Přibylo necelých sedm tisíc nakažených. Policie bude karantény kontrolovat jedině s hygieniky

Testy na koronavirus odhalily v pondělí 6865 pozitivních, v mezitýdenním srovnání zhruba o 1400 méně. Počet zemřelých s covidem v Česku stoupl na 26 222. Vládní rada pro zdravotní rizika podpořila posunutí druhé dávky očkování proti covidu, vakcíny Pfizer a Moderna se budou podávat po 42 dnech. Policie upustila od plánu samostatně kontrolovat karantény a izolace, kontroly budou probíhat jedině v součinnosti s hygienou. 

Video Události
video

UDÁLOSTI: Policie karantény kontrolovat nebude

Kontroly dodržování karantén a izolací, jak je před týdnem avizoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), sami policisté provádět nebudou. České televizi to sdělilo policejní prezidium po pondělním jednání s hlavní hygieničkou.

„Neuvažuje se vůbec o tom, že by Policie České republiky prováděla kontrolu dodržování karantén a izolací přímo v domácnostech,“ sdělila prezidiální mluvčí Kateřina Rendlová s tím, že maximální možné jsou leda společné výjezdy s hygieniky. „Budou nadále poskytovat součinnost na základě zákona o ochraně veřejného zdraví s tím, že rozsah a intenzitu těch kontrol určuje vždy příslušná hygienická stanice,“ dodává Rendlová.

Podle informací České televize mají krajské hygienické stanice určit jednoho až dva své pracovníky, kteří pak budou společně s policisty nařízené karantény kontrolovat. Například v Praze to mají být dva lidé, ve Středočeském kraji až dvanáct. Hygienikům by policisté mohli pomoci i při běžných kontrolách. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby při ověřování totožnosti mohli zjistit, zda daný člověk má nařízenou karanténu nebo izolaci.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Dopady pandemie na českou ekonomiku

Nemocnice z Pardubicka ruší stav hromadného postižení osob

Nemocnice Pardubického kraje ruší stav hromadného postižení osob, který při vysokých počtech nemocných s koronavirem vyhlásily kvůli přeplněnosti. Jejich zátěž klesá a zvolna se snižuje počet nově hospitalizovaných pacientů, uvedl mluvčí pardubického hejtmanství Dominik Barták. Stav hromadného postižení osob byl vyhlášen 2. března.

„K dnešnímu dni (úterý) je zde hospitalizováno 428 pacientů s koronavirem, z toho jich 65 vyžaduje intenzivní péči,“ uvedl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD). V regionu v poslední době sice klesá počet nemocných s covidem-19, ale podle Netolického se přes relativně příznivý trend a prognózy nedá mluvit o tom, že už by situace byla stabilní. Dál je nutné ji považovat za značně omezující pro provoz nemocnic z pohledu běžné péče.

Benešovská nemocnice pak po úterním zasedání krizového štábu rozhodla, že zatím stav hromadného postižení osob rušit nebude, s rozhodnutím chce ještě týden počkat. Situace se sice podle nemocnice zlepšuje, ale zatím pouze mírně a týká se to standarních lůžek, jednotky intenzivní péče (JIP) jsou stále plně obsazené. Aktuálně se zde léčí šest desítek pacientů s koronavirem a z toho je dvacet právě na JIP a deset na umělé plicní ventilaci, upřesnila redaktorka ČT Andrea Grubnerová.

Stav, kdy péče o pacienty kvůli vyčerpání kapacit neodpovídá běžnému standardu, zde platí od začátku března. Nemocnice už v pondělí na sociálních sítích uvedla, že od prvního dubna opět uvede do provozu dětské lůžkové oddělení.

Situace je však navzdory lepším číslům podle přednosty Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni Petra Pazdiory nadále velmi vážná. „Buďme rádi, že opatření, které trvají od prvního března, se neminula účinkem, na druhé straně nevidím důvod k nějakému razantnímu rozvloňovaní, protože počty jsou stále velmi vysoké,“ uvedl v ČT.

Video Studio ČT24
video

Studio ČT24: Petr Pazdiora k aktuální epidemiologické situaci

Zdroj: ČT24
O rozvolňování se dá tak podle něho uvažovat až někdy kolem dvanáctého dubna. „Za předpokladu, že nedojde ke zhoršení situace, dalo by se po Velikonocích uvažovat o první etapě rozvolňování,“ uvedl s tím, že by nemělo být skokové. Je podle něho třeba si uvědomit, že po jedenáctém dubnu už budou zřejmě otevřené uzávěry mezi okresy spolu s tím, jak skončí nouzový stav a bylo by tak dobré vyčkat, jak se bude situace vyvíjet dále.

„A teprve jestli nenastane za týden nějaké zhoršení situace, tak bych uvažoval o rozvolnění,  protože tohle opravdu nikdo nedokáže odhadnout. Teď žijeme v určitém omezení z hlediska mobility a já osobě bych se přimlouval za to, co řada kolegů opakovaně také ventilovala, že kolem Velikonoc mohla být přece jenom řada podniků úplně uzavřená s výjimkou kritické infrastruktury,“ doplnil.

