Hrdost nad tím, jak ozbrojené síly zvládly pandemii, vyjádřil na úterním velitelském shromáždění české armády končící ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Vojáky ocenil i za pomoc při tornádu na jižní Moravě. Vyzdvihl navýšení armádního rozpočtu z posledních let. Vznikající kabinet pochválil za plánovaný nárůst rozpočtu náčelník generálního štábu Aleš Opata. Znepokojen ale je kvůli stavu projektu pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Označil ho za záležitost národní bezpečnosti.
„Není třeba jít do detailů, všichni víme, co jste vy, vojáci, všechno dokázali,“ řekl k pomoci při pandemii končící ministr, který se chce bezpečnostním otázkám i nadále věnovat z pozice poslance. Zdůraznil také rychlou reakci při tornádu na jižní Moravě. Tam pomáhali především armádní ženisté či vojenští psychologové.
Armádu Metnar ocenil také za nasazení při misích, především v Afghánistánu. Je podle něj potřeba reflektovat zkušenosti ze stažení ze země. „Nutné bude i upřímné vyhodnocení politických a rozhodovacích procesů, protože kdo se nepoučí z historie, je odsouzený své chyby opakovat,“ poznamenal.
Za pozitivní tendenci označil ministr v demisi setrvalý růst rozpočtu resortu, i když podle něj vše v této oblasti nešlo ideálně. „Výdaje na obranu rostou historicky nejvyšším tempem. Od roku 2014 se náš rozpočet zdvojnásobil, což je v rámci státní správy naprosto bezprecedentní vývoj,“ řekl.
Zakázkami k modernizaci
Podle Metnara výrazné tempo nabraly i armádní nákupy. „Po období škrtů v obranném rozpočtu jsme konečně začali masivně investovat do své obranyschopnosti,“ poznamenal. Dodal, že od jeho příchodu ministerstvo uzavřelo 42 tisíc smluv za 150 miliard korun. Zmínil například nákup nových děl nebo protiletadlových kompletů.
Později na tiskové konferenci dodal, že by uvítal, aby nastupující vláda zajistila kontinuitu v dotažení důležitých modernizačních projektů. Poté podle něj bude muset přijít rozhodnutí ohledně přelomových technologií, které začnou hrát v armádě mnohem důležitější roli. Řekl, že Česko nemůže budovat takzvanou vševojskovou armádu, která bude mít všechny schopnosti. Členské země NATO si budou muset rozdělit kompetence a specializace, aby si Aliance udržela technologický náskok. „To považuji za velmi důležitou debatu, která by měla nastat,“ zdůraznil Metnar.
Opata ve svém projevu ocenil nastupující vládu za to, že chce dát na armádu dvě procenta HDP. To sliboval i končící kabinet, výhled rozpočtu s tím ale v poslední době přestal počítat a na obranu navrhoval dávat za tři roky asi 1,6 procenta HDP.
Za rozhýbání armádních zakázek Opata Metnarovi poděkoval. Podařilo se podle něj splnit všechny stanovené cíle s výjimkou nákupu nových pásových bojových vozidel pěchoty. Výběrová komise nedávno oznámila, že žádný ze tří účastníků nesplnil stanovené požadavky a jejich nabídky proto nevyhodnotila. O největší armádní zakázce za asi 50 miliard korun tak bude muset rozhodnout nová vláda.
„Jsem velmi znepokojen současnou situací. Tento projekt se v žádném případě nesmí zastavit nebo brzdit. Je to záležitost národní bezpečnosti a nesnese žádného odkladu,“ varoval Opata. Zdůraznil potřebu nakoupit pásová vozidla, nikoli kolová. Poznamenal také, že se přezbrojení armády nesmí zastavit, ale musí zrychlit. Řekl, že „každý ztracený den“ při nákupu BVP vojáky mrzí. Zdůraznil, že projekt zastaven nebyl, ale čeká se na výměnu vládní administrativy.
Umělá inteligence a robotizace jako budoucnost armády
Ocenil dále vybudování základů pro kybernetické a informační síly, výsadkový pluk, prapor bezpilotních systémů a prapor podpory. „Věřím, že historie jednou ocení, co jste za velmi krátkou dobu dokázali pro armádu udělat,“ oslovil velitele. Po dalším roce pandemie se podle něj nyní musí armáda zaměřit především na přípravu k obraně a dohnat měsíce výcviku.
„Naše budoucnost spočívá v technologiích, umělé inteligenci, bezpilotních prostředcích, laserem naváděné munici a v robotizaci,“ sdělil. Pokud podle něj armáda tento trend podcení nebo vyhodnotí špatně, bude stará, i když bude mít nová auta.
Domnívá se také, že obrana se musí umět pohybovat v informačním a kybernetickém prostoru stejně jako na zemi nebo ve vzduchu. „Musíme přijmout fakt, že jsme na prahu revoluční technologické změny. Pokud jsme na to nereagovali včera, musíme to udělat dnes, protože zítra už bude pozdě,“ zdůraznil.
Chce, aby armáda vytvořila experimentální jednotky, na kterých by se otestovalo zavádění stále sofistikovanějších nových technologií a zbraňových systémů. Na vybraných jednotkách by se vyzkoušelo, jaký má například technika dopad na výcvik nebo na předpisy. Získané poznatky by armádě pomohly nastavit postupy pro používání techniky nebo systém vedení bojové činnosti. Armáda nyní chystá koncept experimentálních jednotek, příští rok by měla vědět, jakých útvarů by se jejich vytvoření týkalo.
Opata v projevu poděkoval také prezidentu Miloši Zemanovi za trvalou podporu. Hlava státu tradičně na velitelském shromáždění vystupovala, v současné době se ale léčí v nemocnici. Velitelské shromáždění se koná na ministerstvu obrany, díl účastníků se k němu ale kvůli pandemické situaci připojila z generálního štábu nebo z velitelství pozemních sil z Olomouce.
Opata nevidí problém v povinném očkování vojáků
Končící vláda podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) v pondělí otevřela debatu o povinném očkování některých profesí proti covidu-19. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by se to mohlo týkat kritické infrastruktury, zdravotníků nebo sociálních pracovníků. Babiš zmínil vojáky, policisty nebo hasiče.
Náčelník generálního štábu v tom zásadní problém nevidí. „V současné době je armáda proočkována na 85 procent. Povinná vakcinace je jen dotažení těchto věcí do konce,“ okomentoval. Poukázal také na to, že už nyní se většina vojáků povinně očkuje na jiné nemoci.
