Za boje na východě Ukrajiny uložil soud uprchlému Martinu Kantorovi nepravomocně 20 let vězení

Soud uložil 20 let vězení Martinu Kantorovi, který se podle obžaloby zúčastnil v Donbasu bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám na straně Ruska v řadách takzvané Luhanské lidové republiky. Dvaatřicetiletého muže uznal vinným z teroristického útoku a z účasti na teroristické skupině. Verdikt není pravomocný. Muž je stíhán jako uprchlý, jeho advokát se domáhal osvobození.

„Obžalovaný je spolehlivě usvědčován svou korespondencí s řadou přátel, kterou sám sepsal a ve které líčí své působení na východní Ukrajině. K odjezdu byl zřejmě motivován přáním začít někde zcela znovu a také sympatiemi, které nepochybně cítil k proruským separatistům,“ uvedl předseda senátu pražského městského soudu Jan Šott.

Za teroristický útok hrozí 12 až 20 let vězení, Kantorovi se ale sazba zvýšila proto, že ho provedl ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Soud mu tak mohl dát trest v rozmezí od 19 let a 4 měsíců do 26 let a 8 měsíců. Uložením dvacetiletého vězení vyhověl návrhu státního zástupce. Šottův senát zohlednil skutečnost, že Kantorova činnost primárně nesměřovala proti civilistům, ale proti ozbrojeným složkám.

Muž z Moravy odletěl podle rozsudku v červenci 2015 z pražského Letiště Václava Havla se záměrem aktivně podpořit Rusko a separatistické struktury v ozbrojeném konfliktu proti vládě Ukrajiny. Nejprve se dostal do ruského Rostova na Donu, odkud odjel na východní Ukrajinu a nelegálně překročil hranice do Donbaské oblasti.

Odstřelování i pokládání min

V obžalobě stojí, že Kantor po svém příjezdu podepsal roční smlouvu o službě v armádě Novoruska a že se nechal vycvičit odstřelovačem. Poté se údajně účastnil bojových operací. Dosáhl hodnosti seržanta a v září 2016 se stal velitelem družstva, načež „jako člen průzkumně-diverzní skupiny osobně uskutečňoval pokládání min v oblasti podélné čáry rozhraničování a pastí z granátů“.

Svědci z řad Kantorových přátel vypověděli, že se netajil svým záměrem přidat se k proruským separatistům. Uvedli také, že měl vztah ke zbraním a že se chtěl naučit rusky. Kantor s nimi později komunikoval přes Skype, posílal jim své fotky ve vojenském oblečení a zmínil, že prošel výcvikem.

V roce 2016 s nimi ale přerušil kontakt a kamarádům přišla zpráva, že je mrtvý. Když se snažili získat k převozu jeho tělo, nepodařilo se jim s nikým spojit. Jeden ze svědků řekl, že zprávě neuvěřil. Dal ji do souvislosti s tím, že mu předtím Kantor říkal, že jeho jméno někdo prozradil úřadům.

Doněcká a Luhanská oblast leží na samém východě Ukrajiny. Před konfliktem, který vypukl na jaře 2014, žilo v obou oblastech 6,6 milionu lidí. Rusko a jím podporovaní separatisté tam vyhlásili samozvané státy, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Ozbrojený konflikt si od té doby vyžádal tisíce mrtvých. Ukrajina a Západ obviňují z vojenské podpory separatistů Rusko, Moskva to popírá. V poslední době se situace na východě Ukrajiny znovu vyostřila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...