Druhá dávka vakcíny se posune, AstraZeneca mění jméno na Vaxzevria

Rada vlády pro zdravotní rizika podpořila posun druhé dávky očkování proti covidu, kterou už dříve avizoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a prosazoval i její člen, epidemiolog Petr Smejkal. Prodloužení lhůty mezi podáním první a druhé dávky má ochránit větší část populace proti těžkému průběhu nemoci. Vakcíny Pfizer a Moderna se budou nově registrovaným k očkování podávat po 42 dnech, u látky AstraZeneca zůstává druhý termín po dvanácti týdnech. 

Alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu má v Česku přes 1,146 milionu lidí, obě potřebné dávky 464 836 osob. V pondělí zdravotníci aplikovali 36 604 dávek. Podle Blatného by do konce dubna měly dostat alespoň jednu dávku vakcíny dva miliony lidí. Ministr předpokládá, že v červnu bude alespoň jednou dávkou očkováno 60 až 70 procent populace.   

Vakcína od firmy AstraZeneca mění svůj název na Vaxzevria, potvrdila České televizi mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková. Změnu názvu schválila Evropská léková agentura (EMA) 25. března na žádost společnosti. Název se tak bude měnit i v Česku, dodala Brunclíková. 

Podle Švédské agentury pro léčivé přípravky (švédská obdoba SÚKLu) změna názvu nezahrnuje žádné další změny. Na webových stránkách Evropské lékové agentury je také již dostupná nová příbalová informace.

Vakcína od švédsko-britské společnosti AstraZeneca je v současné době jedinou očkovací látkou, u níž ministerstvo zdravotnictví umožňuje distribuci do ordinací praktických lékařů.

V posledních dnech počty hospitalizovaných v mezitýdenním srovnání podle dat ministerstva klesají, v pondělí vyžadovalo nemocniční péči téměř o 1400 pacientů méně než před týdnem. Oproti neděli ale jejich počet skoro o 300 stoupl.   

Dorazil lék od Regeneronu, rozdělí se dál

Do fakultních nemocnic v Praze a Brně dorazily v úterý dopoledne také první léky na covid-19 od firmy Regeneron. Ve třech dodávkách v březnu, dubnu a květnu má přijít celkem dvanáct tisíc dávek, které se rozdělí do dalších nemocnic, informovala pražská Fakultní nemocnice v Motole – ta bude rozdělování léku do nemocnic v Čechách koordinovat. FN Brno takto bude fungovat pro Moravu. Lék se bude podávat ohroženým skupinám pacientů, které má chránit před hospitalizací.

„Hlavním smyslem je ochránit nejrizikovější pacienty před těžkým průběhem nemoci covid-19 a tím zmírnit současný enormní tlak na přetížené nemocnice,“ řekl k tomu ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. 

Rizikoví pacienti by měli co nejdříve po pozitivním testu na covid-19 kontaktovat svého praktického lékaře, ten se ozve na jedno z infuzních míst v nemocnicích. „Je to takový hezký příklad toho, jak bychom měli plošná opatření směřovat na ta cílená,“ dodal Ludvík. Zatím je podání léku omezeno indikací, počtem dostupných dávek i tím, že není oficiálně schválený. Do budoucna by ale podle Ludvíka mohl zabránit většině hospitalizací.

Podle náměstkyně ředitele FN Motol pro vědu a výzkum, imunoložky Anny Šedivé musí být lék podaný do sedmi až deseti dní po nákaze. Účinný by měl být proti více mutacím.

Covid má ministryně práce Maláčová

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) oznámila na Twitteru, že se nakazila koronavirem. Nemoc  jí v pondělí potvrdil test. Uvedla, že má mírné příznaky onemocnění a minimálně 14 dní bude v izolaci. „Tak už mě to taky dostihlo. Mám covid-19, včerejší test mi vyšel pozitivní,“ uvedla ministryně.

Z členů vlády nemocí už prošli ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Maláčová byla kvůli epidemii několikrát v dobrovolné izolaci.

Někteří ze 14 členů vlády jsou proti nemoci covid-19 už očkováni. Vedle premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), kteří dostali vakcínu mezi prvními, byli podle dřívějších informací Televize Seznam očkováni Metnar, Toman a ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). 

Nejvíce se nyní nákaza šíří v okrese Česká Lípa, kde za poslední týden přibylo 604 nově potvrzených případů v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Naopak nejméně na Chebsku, které patřilo začátkem roku k nejhůře postiženým regionům v zemi – nyní tam za týden evidují 69 nakažených na sto tisíc obyvatel.

Rizikové skóre protiepidemického systému PES zůstává třetím dnem na 59 bodech ze sta možných. Index tak odpovídá třetímu z pěti stupňů pohotovosti, vláda už se ale systémem neřídí. Oproti pondělí se ze čtyř sledovaných parametrů opět mírně zhoršilo reprodukční číslo, a to z 0,83 na 0,85, na bodové hodnocení to ale vliv nemělo.

Reprodukční číslo udává, kolik jeden pozitivně testovaný nakazí dalších lidí, hodnota pod jednou značí zpomalování epidemie. Systém PES se má dočkat změn, kritériem bude mimo jiné počet nově nemocných na  sto tisíc obyvatel a zřejmě i procento pozitivních testů na covid.

Německo zároveň prodloužilo o 14 dní hraniční kontroly s Českem, zatímco na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko je od 1. dubna ruší. Za důvod prodloužení kontrol spolkový ministr vnitra Horst Seehofer označil epidemicky nestabilní situaci v Česku.