Vláda schválila kompenzace, ustoupila od nouzového stavu a otevřela debatu o povinném očkování

Končící vláda pomůže podnikatelům prostřednictvím dotačních titulů COVID 2021, COVID Nepokryté náklady a dále kompenzačního bonusu. Obnoví také program na podporu zaměstnanosti Antivirus B. O schválení informoval na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Podnikatelé budou mít podle něj na pomoc nárok, pokud za rozhodné období zaznamenají pokles obratu o třicet procent ve srovnání se stejnou dobu roku 2019. Budou si muset vybrat, který z programů využijí. Souběžné čerpání bude možné jen s programem Antivirus, doplnila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

V případě programu COVID Nepokryté náklady jim stát poskytne příspěvek na čtyřicet procent fixních nepokrytých nákladů, v rámci COVID 2021 dostanou tři sta korun na zaměstnance a den. Příspěvek Antivirus B dorovnával při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin šedesát procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun.

COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady budou podle Havlíčka určené pro podnikatele, kteří zaznamenají pokles obratu v důsledku zrušení testů na koronavirus coby „vstupenky“ do služeb či na kulturní a sportovní akce. Nárok na podporu budou mít od 1. listopadu. Kompenzační bonus bude podle Havlíčka platit plošně, příspěvek bude stát přiznávat od období začínají 22. listopadem.

Ministerstvo práce podle Havlíčka dopracuje návrh na obnovení programu Antivirus do příští vlády, pravděpodobně by to mělo zvládnout do konce týdne, řekl. Program by podle něj měl být vyhlášen plošně, a to zpětně od 1. listopadu.

Resort průmyslu odhadl náklady na nové výzvy dotačních titulů COVID 2021 a Nepokryté náklady na 12 miliard korun. O poskytnutí podpory musí v případě obou programů vydat souhlas Evropská komise. Uvedlo to ve vládních materiálech, které má ČTK k dispozici.

Kompenzační bonus, jehož obnovení vláda také schválila, budou moci využít podnikatelé, společníci malých firem a osoby pracující na dohodu od 22. listopadu. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezením budou moci požádat až o tisíc korun denně. Pro lidi pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti bude příspěvek činit 500 korun denně. Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. Informovalo o tom ministerstvo financí. Zákon nyní projedná ve zrychleném legislativním procesu parlament.

První takzvané bonusové období tak bude od 22. listopadu do konce letošního roku. Zákonem je dále garantováno ještě druhé bonusové období odpovídající lednu 2022. Další období bude moci vláda opět zavést svým nařízením, nejpozději ovšem do konce příštího roku.

Vládou schválený návrh zároveň zachovává možnost vzniku nároku na kompenzační bonus v případě nařízené karantény nebo izolace u OSVČ a společníků malých firem. V takovém případě bude jeho výše 500 korun denně.

Podle Havlíčka nedostanou podporu ty provozovny, které nedodržují vládní nařízení. „Chodí kontroly. Už i na jaře celá řada provozoven porušila cíleně pravidla - nebylo to náhodně, například měly otevřelo, když mělo být zavřeno - nedostala podporu,“ uvedl Havlíček.

Debata o povinném očkování

Babiš uvedl, že vláda otevřela debatu o povinném očkování některých profesí proti covidu-19. Vznikne meziresortní komise, která ho posoudí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) doplnil, že debatu by chtěl mít uzavřenou do konce tohoto týdne a příští týden vládě předloží stanovisko ministerstva.

„Bavíme se o kritické infrastruktuře, případně o zdravotnících a sociálních pracovnících. Uvidíme, možná že tam budou i další skupiny,“ řekl Vojtěch. Babiš uvedl i další státní zaměstnance, jako jsou vojáci, policisté nebo hasiči.

Pro zavedení povinného očkování není podle ministerstva zdravotnictví třeba měnit zákon. Upravuje to vyhláška k zákonu o ochraně veřejného zdraví, dodal ministr.

