Zelená dohoda je výzva i příležitost, snižování emisí realistické, zaznělo ve Fokusu Václava Moravce

Nahrávám video

Zelená dohoda. Co vlastně znamená? Jak změní Česko? Kdo si ji přeje, kdo si ji nepřeje a proč? O budoucnosti green dealu, ochrany klimatu a proměně ekonomiky ve Fokusu Václava Moravce na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT diskutovali ekologové Marie Šabacká a Bedřich Moldan, ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), manažer Martin Jahn, psycholog Jan Krajhanzl a jaderná inženýrka Dana Drábová.

Polární ekoložka Šabacká varuje, že při oteplení přes dva stupně Celsia lidstvo překročí nenávratné body zvratu, kdy se kupříkladu změní mořské či atmosférické proudy či se začne uvolňovat metan z permafrostu. „Oteplování planety zintenzivňuje vodní cyklus – tam, kde je hodně sucho, bude ještě sušeji, tam, kde je hodně vlhko, bude vlhčeji,“ nastiňuje. Směrem ke konferenci v Glasgow vnímá za pozitivní, že se mluvilo právě o emisích metanu nebo o odlesňování.

Podle Moldana je zásadní do roku 2030 snížit emise o polovinu. „Já jsem naprosto přesvědčen, že je to cíl, který je realistický pro EU jako celek a že je i realistický pro Českou republiku,“ nechal se slyšet s tím, že podstatné je se pro takový cíl rozhodnout – doplňuje totiž, že politická situace v tuzemsku není směrem ke klimatické změně dobrá. Upozorňuje také, že při přepočtu na obyvatele Česko vypouští více emisí než Čína. „Patříme k největším znečišťovatelům,“ podotýká ekolog.

Zelená dohoda bude něco stát, ale také něco zajistí, míní europoslanec Niedermayer. Odmítá, že by opatření pro ochranu planety znamenala nižší životní úroveň. „Předpokládat, že snaha o ochranu naší planety povede k tomu, že lidé si nebudou moci dovolit zaplatit účet za elektřinu, je nesmysl,“ věří Niedermayer a upozorňuje třeba na to, že nejlevnějšími zdroji energie jsou ty obnovitelné.

Musí přijít energetický Newton, říká Drábová

Krajhanzl poukazuje na to, že podle průzkumů veřejného mínění je podpora obnovitelných zdrojů mezi Čechy na vysoké úrovni a jiné zdroje zaostávají. Podle psychologa se ukazuje, že tuzemští politici jsou klimatickou změnou znepokojeni méně než veřejnost, která chce chránit klima i snižovat emise. „V obecné rovině je velmi silný signál, pojďme to řešit. Je před námi drobná mravenčí práce, jít mezi lidi a vysvětlovat, co to znamená pro jednotlivé regiony, průmysl, domácnosti,“ prohlásil Krajhanzl.

Hojně se v souvislosti se zelenou ekonomikou mluví o elektromobilitě. Dle Jahna je green deal zvládnutelnou výzvou. Koncern Volkswagen je podle něj připraven do roku 2030 z padesáti až sedmdesáti procent vyrábět elektroauta a o pět let později už by spalovací motory neměl mít žádný vůz automobilek z tohoto koncernu. „Tím, jak se technologie elektrických vozů bude zlevňovat, by měly být dostupnější,“ doplňuje.

Energetika je velmi konzervativní obor a způsoby opatřování energie se vyvíjejí velmi pomalu, připouští Drábová. Podle jaderné inženýrky lidstvo potřebuje zvýšit potenciál obnovitelných zdrojů tak, aby dokázaly stabilně uspokojovat jeho potřeby. „K tomu potřebujeme průlom v našich schopnostech skladovat elektřinu v rozumném množství za rozumné peníze. To je věc, kde máme hodně před sebou,“ konstatuje a mluví v této souvislosti o „energetickém Newtonovi“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěKoalice má dostatek důvodů pro přehlasování veta stavební novely, řekla Mrázová

Poslanci se vrátili k rozsáhlé koaliční novele stavebního zákona, jež má podle předkladatelů zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Předlohu vetoval Senát. Opakovaně projednají také předlohu o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou jim horní komora vrátila s úpravami. Vládní koalice prosadila, že sněmovna bude moci projednávat a schvalovat zákony až do noci.
08:59Aktualizovánopřed 39 mminutami

Obrana znemožnila Hlaváčovi první cestu na Ukrajinu, píší média

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).
před 59 mminutami

Kvůli požáru restaurace U Kojota půjdou dva lidé před soud

Státní zástupce obžaloval dva lidi v souvislosti s tragickým požárem restaurace U Kojota v Mostě. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. České televizi to sdělil mostecký okresní státní zástupce Jakub Procházka. Požár způsobil pád plynového topidla loni v lednu, v souvislosti s ním zemřelo sedm lidí a deset se zranilo. Podle trestního zákoníku může obviněným v případě odsouzení hrozit až deset let za mřížemi.
před 1 hhodinou

Stavba křižovatky komplikuje provoz u pražského letiště

Řidiči mířící na pražské letiště od Kladna nebo Slaného musí od 9. září počítat s omezením. U křižovatky ulic Aviatická a Lipská pokračuje přestavba a přímý sjezd z D7 k letišti je uzavřený. Omezení potrvá do 25. září. Podle policie se mohou na místě tvořit kolony.
před 1 hhodinou

SZIF dál vyplácí podporu Agrofertu a zpracovává žádosti, píše iRozhlas

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dál vyplácí podporu holdingu Agrofert a nepřerušil ani zpracovávání dalších žádostí, informoval server iRozhlas.cz. Evropská komise (EK) přitom firmám z holdingu pozastavila proplácení části unijních dotací, jelikož premiér Andrej Babiš (ANO) se podle EK nachází v potenciálním střetu zájmů.
před 2 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 2 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 2 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.