Rada vlády pro zdravotní rizika podpořila posun termínu druhé dávky očkování proti covidu, který už dříve avizoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a prosazoval i její člen, epidemiolog Petr Smejkal. Vakcíny Pfizer a Moderna se budou nově registrovaným podávat po 42 dnech, napsali na Twitteru zástupci ministerstva zdravotnictví. Již zarezervované termíny se nezmění.
Lhůta mezi podáním dávek vakcín Moderna a Pfizer se prodlouží, už rezervované termíny se ale nemění
UDÁLOSTI: Lhůta mezi vakcínami Pfizer a Moderna se prodlouží (zdroj: ČT24)
Prodloužení lhůty mezi podáním první a druhé dávky vakcíny má ochránit větší část populace proti těžkému průběhu nemoci. Podle ministra už první dávka prokazatelně snižuje počty hospitalizovaných i smrtnost. „Cílem je naočkovat co nejvíce lidí alespoň jednou dávkou. My víme, že po patnácti dnech po jedné dávce už máte takovou imunitu, že to zabrání tomu, abyste skončili na jednotce intenzivní péče nebo v těžkém stavu,“ argumentoval Smejkal.
Vakcíny Pfizer a Moderna se budou nově registrovaným k očkování podávat po 42 dnech, dosud byl v případě Pfizeru rozestup 21 dnů, u Moderny 28. U látky AstraZeneca (která se bude nově nazývat Vaxzevria) zůstává druhý termín po dvanácti týdnech. Změna podání druhé dávky vakcíny se tak týká jen nově registrovaných k očkování, rezervované termíny se podle ministerstva zdravotnictví neposouvají.
„Z odborného pohledu je to zcela v pořádku, není třeba mít žádné obavy. Nám všem ale tato změna umožní ochránit více lidí v kratší době,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Experti se na vládním rzhodnutí neshodnou
Prodloužení intervalu mezi první a druhou dávkou vakcín považuje imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR za přijatelné rozhodnutí. „Nevím tedy, na čem je založené, nejsem si vědom toho, že by probíhaly nějaké dodatečné klinické studie, které by toto doporučovaly. Ale obecně se dá říci, že skutečně asi na tom, jak je dlouhý interval, zase tolik nezáleží a že tohle prodloužení je rozumné zvláště z toho důvodu, aby se dříve dostalo na více lidí, aspoň s první dávkou,“ uvedl v ČT.
Doplnil, že jde sice svým způsobem o mimořádné řešení, ale že se tak děje i jinde ve světě. „Nejsme zdaleka první a je to zkrátka taková přijatelná varianta,“ dodal.
Studio ČT24: Imunolog Hořejší k prodloužení lhůty pro podání druhé dávky vakcín (zdroj: ČT24)
Epidemiolog a prezidentský poradce Roman Prymula rovněž označuje prodloužení rozestupu za nezbytné „v době, kdy je ještě málo vakcín“ a tvrdí, že „cesta, která byla zvolena, je velmi konzervativní.“ Sám by byl ještě razantnější a rozestup by po britském vzoru směřoval až ke třem měsícům.
Irena Koutná, vedoucí výzkumnice z centra buněčného a tkáňového inženýrství při brněnské svaté Anně, je naopak skeptická. „Firma Pfizer tato data neudává,“ komentuje zvětšený rozestup: „Jasně na datech vidíme, že po první dávce 20 procent lidí chráněno není. Na datech z Izraele se ukázalo, že až 17 procent pacientů na JIP bylo po první dávce.“
90' ČT24 o vakcinaci: Prymula vs. Koutná (zdroj: ČT24)
Alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu má v Česku přes 1,146 milionu lidí, obě potřebné dávky 464 836 osob. V pondělí zdravotníci aplikovali 36 604 dávek. Podle Blatného by do konce dubna měly dostat alespoň jednu dávku vakcíny dva miliony lidí. Ministr předpokládá, že v červnu bude alespoň jednou dávkou očkováno 60 až 70 procent populace.
Očkováno je přes 33 tisíc zaměstnanců z kritické infrastruktury, krizových štábů a integrovaného záchranného systému. Dalších 1850 se registrovalo k očkování v pondělí, kdy se mohli začít přihlašovat přes web. Přednost v očkování mají v současné době také zdravotníci a zaměstnanci škol. Těch se chce nechat očkovat více než 230 tisíc z celkem asi 300 tisíc.