Změn u očkování se nově dočkají lidé nad 60 let. Ti budou mít od prosince nárok na posilující dávku pět měsíců po dokončené vakcinaci, potvrdil Vojtěch. Stejnou možnost budou mít také chroničtí pacienti, u ostatních předpokládá zkrácení půlročního intervalu kvůli kapacitám očkování později.

Podle Vojtěcha jsou lidé nad 60 let zranitelnou částí populace, které více hrozí hospitalizace třeba i na jednotkách intenzivní péče. „Takže tam upínáme hlavní síly, abychom populaci co nejdříve proočkovali, aby byla chráněna v této složité epidemiologické situaci,“ zdůvodnil.

Od příštího týdne budou podle Vojtěcha možné návštěvy v azylových zařízeních po předložení certifikátu o očkování proti covidu-19, prodělané nemoci či negativním PCR testu. Podle ministra kabinet opatření projednal na základě požadavku ministerstva vnitra a vyhověl tak i požadavkům z praxe. „S účinností od 29. listopadu se i v těchto zařízeních zavádí režim OTN (očkování-test-nemoc, pozn. red.), podobně jako v detenčních zařízeních, věznicích a podobně,“ sdělil. 

Ministerstvo zdravotnictví také podle Vojtěcha zváží úpravy karantény pro očkované. Zřejmě budou muset na test, pokud mají pozitivně testovaného v domácnosti. „Kolegové teď aktuálně analyzují, jak by bylo možné to nastavit,“ řekl. Podle něj nejsou pravidla definitivně nastavená, předložit by je chtěl příští týden. Doplnil, že je zřejmé, že očkovaní jsou před nákazou lépe chránění a podle studií jsou i jako nakažení asi o šedesát procent méně infekční.

Potvrzení antigenního testu PCR

Vojtěch také sdělil, že vláda zpřesnila systém, podle kterého je třeba se po pozitivním antigenním testu podrobit i potvrzujícímu PCR. Dosud některá zdravotnická zařízení na test neposílala, podle upraveného mimořádného opatření na něj teď vystaví žádanku.

Podle dosavadních pravidel, která platila od června letošního roku, už taková podmínka podle algoritmu Centrálního řídícího týmu, funguje. Dříve ovšem bylo možné poslat otestovaného antigenním testem rovnou do izolace, pokud měl příznaky.

Ministerstvo také podle Vojtěcha upravilo mimořádné opatření tak, že ve firmách zdravotní pojišťovny pouze přispívají na samotest šedesát korun týdně na jednoho zaměstnance, ale už nehradí zdravotníkem provedený antigenní test. Týká se to také neočkovaných živnostníků, kteří mají využívat antigenní samotestovací sady. Ministerstvo se na tom podle Vojtěcha dohodlo s pojišťovnami. Úhrada za provedený antigenní test u poskytovatele zdravotních služeb by podle něj byla vyšší než 60 korun.

„Primárním cílem mimořádného opatření je stanovení povinnosti zaměstnavatele spočívající v zajištění rychlých antigenních testů určených pro sebetestování. Tyto testy musí mít k dispozici vždy tak, aby je mohli v souladu s jejich povinností podle mimořádného opatření zaměstnanci podstoupit kdykoliv,“ uvedlo ministerstvo v opatření.

Stav nouze vláda projedná s hejtmany

O znovuzavedení stavu nouze uvažovalo ministerstvo zdravotnictví kvůli přetíženosti moravských nemocnic. Vyhlášené opatření by umožnilo nařídit pracovní povinnost medikům. O opatření žádala část krajů.

Zavedení nouzového stavu na jednání vlády ani nikdo nenavrhl, sdělil dosluhující vicepremiér Karel Havlíček (ANO). O situaci mají zástupci ministerstva zdravotnictví mluvit v úterý ráno s hejtmany. Jestě předtím bude o situaci jednat vládní rada pro zdravotní rizika. Se zástupci krajů hodlají pomocí videokonference mluvit i politici budoucí vládní koalice.

