EU plánuje znovuotevření diplomatického zastoupení v Afghánistánu, uznat vládu Talibanu ale nechce

2 minuty
Události: EU chce diplomatické zastoupení v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Evropská unie chce do měsíce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Afghánistánu, napsal britský deník Financial Times (FT). Poznamenal přitom, že cílem unijní sedmadvacítky je prohloubit svou dosud velmi omezenou komunikaci s vládou islamistického hnutí Taliban. Brusel uvedl, že hodlá s novou vládou v Afghánistánu komunikovat, nemá ale v plánu ji uznat.

Pokud do měsíce skutečně dojde ke znovuotevření unijní mise v neklidné asijské zemi, bude to znamenat návrat evropských diplomatů do Kábulu dvanáct týdnů poté, co město museli po odchodu amerických a spojeneckých vojsk urychleně opustit, jelikož Taliban nad zemí překvapivě rychle získal kontrolu.

Návrat unijních diplomatů se plánuje v době, kde se světové mocnosti stále snaží shodnout na tom, jak s Talibanem jednat. Brusel uvedl, že hodlá s islamistickou vládou komunikovat, ale nemá v plánu ji uznat. 

Mezi státy sedmadvacítky panuje shoda na tom, že unijní zastoupení v Talibanem vedeném Afghánistánu je potřebné, aby EU v zemi mohla apelovat na dodržování lidských práv, pomohla předejít humanitární krizi a dohlédla na to, že Taliban plní svůj závazek, že se Afghánistán nestane vývozcem terorismu.

Brusel podle FT také reaguje na postup Ruska, Turecka a Číny, které po svržení předchozí afghánské vlády své ambasády v Afghánistánu nezavřely a které se snaží s novým režimem vybudovat úzké vztahy.

„Evropská komise potvrdila, že má vzniknout jakýsi úřad v Kábulu. Nicméně zdůraznila, že se nemá jednat o nějaké vysoké diplomatické zastoupení, jako třeba velvyslanectví. Evropská unie si uvědomila, že opustit region nechce úplně,“ říká zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Diplomatické zastoupení v Kábulu

Evropská služba pro vnější činnost, tedy unijní diplomatická služba, plánuje znovuotevřít své zastoupení v Kábulu, sdělily FT zdroje, které byly s plánem seznámeny. Podle nich by toto zastoupení kromě unijních činitelů mohli využívat také diplomati členských zemí EU. Termín otevření přitom podle zdrojů bude závist na vyřešení bezpečnostních otázek.

Brusel v září vyslal do Afghánistánu tým, který má vyhodnotit proveditelnost navrácení diplomatů do Kábulu. Bez fyzické přítomnosti v Afghánistánu by totiž EU neměla přístup potřebný k efektivní realizaci přislíbeného balíčku regionální pomoci v hodnotě přibližně miliardy eur (25,7 miliardy korun).

Za uplynulý měsíc se Brusel snažil s Kábulem vyjednat dohodu, která by umožnila zajistit ochranu budovy zastoupení soukromou ostrahou či ochrankami členských států. Podle jednoho zdroje Financial Times ale EU neochotně přijala skutečnost, že nelze obejít nastavená pravidla, podle nichž zahraniční zastoupení v Afghánistánu mohou chránit jen bezpečnostní složky Talibanu.

Mluvčí šéfa unijní diplomacie Nabila Massraliová uvedla, že zatím nebylo rozhodnuto o bezpečnostních otázkách týkajících se mise v Afghánistánu. „Můžeme potvrdit, že pracujeme na zajištění omezené přítomnosti na místě, z bezpečnostních důvodů však nemůžeme sdělovat podrobnosti,“ sdělila deníku.

„V této fázi by šlo pouze o (zastoupení) EU. Členské státy se mohou připojit, ale to je na jejich uvážení. Pokud jde o to, kdo našim zaměstnancům bude zajišťovat bezpečnost, zjišťujeme, jaké jsou stávající možnosti,“ pokračovala. „Jak jsme opakovaně uvedli, není to známka uznání vlády. Chceme být schopni lépe pomáhat afghánským lidem, kteří potřebují naši pomoc, tím, že budeme blíž,“ dodala Massraliová s tím, že komunikace s Talibanem je proto nevyhnutelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 3 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 5 hhodinami
Načítání...