Česko ztratilo možnost získat ze solidárního rozdělení vakcín desítky tisíc dávek navíc. Nepodpořilo návrh Portugalska předsedajícího EU. To chtělo, aby se z deseti milionů dávek dvě třetiny rozdělily mezi členské státy poměrově podle obyvatel a třetina připadla šestici nejpostiženějších zemí. Mezi nimi bylo i Česko, které ale požadovalo vakcín ještě víc. Ze seznamu proto vypadlo. Premiér Andrej Babiš (ANO) si chybu ve vyjednávání z české strany nepřipouští. S rozhodnutím nesouhlasí. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) musí Babiš převzít odpovědnost. Premiéra kritizuje také opozice.
Po neformálním jednání velvyslanců zemí EU informovalo portugalské předsednictví sedmadvacítky, že země Evropské unie si dodatečných deset milionů vakcín proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech rozdělí podle počtu obyvatel. Devatenáct z nich však část svého přídělu, celkem 2,85 milionu očkovacích dávek podstoupí ve prospěch Slovenska, Bulharska, Chorvatska, Estonska a Lotyšska. České republice, Rakousku a Slovinsku, kterým se Portugalskem navržený kompromis nelíbil, připadne poměrná část z 10 milionů vakcín, Praha tedy nezíská dávky navíc. Podle Babiše bude dávek pro Česko 269 tisíc.
Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko a Lotyšsko jsou země, které zatím dostaly v rámci společných nákupů podprůměrné množství dávek, protože při předchozích objednávkách neprojevily třeba i z finančních důvodů zájem o celý svůj stanovený příděl. Původně bylo v této skupině i Česko.
„To, že většina zemí EU ukazuje solidaritu se zeměmi mimořádně dotčenými nedostatkem vakcín, je důležitý signál,“ řekl nejmenovaný diplomat agentuře DPA. „Je politováníhodné, že Rakousko, Slovinsko a Česko mají jiný názor a toto solidární gesto odmítají,“ dodal.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz si nedávno společně s představiteli dalších zemí, včetně Babiše, stěžoval na nerovné rozdělení vakcín mezi členy sedmadvacítky. Summit EU proto před týdnem pověřil velvyslance členských zemí při EU, aby dohodli rozdělení dodatečných deseti milionů dávek od Pfizeru tak, aby se podařilo zaplnit mezery v jednotlivých zemích.
Česko s rozdělením nesouhlasí, říká Babiš
Babiš uvedl, že s návrhem rozdělení Česká republika nesouhlasí. „Nesouhlasí ani Rakousko a Slovinsko. Nerozumím, jak portugalské předsednictví mohlo prohlásit kompromis, o kterém měl být konsensus všech států, za schválený, když nebyl dosažen,“ dodal. Řešení označil za špatné, nevyvážené a skandální. „Divím se, co si to portugalské předsednictví dovolilo, a skutečně to budeme dál rozporovat. Nenechali jsme si zavřít ústa nějakou dodávkou pár desítek tisíc vakcín,“ řekl.
Za hlavní problém český premiér považuje, že systém kompenzuje jen státy, které si objednaly málo vakcíny Pfizeru. „Není to solidární a vybalancované,“ podotkl. Česko má jedny z nejhorších statistik nakažených a mrtvých, ale je jedním ze států s nejméně dodanými dávkami, konstatoval. „Jsme na 65 procentech průměru,“ doplnil. S původním návrhem nesouhlasil kvůli tomu, že i po dorovnání vakcín by Česko do konce června nedosáhlo na pětačtyřicetiprocentní proočkovanost obyvatel a propadlo by se tak na konec unijní tabulky.
Babiš také řekl, že rozhodnutí mělo být podle dohody jednohlasné, což není. „Portugalské předsednictví je spíš loutkou velkých států,“ poznamenal. Zmínil, že když Česko chtělo v březnu kvůli růstu epidemie krátkodobě zvýšit dodávky, čtyři státy to blokovaly dva týdny. „Všichni museli souhlasit. Tento princip byl porušen, my s tím zásadně nesouhlasíme,“ dodal.
Portugalské řešení podle něj vzniklo s porušením všech procedur. Při jednáních podle něj převládla touha potrestat rakouského kancléře Sebastiana Kurze, že se proti nevyvážené distribuci vakcín v EU dříve ozval. „Převládla nad skutečnou solidaritou a snahou řešit problém koronaviru společně,“ uvedl Babiš.
Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského bylo jednání velmi ostré. „V Bruselu se velmi otevřeně mluví o tom, že bylo dokonce nezvykle osobní, což tedy mezi velvyslenci nebývá zvykem,“ přiblížil. Členské země podle něj pobouřil zejména výrok Kurze. „Prohlásil, že pokud některé země nebudou solidární, tak Rakousko by v budoucnu mohlo zablokovat další nákupy vakcín,“ dodal.
Výrok nesla podle Dolanského nelibě především německá kancléřka Angela Merkelová. „Podle mých zdrojů dokonce měla říct, že Rakousku nyní nedá ani jednu dávku navíc, ať se děje, co se děje,“ informoval.
Konstatoval, že Česku nakonec nepomohlo právě to, že se drželo Rakouska. „V prvním kole dostalo Česko nabídku na asi 310 tisíc dávek. To se mu ale zdálo málo a předpokládalo, že společný tlak Rakouska, Česka a Slovinska pomůže, právě těmto zemím, dostat ještě více,“ nastínil Dolanský. Ostatní členské země ale právě tyto nakonec obešly. „Výsledkem je, že Česko dostane to, co mu náleží, ale ani o dávku navíc,“ doplnil.
