Rodiče, kteří neposlali děti do školy, budou nejspíše dostávat ošetřovné až do konce nynějšího školního roku. Návrh na prodloužení vyplácení ošetřovného schválila Poslanecká sněmovna. Šlo o „přílepek“ k novele, která umožní odložit sociální odvody – i ta nyní míří do Senátu. Poslanci na mimořádné schůzi také schválili vládní žádost o prodloužení lhůt na přípravu státního rozpočtu, nedošlo naopak na původně navrženou změnu zákona o veřejných zakázkách, kterou poslanci vyřadili z programu.
Ošetřovné budou rodiče dostávat až do prázdnin, rozhodla sněmovna
Prvním bodem 48. schůze, kterou svolal předseda sněmovny, aby poslanci posoudili protikrizová opatření, byla novela zákona o sociálním zabezpečení. Umožní firmám odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Z dlužné částky by platily pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci.
„Z důvodu zachování ekonomické motivace k placení pojistného zaměstnavateli se nenavrhuje úplné zrušení placení penále, ale jeho podstatné snížení,“ řekla při představení návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Opozičním politikům se návrh, jak jej kabinet předložil, nelíbil. „Vláda přijme v rámci boje s koronavirem opatření, následně mají firmy logicky propady tržeb a místo, aby jim vláda pomohla udržet pracovní místa, tak je za to ještě potrestá penále. Správné by bylo penále odpustit úplně, nebo odpustit platbu pojistného během nouzového stavu, to by byla skutečná pomoc,“ řekl Tomio Okamura (SPD). Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) se „jedná už více o půjčku než samotnou přímou pomoc“.
V podobném duchu se nesly některé pozměňovací návrhy, například Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl, aby stát část odvodů zcela odpustil – za květen a červen by podle něj mělo jít o 80 procent odvodů.
Nakonec ale pozměňovací návrhy vesměs neprošly. Nejvýraznější výjimkou byl „přílepek“ – tedy návrh, který s jádrem novely bezprostředně nesouvisí. Předložili jej ale koaliční poslanci Kateřina Valachová (ČSSD) a Aleš Juchelka (ANO). Umožní prodloužení ošetřovného pro rodiče, kteří zůstávají s dětmi doma i po otevření škol. Půjde nadále o 80 procent vyměřovacích základů.
Blíže k původnímu návrhu měl návrh Hany Aulické Jírovcové (KSČM), aby se elektronizace vztáhla na evidenční listy důchodového pojištění, veškeré přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění a o oznámení o dni nástupu zaměstnance do zaměstnání, který ve sněmovně rovněž prošel.
Rozpočet se zpožděním
Druhým bodem schůze sněmovny byla změna pravidel pro přípravu státního rozpočtu. Kabinet by měl rozpočet dostat až koncem září a sněmovna koncem října. Jde o měsíční posun proti běžnému harmonogramu. Totéž bude platit pro střednědobý výhled na léta 2022 a 2023.
Vláda zdůvodnila svoji žádost o odklad tím, že běžný harmonogram přípravy rozpočtu letos nelze dodržet kvůli nejistotě ohledně rozsahu a délky zdravotní i ekonomické krize. Data o dopadu epidemie na hospodářství, spotřebu nebo investice za letošní druhé čtvrtletí budou známy podle zdůvodnění návrhu nejdříve začátkem září.
Pozměňovací návrhy, které by lhůty sice prodloužily oproti běžnému stavu, ale ne tak výrazně, jak žádala vláda, neprošly.
Před závěrem schůze ještě vystoupil ministr školství Robert Plaga (ANO), aby na závěr schůze sdělil podrobnosti o dalším fungování základních škol. Žádala o to poslankyně ODS a starostka Prahy 2 Jana Černochová, která si stěžovala, že v metodice, kterou Plagovo ministerstvo vydalo, jsou nejasnosti. Neměla jasno například v tom, kdo by nesl odpovědnost, kdyby se při vágním dodržování některých pravidel ve škole rozšířila nákaza.
Ministr je však přesvědčen, že informace jsou k dispozici a jeho úřad je schopen nejasnosti vysvětlit. „Ministerstvo školství po celou dobu koronakrize má telefonní linky. Musím říct, že se obracejí ředitelé, konzultují, protože česká vzdělávací soustava je velmi různorodá,“ uvedl Plaga. Poslancům ministr také řekl, že v červnu by se mohli vrátit na bázi dobrovolnosti do základních škol žáci druhého stupně. Nepočítá přitom s variantou, že by se školy při případné další vlně nákazy covidem-19 znovu zcela uzavřely. „Všechny kroky směřují k tomu, aby to potenciální vypnutí nebylo úplné, ale aby se soustředilo na oblasti nákazy,“ plánuje Plaga.
Debata o školách se potom protáhla. Poslanci využili toho, že si odhlasovali, že mohou jednat i po 21. hodině a skončili až v půl desáté. Závěr schůze provázel střet Jany Černochové s poslancem KDU-ČSL Jiřím Miholou. Černochová dala najevo, že jí protahování debaty není milé, čímž lidoveckého poslance rozzlobila. Poukázal, že se podobné téma neúspěšně pokoušel zařadit již na programy předcházejících schůzí, a proto nyní využil příležitosti obrátit se na ministra Plagu. Černochová naopak Miholu obvinila, že podle ní ve svém vstoupení opakoval podesáté záležitosti, o nichž se už mluvilo.
Zadávání zakázek se zatím nezmění, novela z programu vypadla
Požadavek na dodatečné vystoupení ministra školství byl jedním ze dvou návrhů na změnu pořadu středeční schůze, které prošly. Ten druhý naopak znamenal vyřazení jednoho z původně plánovaných bodů.
Poměrem 101 ku nule schválili poslanci v úvodu svého jednání vyřazení novely zákona o veřejných zakázkách z pořadu schůze. Opoziční poslanci proti ní vyjádřili velké výhrady a to, že by se měla projednat ve stavu legislativní nouze jako „koronavirové“ krizové opatření, označili někteří i za podvod ze strany vlády.
K návrhu Jakuba Michálka (Piráti) na vyřazení bodu z programu schůze se nakonec připojil i předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Podobný postoj vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO). „Pokud jsou tam nějaké pochybnosti, tak je lepší to projednat normálně a nedávat to na legislativní nouzi,“ uvedl.
Změna zákona měla podle vlády „zajistit, aby jednací řízení, které je zadáváno v krajně naléhavých okolnostech, bylo co nejméně administrativně náročné“. Opozice i protikorupční organizace však varovaly, že by zákon mohl otevřít dveře korupci. Zakázky by podle nich bylo mnohem jednodušší zadávat bez veřejné soutěže i různým problématickým firmám.
Ve sněmovně se – na rozdíl od minulé řádné schůze – sešli její členové ve sníženém počtu s tím, že zákony projednají zrychleně ve stavu legislativní nouze. Podpora projednávání všech vládních návrhů v tomto stavu ale nebyla jednomyslná. Když přišlo na termíny pro tvorbu státního rozpočtu, vyzýval Miroslav Kalousek (TOP 09) ostatní poslance, aby takový návrh probrali v řádném legislativním procesu. Neuspěl však, koalice měla dostatečnou sílu.