EU plánuje znovuotevření diplomatického zastoupení v Afghánistánu, uznat vládu Talibanu ale nechce

2 minuty
Události: EU chce diplomatické zastoupení v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Evropská unie chce do měsíce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Afghánistánu, napsal britský deník Financial Times (FT). Poznamenal přitom, že cílem unijní sedmadvacítky je prohloubit svou dosud velmi omezenou komunikaci s vládou islamistického hnutí Taliban. Brusel uvedl, že hodlá s novou vládou v Afghánistánu komunikovat, nemá ale v plánu ji uznat.

Pokud do měsíce skutečně dojde ke znovuotevření unijní mise v neklidné asijské zemi, bude to znamenat návrat evropských diplomatů do Kábulu dvanáct týdnů poté, co město museli po odchodu amerických a spojeneckých vojsk urychleně opustit, jelikož Taliban nad zemí překvapivě rychle získal kontrolu.

Návrat unijních diplomatů se plánuje v době, kde se světové mocnosti stále snaží shodnout na tom, jak s Talibanem jednat. Brusel uvedl, že hodlá s islamistickou vládou komunikovat, ale nemá v plánu ji uznat. 

Mezi státy sedmadvacítky panuje shoda na tom, že unijní zastoupení v Talibanem vedeném Afghánistánu je potřebné, aby EU v zemi mohla apelovat na dodržování lidských práv, pomohla předejít humanitární krizi a dohlédla na to, že Taliban plní svůj závazek, že se Afghánistán nestane vývozcem terorismu.

Brusel podle FT také reaguje na postup Ruska, Turecka a Číny, které po svržení předchozí afghánské vlády své ambasády v Afghánistánu nezavřely a které se snaží s novým režimem vybudovat úzké vztahy.

„Evropská komise potvrdila, že má vzniknout jakýsi úřad v Kábulu. Nicméně zdůraznila, že se nemá jednat o nějaké vysoké diplomatické zastoupení, jako třeba velvyslanectví. Evropská unie si uvědomila, že opustit region nechce úplně,“ říká zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Diplomatické zastoupení v Kábulu

Evropská služba pro vnější činnost, tedy unijní diplomatická služba, plánuje znovuotevřít své zastoupení v Kábulu, sdělily FT zdroje, které byly s plánem seznámeny. Podle nich by toto zastoupení kromě unijních činitelů mohli využívat také diplomati členských zemí EU. Termín otevření přitom podle zdrojů bude závist na vyřešení bezpečnostních otázek.

Brusel v září vyslal do Afghánistánu tým, který má vyhodnotit proveditelnost navrácení diplomatů do Kábulu. Bez fyzické přítomnosti v Afghánistánu by totiž EU neměla přístup potřebný k efektivní realizaci přislíbeného balíčku regionální pomoci v hodnotě přibližně miliardy eur (25,7 miliardy korun).

Za uplynulý měsíc se Brusel snažil s Kábulem vyjednat dohodu, která by umožnila zajistit ochranu budovy zastoupení soukromou ostrahou či ochrankami členských států. Podle jednoho zdroje Financial Times ale EU neochotně přijala skutečnost, že nelze obejít nastavená pravidla, podle nichž zahraniční zastoupení v Afghánistánu mohou chránit jen bezpečnostní složky Talibanu.

Mluvčí šéfa unijní diplomacie Nabila Massraliová uvedla, že zatím nebylo rozhodnuto o bezpečnostních otázkách týkajících se mise v Afghánistánu. „Můžeme potvrdit, že pracujeme na zajištění omezené přítomnosti na místě, z bezpečnostních důvodů však nemůžeme sdělovat podrobnosti,“ sdělila deníku.

„V této fázi by šlo pouze o (zastoupení) EU. Členské státy se mohou připojit, ale to je na jejich uvážení. Pokud jde o to, kdo našim zaměstnancům bude zajišťovat bezpečnost, zjišťujeme, jaké jsou stávající možnosti,“ pokračovala. „Jak jsme opakovaně uvedli, není to známka uznání vlády. Chceme být schopni lépe pomáhat afghánským lidem, kteří potřebují naši pomoc, tím, že budeme blíž,“ dodala Massraliová s tím, že komunikace s Talibanem je proto nevyhnutelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 9 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...