Rakousko věnuje Česku 30 tisíc dávek, vakcíny nabídlo i Slovinsko
Rakousko v reakci na rozhodnutí poskytne České republice 30 tisíc dávek vakcíny. Podle agentury Reuters to oznámil Kurz. Ten krok nazval ukázkou solidarity. Uvedl také, že k podobnému postupu se vůči České republice chystají i další země. Připojilo se následně Slovinsko s nabídkou 10 tisíc dávek. Na Twitteru to uvedl Babiš, který na sociální síti také poděkoval rakouskému kancléři.
Kurz ve čtvrtek večer k výsledku jednání podle APA řekl, že „nedostatek solidarity s Českem je naprosto nepochopitelný“. Není mu jasné, jak je možné, že Česko, které má vysoké počty nakažených koronavirem i úmrtí, „nedostane dávky, které by potřebovalo, aby byla nerovnováha zahlazena“. Avizoval také právě možnost bilaterální pomoci „ve smyslu evropské solidarity“.
Portugalské předsednictví EU původně navrhlo, aby tři miliony byly rezervovány pro šestici nejpotřebnějších zemí, konkrétně šlo o Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko a Česko. Zbývajících sedm milionů dávek mělo být jako obvykle rozděleno podle počtu obyvatel mezi všech 27 členů EU. To se však nelíbilo Praze, Vídni a Lublani.
Portál Politico v pátek výsledek jednání označil za ostudnou porážku Kurze, Babiše a šéfa slovinské vlády Janeze Janši. Podle webu nejvíce ztratil Babiš, který svým postojem připravil Česko o desítky tisíc dávek navíc. Rakousko a Slovinsko díky tomu, že se k návrhu Portugalska odmítly připojit, získaly trochu vakcín navíc, naopak Česká republika z „balíku solidarity“ mohla získat asi 140 tisíc dávek. To, že se k němu odmítla připojit, vedlo k čisté ztrátě 70 tisíc dávek, píše Politico s odvoláním na diplomaty.
Premiér musí převzít odpovědnost, shodují se Petříček s Hamáčkem
Podle vicepremiéra Hamáčka Babiš o dalších vakcínách vyjednával sám. „Pan premiér si celou tuto záležitost stáhl pod sebe, neinformoval o tom vládu ani žádný mandát na vládě schvalován nebyl. Já mám informace pouze o výsledku jednání a ten výsledek je, že Česká republika neuspěla. To znamená, že pan premiér by měl vysvětlit, co se vlastně stalo,“ řekl. Podobně se vyjádřil i Petříček, který bude za týden kandidovat na předsedu koaličních sociálních demokratů.
Opoziční politici hovoří o skandální prohře či naprostém selhání Babiše. Předseda ODS Petr Fiala sdělil, že vakcíny zachraňují životy a povinností premiéra je bojovat o každou z nich. „Opakuje se to s železnou pravidelností: doma dělá Andrej Babiš ramena, v EU neprosadí nic. Pokud se zpráva potvrdí, je to skandální prohra,“ konstatoval. Později na Twitteru označil výsledek za „totální krach Babišovy evropské politiky“.
První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová mluví o diplomatickém selhání. „Je na tom vidět, že premiér šel s nějakou vyjednávací strategií, o které se neporadil,“ okomentovala.
Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že Babiš se bojí jednat samostatně ve prospěch Česka a evidentně ani není dobrý vyjednavač. V zajišťování vakcín selhala Evropská komise, jejíž šéfka Ursula von der Leyenová by měla odstoupit, dodal. „Neschopní ministři české vlády by měli podat demisi a umožnit vznik vlády odborníků,“ uvedl Okamura.
Podle předsedy lidovců Mariana Jurečky se jedná o Babišovo naprosté selhání v jednáních. „Mohl zajistit pro naše občany více vakcín, neudělal to ani včera (ve čtvrtek – pozn. red.), ani na podzim, když neobjednal pro Česko maximální možný počet vakcín, které objednat mohl,“ podotkl Jurečka. Babišova špatná rozhodnutí tak mohou za tisíce zbytečně zmařených životů, doplnil.
O opakovaném selhání předsedy vlády mluví také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Může za to přímo Babiš sám, i kdyby vinu házel na kohokoliv, z toho se nevymluví,“ zdůraznila. Kvůli Babišovým opakovaným selháním přišly už desítky tisíc rodin o příbuzné, míní. „A další ještě přijdou,“ varovala.
Předseda KSČM Vojtěch Filip sdělil, že je lepší se na Brusel nespoléhat. „Je to odporný krok evropské politiky. Česká republika by se měla obrátit na jiné výrobce bez EU,“ uvedl. Filip v minulosti prosazoval především využití ruské vakcíny Sputnik V, kterou unijní orgány dosud neschválily. O tom, že Babiš o Sputniku uvažuje, psaly v pátek servery Deník N či Seznam Zprávy.
Unijní země v prvním čtvrtletí dostaly přes 90 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, což je zvláště kvůli výpadkům firmy AstraZeneca výrazně méně, než čekaly. Společně nakoupené očkovací látky si mezi sebe rozdělují podle počtu obyvatel. Když však některé země neprojeví zájem o celý svůj příděl, mohou si jej koupit jiné státy, čímž vzniká kritizovaný nepoměr.
