Česko bude mít 78 nových profesorů, Zeman podepsal jejich jmenování

Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal jmenovací dekrety 78 profesorů. Dekrety novým profesorům předá ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vláda návrh schválila v pondělí. Na seznamu je například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka nebo dramaturg a rektor Akademie múzických umění v Praze (AMU) Jan Hančil.

Mezi 78 novými profesory je 13 žen. Nejvíce jich tradičně navrhla se 37 lidmi Univerzita Karlova. Šest návrhů předložila Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, pět nových titulů navrhla Masarykova univerzita a čtyři Mendelova univerzita v Brně. Návrhy podalo i dalších 13 vysokých škol.

Zastoupeni jsou především lékaři, kteří tvoří zhruba čtvrtinu seznamu. O něco méně je techniků. Jmenovací dekret dostanou také ekologové, chemici, matematici, umělci, právníci, ekonomové, farmaceuti i zástupci dalších oborů.

Profesorem se stal třeba biochemik Jan Konvalinka, který vede Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd a je také prorektorem Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. Letos na jaře byl koordinátorem Iniciativy akademických pracovišť, které se v době vypuknutí koronavirové pandemie zapojily do testování lidí na covid-19. Iniciativa vznikla v březnu v reakci na nedostatek přístrojů a pracovníků pro testování nového koronaviru a nabídla své odborníky a přístroje k testování vládě a krizovému štábu.

Nový titul získal také fyzikální chemik Karel Friess, který se věnuje rozvoji membránových technologií a nedávno za to převzal cenu ministerstva školství za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Dalšími jsou třeba dramaturg a rektor AMU Jan Hančil, vysoký bruselský úředník Petr Blížkovský nebo akademický malíř Jiří Černický, jehož výtvarný návrh vyhrál soutěž na podobu budoucí stanice Nemocnice Krč metra D v Praze.

Prezident Zeman na jaře 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří tehdy navržených kandidátů, což zdůvodnil jejich prohřešky z minulosti. Soud letos pravomocně rozhodl, že nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory nebylo v souladu se zákonem. Zeman pak neuspěl ani se svými kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu, ale své rozhodnutí zatím nezměnil. Třetí nejmenovaný, Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické, vzal již v roce 2016 žalobu na prezidenta zpět.

Od začátku kauzy se k Zemanovi dostalo několik seznamů kandidátů na profesorský titul, které schválila vláda. Nikoho dalšího neodmítl. Jmenovací dekrety po dohodě se Zemanem pravidelně předává ministr školství, i když to v minulosti někdy dělal prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Diktát většiny, říká o dění ve sněmovně Decroix. Vesecká chválí rychlost

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 36 mminutami

Přibývá cvičení na ochranu kritické infrastruktury, Praha buduje síť dobrovolníků

Záchranné týmy tento týden v rámci akce MERO 2026 nacvičovaly zásah v centrálním tankovišti v Nelahozevsi, kde stát uchovává své ropné rezervy. Podobná cvičení na ochranu kritické infrastruktury, kam patří třeba vodojemy či elektrické rozvodny, se konají pravidelně a přibývá jich. Kromě hasičů, policie a zdravotníků se do nich zapojuje taky profesionální armáda a aktivní zálohy. Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem.
před 8 hhodinami

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
před 19 hhodinami

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Média budou mít nezávislost, ujišťuje Babiš

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Způsob jednání o poplatcích dle Pavla budí pochyby o záměrech předkladatelů

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal v sobotu odpoledne na síti X prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.
včeraAktualizovánovčera v 15:22‌‌

Krajně neobvyklé, hodnotí analytici a politologové noční jednání o poplatcích

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.
včeraAktualizovánovčera v 14:58‌‌

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
23. 10. 2026Aktualizovánovčera v 10:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.