Soud zrušil čtyři vládní opatření. Ministerstvo zdravotnictví podá kasační stížnost

Soud ve čtvrtek zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Podle něj jsou nezákonná. Rozhodnutí pražského městského soudu je pravomocné. Kabinet nicméně podle instrukcí soudu znovu přijal daná opatření v zákonné formě, tedy jako krizová podle krizového zákona. Premiér závěr soudu respektuje, ale vnímá ho jako absurdní. Ministerstvo zdravotnictví proti verdiktu podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Video Soud rozhodl o zrušení čtyř opatření proti koronaviru
video

Soud rozhodl o zrušení čtyř opatření proti koronaviru

„Soud je plně srozuměn se skutečností, že aktuální situace panující v České republice se naprosto vymyká normálu, a nechce jakkoli zlehčovat hrozby, které z nastalé zdravotní pandemie plynou pro stát a jeho obyvatele. (…) Soud však nemohl pominout, že napadená opatření představují svým rozsahem dosud bezprecedentní omezení základních práv, zejména svobody pohybu a svobody podnikání,“ stojí v tiskové zprávě po jednání soudu.

Ten konkrétně zrušil opatření z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob.

„Respektujeme rozsudek Městského soudu v Praze, byť proti němu budeme podávat kasační stížnost,“ řekl po čtvrtečním jednání vlády Vojtěch. Podle něj i soud konstatoval, že není předchozí judikatura, ze které by se dalo vycházet.

„Z našeho pohledu by o tom měl ještě rozhodovat Nejvyšší správní soud a celou věc posoudit, protože to není úplně jednoznačné. Je otázka, jaká je reálná pravomoc ministerstva zdravotnictví, na kterém je zodpovědnost za to, aby činilo kroky k omezení a zabránění šíření epidemie,“ poznamenal ministr.

Kabinet ve čtvrtek večer přijal zrušená opatření znovu jako krizová, na což měl čas do pondělí. Vojtěch kvůli verdiktu soudu o rezignaci neuvažoval. „Rozhodně neplánuji rezignovat na základě toho, že jsem vydával mimořádná opatření, která měla zabránit šíření největší pandemie za sto let na území České republiky,“ nechal se slyšet.

Smysl mimořádných opatření je podle něj jasný. „Chceme ochránit naše občany před epidemií, to je neoddiskutovatelné. A na číslech vidíme, že opatření zafungovala,“ dodal. Městský soud v Praze podle něj řešil zejména formu, jakou byla přijata.

Bývalý ústavní soudce: Vláda mohla přijmout stejné kroky i bez porušení zákona

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje rozhodnutí soudu o zrušení čtyř mimořádných opatření resortu zdravotnictví za absurdní, ale respektuje ho. „Nechápu, že soud ruší opatření vlády, která v Česku zcela evidentně zachránila tisíce lidských životů a díky kterým jsme celou tu epidemii tak úspěšně zvládli,“ napsal Babiš České televizi v SMS zprávě. 

Podle bývalého soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka ale vláda měla možnost tato opatření přijmout i v jiné podobě, která by odpovídala zákonu. „Změna formy rozhodnutí byla zcela evidentně účelová,“ řekl Balík v Interview ČT24. Podle něj je možné, že se tak chtěl kabinet vyhnout povinnosti uhradit podnikatelům ušlý zisk. 

Vláda má nyní podle soudu do 27. dubna čas, aby opatření omezující volný pohyb, maloobchod a služby přijala v zákonné formě, tedy jako krizové opatření. „Soud si je vědom účelu, za kterým byla mimořádná opatření přijata. Proto je nezrušil k dnešnímu datu, aby dal vládě určitý prostor, aby doposud závadný právní stav napravila,“ vysvětlil soudce Štěpán Výborný.

Nařízení měla být součástí krizového zákona

Výborný také zdůraznil, že je i za aktuální situace nezbytné, aby orgány veřejné moci lpěly na pravidlech, a zachovaly tak právní stát v maximální možné míře. Vláda podle něj měla opatření vydat v režimu krizového zákona. „Soud musí odmítnout, aby takovouto pravomocí disponovalo pouze jedno ministerstvo,“ uvedl.

Právníkovi Dostálovi vadilo, že ministerstvo daná omezení odůvodnilo pouze obecnou zmínkou o výskytu nemoci COVID-19 v ČR a nutností omezit její šíření. Podle něj je formulace opatření v rozporu jak s požadavky práva, tak s poznatky medicínské vědy.

V žalobě také uvedl, že český stát nerespektoval svůj vlastní pandemický plán a že pravidla boje proti epidemii tvoří namísto odborníků politici, a to podle momentálních nálad veřejného mínění. Postup ministerstva označil za „právnické chytračení“.

Podle ústavního právníka Marka Antoše z Univerzity Karlovy byla žaloba založená na argumentu, že opatření jsou nerozumná a špatně odůvodněná. „Do této debaty se soud nepustil, což lze považovat za rozumný a sebeomezený přístup. Zároveň trvá na tom, že je potřeba doložit druhou stránku věci, formální kritéria pro vyhlašování opatření,“ uvedl. Připomněl také, že ta musí splňovat především základní principy právního státu.

