nerostly. Možností může být opětovné zmrazení valorizačního mechanismu, a to až na celé volební období. Vládní strany jsou proti, některé ale připouštějí debatu o úpravě vzorce, který výdělky zvyšuje.
Poslanci v lednu odsouhlasili snížení platů ústavních činitelů od února na loňskou úroveň. Senát se tímto návrhem odmítl zabývat a tak po podpisu prezidenta začal platit. Ale jen na omezenou dobu do konce roku. „Neuvažujeme o tom, že bychom měli dělat úpravy pro rok 2023. Netýká se to jen ústavních činitelů, ale i státních zástupců a soudců,“ podotýká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Schillerová je proti
Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové je nárůst platů nepřijatelný. „Kolem sedmdesáti procent lidí se nám začíná ocitat na hranici chudoby. (…) A tady prostě porostou platy o nějakých třináct procent a navíc extrémně vysoké platy. To je absolutně nepřijatelné,“ řekla Schillerová.
Oproti loňsku měly být letos třeba základní platy poslanců o pět a půl tisíce vyšší, ten prezidentův o osmnáct tisíc. S příštím rokem by ale mohly vzrůst ještě výrazněji. Jejich základ se odvíjí z průměrné mzdy, která se neustále zvedá.
„Já si nemyslím, že kopírování nárůstu platů v celé společnosti dva roky zpátky je něco nemravného,“ řekl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka jde o logický postup. „Nechci říkat žádné finální stanovisko, nicméně asi je logické, že u soudců, státních zástupců, tak i u politiků musí ten nárůst nějak korespondovat se zbytkem společnosti.“
Koalice chce o podobě platů jednat
Zástupci koalice – například předseda Starostů – ale zároveň připouštějí, že už nastavený automat chtějí proměnit, aby nárůst po rozmrazení nebyl tak velký. O konkrétní podobě platů má koalice ještě jednat.
„Je důležité to vidět v celé té šíři toho, jak se bude přistupovat k platům ve veřejné sféře. A podle toho je pak možné, úměrně tomu, řešit i platy ústavních činitelů,“ podotýká předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Základnu, ze které se platy představitelů státní moci vypočítávají, zveřejňuje každý rok ministerstvo práce a sociálních věcí ve sbírce zákonů. Opozice ale chce, aby v ní bylo i dál uvedeno stejné číslo jako nyní. „Pakliže vláda Petra Fialy nebude chtít zamrazit platy politiků, tak hnutí SPD opět opakovaně podá vlastní návrh na zamrazení platů politiků na celé volební období,“ uvedl šéf SPD Tomio Okamura.
Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) jde spíše o debatu umělou. „Mně spíše vždycky přijde ta debata, kdy politici rozhodují o svých platech: jedni vypadají jako hamižní, druzí protože tuší, že budou přehlasováni, vypadají jako ti, kteří jsou skromní. To je vždy debata velmi umělá.“
Základní plat poslance nebo senátora přesahuje devadesát tisíc hrubého. Ministr má téměř dvakrát tolik a prezident měsíčně dostává přes tři sta tisíc. Základna pro tyto výdělky se dosud stanovovala podle výplat v nepodnikatelské sféře. Po novele se ale má příští rok počítat z celkové průměrné mzdy. Rozdíl jen této základní veličiny je mezi lety rozhodujícími pro aktuální nastavení víc než čtyři tisíce korun.
Soudci považují zmrazení za nezákonné
Politických ústavních činitelů – tedy prezidenta, členů vlády, sněmovny a Senátu – je dohromady tři sta. Soudců v Česku působí desetkrát víc, státních zástupců čtyřikrát víc. Výrazně větší dopad na rozpočet tak mají výdělky těchto justičních profesí.
Soudci už současné zmrazení považují za nezákonné. Během projednávání na to upozorňoval i ministr pro legislativu. „Tím, že návrh zasahuje do platové základny soudců, dostává se do rozporu s ústavním pořádkem České republiky, jak vyplývá z bohaté judikatury Ústavního soudu,“ vysvětluje ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty).
Předseda soudcovské unie ale nakonec své kolegy vyzval, aby kvůli válce na Ukrajině žalobu nepodávali. Jeden ze soudců to v květnu přesto udělal.
