Praha - Nové medicínské postupy a také inovativní operace i mezinárodní ocenění pro tuzemské kardiology přinesl rok 2014 do českého zdravotnictví. A obecný trend? Lidé se dožívají stále vyššího věku. To ale přináší také víc nemocí a větší potřebu lékařské péče. Nejen na poli medicíny, ale i česká věda zaznamenává důležité události, mezi které patřila třeba výstavba laserového centra Eli a projekt průmyslových laserů, který už běží v Dolních Břežanech.
Úspěch letos slavili čeští kardiologiové, kteří dostali cenu Světové zdravotnické organizace za léčbu infarktu. Když se pacient dostane do nemocnice včas, většinou přežije. Díky lékařům klesla úmrtnost pacientů s infarktem v nemocnicích až na dnešních pět procent.
Záchrana lidí s nemocným srdcem se daří i českým transplantologům. Nové dostalo do konce listopadu 82 lidí. A v Česku teprve podruhé jeden z nich dostal zároveň i nové plíce. Na transplantaci srdce a plic se podílely dva specializované týmy chirurgů.
Úspěšná byla také historicky první transplantace tenkého střeva. Šedesátiletému pacientovi vyměnili celkem 5 orgánů, zároveň mu voperovali nový žaludek, játra, slinivku i slezinu.
Transplantologům se daří pomáhat i dětským pacientům a podobně úspěšní jsou i dětští onkologové. Léčba je ale náročná a některé děti umírají právě na její komplikace. I proto vědci stále hledají šetrnější způsoby, jak dětem pomoci a zároveň se leukémie zbavit nadobro. Zavedli proto novou metodu, která je schopná najít jednu leukemickou buňku mezi milionem buněk normálních.
A dařilo se i v léčbě dospělých s leukémií. Pacientům s jedním dosud nevyléčitelným typem leukémie by teď měla pomoci biologická léčba. Tu na onemocnění běžně užívají, jak ale zjistili čeští vědci, část z nich by ale tenhle drahý lék s vedlejšími účinky mohla po určité době úplně vysadit, aniž by se leukémie vrátila.
Dařilo se také českým fyzikům i archeologům
Nejdůležitější moment fyzikálních věd poslední doby podle šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše je výstavba laserového centra Eli a projekt průmyslových laserů, který už běží v Dolních Břežanech.
Největší úspěch humanitních vědců byl podle Drahoše objev doposud neznámé baziliky na Vyšehradě. Archeologové na Vyšehradě odhalili základy jednoho z největších kostelů střední Evropy. Zároveň se jedná zřejmě o nejstarší známý vyšehradský kostel. Nachází se zhruba 150 metrů od hlavní baziliky svatého Petra a Pavla a jeho stáří se datuje na 2. polovinu desátého, nebo 1. polovinu jedenáctého století.