Čtvrteční rozhodnutí soudu podle ministra vnitra a místopředsedy vlády Jana Hamáčka (ČSSD) potvrzuje, že pouze za nouzového stavu lze přijímat krizová opatření pro boj s koronavirem. „Je to jen další potvrzení toho, co říkáme dlouhodobě,“ uvedl Hamáček, který je též předsedou Ústředního krizového štábu.

Zda bude žádat o prodloužení krizového stavu, by měla podle předsedy Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy vláda jasně formulovat. „Také by měla říct, která opatření udrží v chodu a na jakém právním základě je nařídí tak, aby třeba v obchodech byly nadále dezinfekce,“ uvedl Prouza.

Podle opozice soud potvrdil obavy. Prezident Zeman s rozhodnutím nesouhlasí

Podle předsedy ODS Petra Fialy rozhodnutí potvrdilo neschopnost vlády. Soud potvrdil obavy, že kabinet postupuje nezákonně, uvedl Fiala. „Vláda jedná v krizi nejen zmateně, ale i protiprávně. Lidé musejí mít i v nouzovém stavu právní jistotu a ochranu,“ řekl ČTK.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš s odkazem na některé výroky soudu uvedl, že na stejná rizika upozorňovala jeho strana od počátku. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se také potvrdilo, že vláda nebyla svá až přehnaně omezující opatření schopná dostatečně vysvětlit a právně odůvodnit. „A to je základním předpokladem dobrého fungování právního státu,“ uvedla Adamová.

Lidovecký poslanec Marek Výborný doufá, že vláda nebude proti rozhodnutí podávat kasační stížnost, ale zhodnotí všechna zrušená opatření a ta, jejichž zachování považuje za důležité, převede do režimu krizového zákona.

Předseda STAN Vít Rakušan zase míní, že rozhodnutí není dobrou vizitkou pro vládu. „Náš europoslanec Stanislav Polčák na to upozorňoval už před měsícem. Překvapuje mě, že vláda nemá tak důkladnou právní analýzu, aby ji na to někdo upozornil. Tohle je skoro na odstoupení ministra zdravotnictví,“ uvedl.

Senátoři za STAN ve čtvrtek také získali dostatek podpisů pod návrh, aby Ústavní soud zrušil nařízení, kterým vláda zakázala kvůli pandemii koronaviru vycestovat z Česka. 

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura napsal ČTK, že rozhodnutí neznamená, že by daná omezení nebyla ve své době účinná a nutná. „Bohužel místo vlády odborníků, kterou prosazovalo naše hnutí, máme zde vládu politiků, kteří v rámci platného právního řádu nedokážou zprocesovat a vydat rozhodnutí tak, aby nemělo právní vady. Je to prostě trapas,“ uvedl. 

S rozhodnutím soudu naopak nesouhlasí hlava státu. „Soud na sebe bere veškerou odpovědnost za dopady svého rozhodnutí. Ať už jde o dopady na životy a zdraví obyvatel, tak na hospodářství celé republiky,“ reagoval na rozhodnutí soudu podle mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident Miloš Zeman. Zeman přijatá opatření proti pandemii opakovaně podpořil.

Ke čtvrtečnímu verdiktu se staví rezervovaně i člen ústavně-právního výboru a poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček. „Kladu si otázku, kde ten problém je. Jestli na ministerstvech a vládě sedí tak neschopní právníci, a nebo zda soudci jsou kolikrát chytřejší než kdokoliv jiný a trošku si osvojují rozhodovat v této zemi o všem,“ řekl Ondráček. Nezbývá podle něj ale nic jiného, než rozhodnutí soudu přijmout.

Odškodnění podnikatelů je kvůli zákonu o veřejném zdraví sporné

Jádrem problému je, že usnesení celé vlády nahradila opatření ministerstva. Podle vládních vyjádření přitom v případě, že jsou omezení zavedena na základě zákona o ochraně veřejného zdraví z resortu zdravotnictví, by neměli mít podnikatelé nárok na odškodnění za uzavřené provozovny. S tímto krokem nesouhlasila opozice, výtky má i Hospodářská komora.

„Nynější rozhodnutí může mít vliv na náhradu škody. Mohla by to být dobrá zpráva pro živnostníky nebo malé podnikatele, kteří byli zasaženi zvláště ostře,“ uvedl ve čtvrtek žalobce Dostál. Řadu žalob ze strany podnikatelů, kterým kvůli nezákonně vydanému opatření ušel zisk, lze očekávat podle advokáta Miroslava Krutiny. „Je to způsobené tím, že do rukou ministra zdravotnictví předala vláda kompetenci, která příslušela pouze jí,“ uvedl.

Právník ministerstva zdravotnictví Jiří Kindl podotkl, že jednotlivé nároky na odškodnění budou muset posuzovat civilní soudy. „Tento soud neřekl, že by ta opatření byla věcně špatně nebo že měla být přijata méně přísná. Věcně je nezpochybnil,“ poznamenal.

Opatření, která soud ve čtvrtek zrušil, jsou ale jen částí nařízení, která ministerstvo zdravotnictví s odkazem na zákon o ochraně veřejného zdraví vydalo. Nemocnice musejí například od 19. března vyčlenit lůžka s možností umělé plicní ventilace pro pacienty s COVID-19 nebo připravit příjmy pro třídění pacientů s ohledem na možnost nákazy koronavirem. Podle nařízení ministerstva bylo také zavedeno testování klientů a obyvatel domovů, kteří se vracejí po pobytu v nemocnici.