Hejtmani mají podle Babiše právo vyhlásit stav nebezpečí, to se ale nestalo. Pokud požadují po vládě vyhlášení nouzového stavu, ta k tomu potřebuje jasné odůvodnění, doplnil. Na základě dat národního dispečinku lůžkové péče by měly kapacity tento týden stačit.

Ministerstvo vnitra během dne upozornilo na to, že k celostátnímu vyhlášení nouzového stavu kvůli covidu-19 nejsou aktuálně splněny zákonné požadavky. Po zasedání Ústředního krizového štábu jeho předseda a dosluhující ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že pro dodržení zákonného postupu by měla čtveřice nejvíce postižených krajů uspořádat nejdříve zasedání vlastních krizových štábů a zvážit vyhlášení stavu nebezpečí na svém území.

„Nouzový stav je o systému řízení. Chtěl bych zdůraznit, že to není o tom, že potřebujeme vyřešit nějaké konkrétní věci. Potřebujeme mít systém řízení – proto, abychom v případě, že dojde k další exponenciální explozi, měli nástroje, jak se s tím vyrovnat,“ řekl v Událostech, komentářích hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Podle něj tedy nejde o potřebu mediků v nemocnicích v tento okamžik. „Ale nemůžeme vyloučit, že se tak nestane. A právě nouzový stav nám k tomu dává jakési nástroje,“ dodal.

Podle hejtmana Jihočeského kraje a předsedy Asociace krajů Martina Kuby (ODS) by byly možným řešením úpravy v aktuálně platném pandemickém zákoně. „Paragrafy, které by po dohodě vlády s hejtmanem umožnily v jednotlivých lokalitách určité věci ošetřit,“ navrhl. Krizový stav, který může vyhlásit hejtman, má podle něj hlavní nevýhodu v tom, že náklady s ním spojené jdou z krajského rozpočtu. Nouzový stav naopak označil za „nesmyslně velký kalibr“.

Testy pro školy

Celkem 192 milionů korun na PCR testování ve školách v pondělí vláda převedla ministerstvu školství. To v minulých vlnách testování proplácelo tuto metodu školám, jež formu testování vyžadující laboratorní práci zvolily. Většina škol používá jednodušší, ale méně přesné antigenní testy. Těch stát nakoupí na 14 milionů. Využije k tomu peníze z Fondu solidarity EU. Nákup zajistí Správa státních hmotných rezerv.

Kabinet minulý týden rozhodl, že preventivní testování žáků neočkovaných proti covidu-19 a těch, kteří neprodělali nemoc v posledních 180 dnech, bude na školách povinné do února. Pravidelně by se měli žáci a studenti testovat každé pondělí.

Pro pondělní zasedání kabinetu připravilo ministerstvo materiál, podle kterého bude pro testování žáků od prosince do konce února příštího roku potřeba zhruba 15,39 milionu antigenních testů určených pro samoodběr. Část z nich může stát získat dodatečným nákupem testů z poslední objednávky a asi na 13,79 milionu se bude muset vypsat veřejná zakázka.

Pro povinné testování neočkovaných zaměstnanců státu správa hmotných rezerv nakoupí do 15. prosince zhruba půl milionu testů, doplnil Babiš.

Druhé kolo výběru šéfa Nejvyššího stavebního úřadu

Vláda také schválila vyhlášení druhého kola výběrového řízení na předsedu Nejvyššího stavebního úřadu (NSÚ). Vítězný kandidát by měl být znám do konce roku, oznámilo ministerstvo pro místní rozvoj. V prvním kole výběrového řízení nebylo služební místo obsazeno. Podle šéfky resortu Kláry Dostálové (za ANO) se přihlásilo pět kandidátů, čtyři nesplnili stanovené podmínky, uvedla v neděli v ČT.

Výběrové řízení organizuje Úřad vlády. Nejvhodnějšího uchazeče bude vybírat pětičlenná výběrová komise. Předsedou bude náměstek ministra vnitra pro řízení legislativy, státní správy a územní samosprávy Petr Vokáč, dále v komisi usedne Dostálová, viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček a Martin Jiránek (Piráti). Vítězného kandidáta na návrh premiéra následně jmenuje vláda, ta má také právo ho odvolat.

