„S panem Škárkou jsme se dnes dohodli, že v naší věznici ukončí pracovní poměr,“ řekl ve středu ředitel plzeňské věznice Petr Vlk. Škárkovy výroky o dětech odsoudil a uvedl, že se jménem věznice omluvil neziskové organizaci Nedoklubko, na jejíž činnost Škárka ve svém příspěvku reagoval.
Vlk ale zároveň upozornil na to, že muž za dobu své čtyřleté kariéry ve vězeňství pracoval dobře. „Hodnotil jsem ho kladně. Měl na starosti relativně velký oddíl a odváděl v něm kvalitní práci,“ podotkl.
Škárka napsal na svém facebookovém profilu, že předčasně narozené děti „budou mít IQ kolem padesátky a budou pro společnost pouze přítěží“. „Pouze nějaká neziskovka se na nich napakuje. Stejné je to i s mentály,“ poznamenal. Stát se podle něj „musí probrat a zbavit se zbytečných lidí“.
„Lidé, kteří nejsou přínosem společnosti, ať už z důvodu mentální či společenské diskvalifikace (dementi, bezďáci, imigranti atd.), nesmí být společností protežováni. Zbavme se zbytečných,“ vyzval.
Expresivní forma měla vyburcovat z apatie, vysvětluje Škárka
„Udělal jsem špatné vyjádření a musím za to nést odpovědnost,“ řekl Škárka k výsledku středeční schůzky s Vlkem. Dodal, že ve vězeňství pracoval téměř pět let a že zatím nepřemýšlel o tom, čím se bude zabývat dál. Uvedl, že jeho text neměl být urážlivý a že chtěl expresivnější formou pouze vyburcovat společnost z apatie.
„Uznávám, že jsem některé formulace měl volit lépe, a za to se tedy omlouvám,“ napsal v prohlášení. „I já jsem se narodil jako nedonošené dítě v sedmém měsíci, a tak jsem rozhodně můj předchozí text nemínil nijak negativně a útočně,“ sdělil. Jeho záměrem bylo poukázat na to, že plod, který se podaří zachránit ve třetím měsíci, zákonitě nemá potřebně vyvinuté všechny orgány, což může být do budoucna zdrojem zdravotních a mentálních komplikací, napsal.
Vězeňská služba se od Škárkových slov distancuje
Vězeňská služba zdůraznila, že komentáře jejího civilního zaměstnance Škárky nevyjadřují její stanoviska. Připomněla, že bezpečnostní sbor naopak významně pomáhá v charitě a že věznice v jednotlivých regionech spolupracují nejen s neziskovými organizacemi, ale také s dětskými domovy, školkami či s dětskými odděleními v nemocnicích.
„Nemohu uvěřit, že by někdo byl schopen takto hovořit o nedonošených dětech, které na samém začátku života o něj musí bojovat. Jako otec tří dětí naprosto rozumím tomu, jak takové výroky zasáhly rodiče, kteří mají o své děti obrovský strach. V reakci na tyto výroky se obrátíme na spolek Nedoklubko, který v rámci našich charitativních aktivit podpoříme,“ přislíbil šéf sboru Petr Dohnal.
Nedoklubko podporuje neonatologická centra a snaží se zvyšovat povědomí veřejnosti o problematice předčasného porodu. „Výroky exposlance Jaroslava Škárky jsou pro nás naprosto neakceptovatelné, neboť svým obsahem zcela vybočují z hranic demokratické diskuse. V této věci hodláme po konzultaci s našimi právními zástupci podniknout další právní kroky,“ uvedla organizace na svém webu. Zároveň poděkovala za vlnu solidarity, kterou Škárkův příspěvek spustil.
Škárku zkritizovaly i zakladatelky Nadačního fondu pro předčasně narozené děti a jejich rodiny Hana Píšová a Markéta Stránská. Podle nich by měl za své hanlivé výroky nést právní odpovědnost. Mimo jiné jim vadí slova o parazitování neziskových organizací.
Podle advokátky se Škárka dopustil trestného činu
„V mnoha případech suplujeme roli státu, přispíváme na speciální rehabilitace, zdravotnické pomůcky, pečovatelské a asistenční služby, které stát rodinám neposkytuje nebo pojišťovny nehradí. Poskytujeme rodinám psychoterapeutické služby. Nejsme dotováni státem, jak se v článku uvádí. Nemáme žádné úlevy. Finance získáváme vlastní iniciativou, charitativními akcemi nebo díky podpoře soukromých subjektů,“ napsaly ženy. Dodaly, že za sedm let působení přerozdělily mezi potřebné 12,5 milionu korun.
Advokátka Klára Kalibová z obecně prospěšné společnosti In Iustitia je přesvědčena o tom, že Škárka se svými výroky dopustil trestného činu. „Útok Jaroslava Škárky je předsudečným trestným činem ve smyslu paragrafu 356 trestního zákoníku – podněcování k nenávisti vůči skupině osob,“ sdělila.
„Lidé s postižením a organizace, které jim pomáhají, se terčem útoků stávají často. Až 30 procent organizací pracujících s lidmi s postižením má mezi svými klienty někoho, kdo byl napaden z důvodu svého zdravotního stavu. Osmnáct procent organizací pomáhajících lidem s postižením se samo stalo terčem předsudečného útoku,“ doplnila.
