Sněmovní zahraniční výbor kritizuje Mynářovo údajné mlžení i výhružný tón ruské diplomacie

Sněmovní zahraniční výbor zkritizoval kancléře prezidenta Miloše Zemana Vratislava Mynáře kvůli jeho postoji k dopisu čínského velvyslanectví o plánované cestě zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) na Tchaj-wan. Mynář podle výboru zamlčuje důležité informace a znevažuje okolnosti tlaku na Kuberu, to ale kancléř odmítl. Výbor také kritizuje výhružný tón ruské diplomacie kvůli odstranění sochy maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6.

Video Události: Sněmovní zahraniční výbor zkritizoval kancléře
video

Události: Sněmovní zahraniční výbor kritizuje kancléře

„Výbor dal jasně najevo, a díky za to, že se velmi jasně vymezuje vůči stylu komunikace kanceláře prezidenta se zástupci parlamentu. Neochota se vyjádřit a vyvrátit podezření, že v celé věci hrál hradní kancelář nějakou roli, jen budí další podezření,“ napsal na Twitteru člen výboru a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Šéf hnutí STAN zároveň vyjádřil lítost nad tím, že se do konečné podoby usnesení nepodařilo prosadit výzvu, aby se k věci vyjádřil přímo prezident a aby informoval poslance o tom, jakou roli hrála Kancelář prezidenta republiky v doručení dopisu Kuberovi.

Mynář: Vše jsem vysvětlil

„Žádné informace nezamlčuji, zcela otevřeně jsem celou věc veřejně vysvětlil. Co musím zdůraznit, k žádnému nepřijatelnému tlaku na Jaroslava Kuberu nedošlo,“ uvedl ve čtvrtek večer v reakci na usnesení sněmovního zahraničního výboru Mynář.

Podle něj se ve věci konala otevřená diskuse o rizicích cesty na Tchaj-wan „se zřetelem k faktu, že ČR, stejně jako celá EU nebo USA, uznává politiku jedné Číny“. „Je to srovnatelné, jako kdyby vysoký ústavní činitel navzdory české zahraniční politice a politice EU uznal samostatnost Katalánska. Španělsko by logicky protestovalo,“ uvedl Mynář. Za kauzou vidí také vnitrostátní boj politiků, kteří mají za cíl extremizovat vztahy s Čínou a poškodit ekonomické zájmy Česka.

Mynář na dotaz, zda on či někdo jiný z Pražského hradu požádal čínskou ambasádu, aby poskytla své stanovisko k cestě Kubery, odpověděl, že kancelář prezidenta „písemnou informaci obdržela od velvyslanectví“. „Je to pohled ČLR na věc, stejně tak USA podobnou formou vyslovily výhrady k digitální dani. Je logické se seznámit s postojem dotčeného státu a pak je možné kvalifikovaně reagovat,“ poznamenal.

Mynář nechtěl komentovat slova manželky zesnulého předsedy Senátu Věry Kuberové, podle které její manžel kvůli plánované cestě na Tchaj-wan pociťoval velký tlak a těsně před smrtí se proto změnil. „Pro paní Kuberovou je odchod manžela bolestná ztráta, nechci proto její pocity komentovat,“ uvedl. Odmítl, že by on nebo prezident Miloš Zeman měli odpovědnost za úmrtí Kubery. Poznamenal, že Kubera byl pod tlakem, aby na Tchaj-wan odjel.

Kancléř na jednání výboru nepřišel

Sněmovní zahraniční výbor o dopisu jednal se zástupci ministerstva zahraničí. Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) na úvod řekl, že jeho úřad nebyl součástí komunikace, která byla čínskou ambasádou adresována Kanceláři prezidenta republiky. Údajně se nepodílelo ani na vzniku doprovodného textu k dopisu, který vypracoval zahraniční odbor Hradu.

Jednáni výboru bylo krátce po slovech ministra zahraničí pro veřejnost uzavřeno. Poslanci pozvali na čtvrteční jednání výboru i samotného Vratislava Mynáře, ten ale účast písemně odmítl.

Mynář na kauzu reagoval už ve čtvrtek během dne vyjádřením, které zveřejnil na stránkách Pražského hradu. Uvedl v něm, že byl přítomen u většiny schůzek Zemana s Kuberou. „Ze schůzek existují samozřejmě zápisy, ze kterých je zřejmé, co se na nich probíralo, případně jaké dokumenty na nich byly předávány. A jasně z nich plyne, že k žádnému vyhrožování či vydírání na nich nedošlo,“ napsal.