NSÚ bude ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastňování. Sídlit bude v Ostravě. Má se stát zastřešující institucí pro nové krajské stavební úřady. Nastupující vládní koalice ovšem nesouhlasí s tím, aby stavební úřady fungovaly jen na krajské úrovni. Usiluje tedy o posunutí účinnosti alespoň této části novely. Odložení účinnosti celé legislativy se jí pravděpodobně nepodaří do konce roku prosadit, potřebovala by podporu ANO, se kterou ale nepočítá. V neděli v ČT to uvedl místopředseda STAN Stanislav Polčák.

Snazší transakce v cizině

Vláda také schválila novelu zákona o platebním styku, podle které by na poskytování služeb takzvané dynamické konverze prostřednictvím bankomatů měla nově dohlížet Česká národní banka a v případě obchodníků Česká obchodní inspekce, napsal na sociálních sítích resort financí.

Služba dynamické konverze spočívá například v nabídce úhrady transakce při platbě kartou nebo výběru z bankomatu v zahraničí přímo v českých korunách, nikoliv v měně dané země. Obdobně funguje služba i pro cizince v Česku. Většinou ale takové transakce bývají pro klienty nevýhodné. Normu vláda poslala sněmovně v květnu 2020, ta ji ale do letošních říjnových voleb neschválila. Kabinet tak novelu musel znovu projednat a předložit poslancům. Předloha reaguje na několik nařízení Evropské unie. Nyní ji ještě musí projednat parlament a podepsat prezident.

Předkládaná novela zákona o platebním styku dále zavádí licencování provozovatelů nezávislých bankomatů poskytujících službu dynamické konverze (DCC) s možností takovou licenci odejmout. Zároveň zavádí veřejnoprávní sankce za porušování informační povinnosti při poskytování služby DCC. „Osoby, které budou poskytovat tuto službu prostřednictvím bankomatu, budou tedy nově licencovaným subjektem ze strany České národní banky,“ uvádí materiál.

Návrh také dále upravuje licenční požadavky u poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Nově bude systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů požadavkem na činnosti, a nikoliv licenční podmínkou. Zároveň se zavádějí některé nové licenční požadavky, například důvěryhodnost žadatele, jeho vedoucích osob a těch, které na něm mají kvalifikovanou účast.

Další změnou je úprava ustanovení týkající se povinnosti úvěrových institucí vést platební účty takzvaným nebankovním poskytovatelům platebních služeb. Tato povinnost je zachována, nicméně úvěrové instituce budou moci odmítnout otevření takového účtu či od smlouvy o účtu odstoupit pouze, budou-li pro to mít objektivní, nediskriminační a přiměřený důvod. „Porušení povinností bude veřejnoprávně sankcionováno,“ upozorňuje materiál.

Náhrady za ztrátu příjmu po úrazu ve službě se policistům a hasičům zvednou

Kabinet v pondělí schválil nařízení, podle kterého se náhrady za ztrátu příjmu kvůli úrazu ve službě či nemoci z povolání pro policisty a hasiče, celníky, příslušníky vězeňské služby a tajných služeb, ale také pro pozůstalé po nich od ledna zvýší. Zvedne se totiž průměrný příjem, ze kterého se počítají. Poroste stejně jako procentní část důchodů, která se od ledna navýší o 1,3 procenta a k tomu ještě o 300 korun. Náhrady se valorizují pravidelně.

Navýšení náhrad za stejných pravidel jako u bezpečnostních složek obsahují také nařízení, která se týkají zaměstnanců a vojáků. Tyto předpisy ale kabinet v pondělí nepřijímal, projednávat je bude později. Ministerstvo vnitra v podkladech ke svému nařízení poukazuje na to, že podmínky odškodňování služebních úrazů příslušníků a pracovních úrazů zaměstnanců jsou rovné.