Za teroristický útok soud udělil muži dvacet let. Bojoval na Donbasu proti Ukrajině

Městský soud v Praze v úterý odsoudil za účast na teroristické skupině a teroristický útok k dvaceti letům vězení Jiřího Urbánka. Bojoval proti Ukrajině v řadách Ruskem koordinovaných separatistických sil. Muž je stíhaný jako uprchlý. Obhájce si ponechal lhůtu na odvolání. Za obdobné činy byli letos odsouzení i další Češi.

Jiří Urbánek podle obžaloby odjel na Ukrajinu v roce 2015 s úmyslem podpořit ruské okupační a místní separatistické síly. Vojenských operací se účastnil nejméně do konce ledna 2018. Kromě budování zákopů nebo hlídkování se Urbánek i podle svých vyjádření na sociálních sítích zapojil do ozbrojených bojů proti ukrajinské armádě například ve městech Marjinka, Spartak nebo Krasnohorivka.

Státní zástupce navrhl Urbánkovi dvacetiletý trest za účast na teroristické skupině a teroristický útok. Urbánkův soudem přidělený advokát zpochybnil právní klasifikaci činů a nesouhlasil s navrženou výší trestu. Ohradil se také proti tomu, že facebookový profil obžalovaného prokazuje účast na bojových akcích. Obhájce navrhl zproštění obžaloby či nižší trest v případě uznání viny.

Konverzace na Facebooku byla uznána jako důkaz

Podle předsedkyně soudního senátu Hany Krestýnové jsou předložené důkazy průkazné, obžalovaný svoji účast na bojích nijak nezastíral. „Už jenom zapojení a účast na fungování těchto jednotek z něho dělá pachatele jmenovaných trestných činů,“ rozhodla.

U soudu odmítli vypovídat matka a bratr odsouzeného. Zazněly ale jejich vysvětlení na policii potvrzující přítomnost Urbánka na Ukrajině, o které je podle důkazů informoval přes komunikaci na Facebooku.

Soudkyně přečetla i výpověď Lukáše Nováčka, který čelí obdobné obžalobě. Uvedl, že se v Doněcké oblasti mezi lety 2015 a 2016 setkal se dvěma muži, kteří působili mezi bojovníky proti Ukrajině. Jeden z nich byl Urbánek.

Cílem bojů je podle Krestýnové narušit ústavní strukturu Ukrajiny, a mají proto znaky organizované teroristické skupiny. Připomněla, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům. S ohledem na to senát udělil dvacetiletý trest ve věznici se zvýšenou ostrahou. Urbánek je nicméně stíhán jako uprchlý, v kontaktu s ním nebyl ani jeho právník.

Za boje proti Ukrajině byli odsouzeni i jiní Češi

České soudy v minulosti již řešily několik případů spojených s boji proti Ukrajině. Na dvacet let byl nepravomocně odsouzen v červnu letošního roku Martin Kantor, který bojoval v jednotkách samozvané „Luhanské lidové republiky“. Dvaatřicetiletý muž je taktéž stíhán jako uprchlý. Kantora usvědčila především e-mailová korespondence s jeho přáteli.

Soud v Plzni také tento týden projednává případ Lukáše Nováčka, jemuž hrozí rovněž dvacetiletý trest. Z terorismu byl v minulosti obžalován bývalý český voják Erik Eštu, soudy ho ale nakonec potrestaly za službu v cizích ozbrojených silách podmíněným trestem.

Alexeji Fadějevovi zase pražský městský soud nejprve uložil 4,5 roku vězení za účast v organizované zločinecké skupině, podle odvolacího senátu se však dopustil teroristického útoku a trest mu zvýšil na jednadvacet let vězení.

Válka na Ukrajině vypukla v roce 2014, když Rusko nejprve provedlo vojenskou invazi na Krym a poté vyslalo své ozbrojence na Donbas, kde spolu s místními separatisty zahájili válku proti ukrajinské armádě. Později místní a okupační síly podél ruských hranic vytvořily dva kvazistátní útvary jménem „Doněcká lidová republika“ a „Luhanská lidová republika.“ Ukrajina i Česko je nazývají dočasně okupovanými územími. Konflikt, v němž zahynulo přes třináct tisíc lidí, stále s mírnější intenzitou pokračuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 5 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 7 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 11 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.