Mynář ve stanovisku na stránkách Pražského hradu odmítl, že by si výhružný dopis objednal. Obvinil Deník N, že jde o úmysl očernit jeho, prezidenta Zemana i Čínu. Server vyzval k omluvě či doložení tvrzení, jinak se chce hájit právní cestou. 

Prezident Zeman se Mynáře zastal

Dopis, který stojí na počátku celé kauzy, podle dřívějších informací Aktuálně.cz předalo v lednu Hradu Čínské velvyslanectví. V něm hrozilo trestem Kuberovi i českým firmám v Číně, pokud tehdejší šéf horní komory uskuteční návštěvu Tchaj-wanu. Podle informací Deníku N požádal o vypracování dopisu čínské velvyslanectví právě Mynář s cílem zjistit, jak bude Čína reagovat.

V polovině března čeští nejvyšší ústavní činitelé ve společném prohlášení odmítli nátlak Číny a odsoudili vyhrožování odvetnými opatřeními. Vratislav Mynář tehdy informaci Deníku N popřel, Zeman ho v rozhovoru pro Frekvenci 1 podpořil, podrobnosti ale neuvedl.  

„V případu předsedy Senátu Kubery zůstává mnoho nezodpovězených otázek a je třeba, ve snaze zachovat demokracii a suverenitu našeho státu, zjistit okolnosti, za jakých byl předseda Senátu vystaven tlaku ze strany cizí mocnosti a za součinnosti představitelů Hradu,“ uvedl v tiskovém vyjádření místopředseda výboru Jan Lipavský (Piráti).

Lipavský: Rusko zasahuje do české nezávislosti

Sněmovní zahraniční výbor také zkritizoval způsob, jakým Rusko komunikuje ohledně nedávného odstranění sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády v Praze.  Údajně výhružný tón Lipavský odmítl s tím, že ruskou reakci považuje za zasahování do české nezávislosti.

Týdeník Respekt napsal, že pracovník ruských tajných služeb údajně vybavený jedem ricin přicestoval před třemi týdny s diplomatickým pasem. České bezpečnostní složky podle týdeníku vyhodnotily jeho přítomnost jako bezpečnostní riziko pro pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09).

Ruské velvyslanectví následně v nótě uvedlo, že útoky na Rusko a jeho zastupitelský úřad v Praze jsou nepřípustné. Článek v Respektu označilo za lež a součást diskreditační kampaně v českých médiích. České ministerstvo zahraničí označilo nótu za nepatřičnou, protože se v ní ambasáda ohrazuje proti svobodě médií a ruské ambasádě zaslalo vlastní nótu.

„V rámci dalšího řešení ruského vměšování apeluji na lepší zabezpečení českých zastupitelských úřadů v zahraničí. Útoky na konzulát v Petrohradu a velvyslanectví v Moskvě potvrzují nutnost podniknout bezprostřední kroky.“

Jan Lipavský (Piráti)

místopředseda sněmovního zahraničního výboru

Dvě demonstrace kvůli Koněvovi

Odstranění sochy vyvolalo v Rusku protesty. Před českým generálním konzulátem v Petrohradu demonstrovali aktivisté z nezaregistrované nacionalistické strany Jiné Rusko, přičemž zapálili dýmovnici a vyvěsili transparent s vulgárním heslem.

Před třemi týdny aktivisté Jiného Ruska demonstrovali také před českou ambasádou v Moskvě. Lidé v maskách tam vyvěsili na plot velvyslanectví nápis Stop fašismu a hodili do areálu ambasády několik dýmovnic, ruská policie proti nim nezasáhla.

Pět let za poškození ruských válečných pomníků, i těch mimo Rusko

Lipavský zároveň považuje za nutné, aby se česká diplomacie vymezila vůči novému ruskému zákonu, který postihuje ničení nebo poškozování vojenských hrobů. Stíhání v Rusku umožňuje zákon, který začátkem dubna podepsal prezident Vladimir Putin. Za poškození válečných hrobů a pomníků v Rusku i zahraničí hrozí podle něj až pět let vězení.

Místopředseda výboru ocenil, že se sněmovní a senátní zahraniční výbory navzájem podporují a mluví v kauze Koněv stejným hlasem. Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v úterý požádal vládu, aby ruské vměšování do českých záležitostí a aktivity vůči českým veřejným činitelům odmítla. Kabinet by měl podle výboru také představit plán na snížení počtu ruských diplomatů v Česku.