Praha - Lékaři dosáhli výrazného úspěchu v léčbě dětí s akutní leukémií. Ukázal to rozsáhlý mezinárodní výzkum, který probíhal v letech 2002 až 2007. Studie, kterou vedli čeští lékaři, sledovala více než 5 tisíc dětí v 15 zemích tří kontinentů. Pokroku dosáhli zdravotníci úpravou dávek léčiv a optimalizací dosavadních postupů. Podařilo se jim zachránit život až 82 procentům nemocných dětí, v Česku úspěšnost stoupla na 89 procent. Výsledky zveřejnil prestižní americký časopis Journal of Clinical Oncology.
„Při hodnocení pěti let od propuknutí choroby se potvrdilo, že se podařilo zachránit život 82 procentům dětí. Optimalizací léčby jsme vylepšili naději na vyléčení naprosté většině malých pacientů,“ uvedl koordinátor studie, přednosta kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol profesor Jan Starý.
Akutní lymfoblastická leukémie je nejčastější dětskou rakovinou ve vyspělých zemích, počty pacientů rostou ročně v průměru o procento. V ČR lékaři ročně zjistí tuto nemoc zhruba u 70 dětí. Ještě před 50 lety byla stoprocentně smrtelná, první vyléčené dítě bylo v Motole diagnostikováno v roce 1969. Ještě počátkem 80. let tam vyléčili 20 procent dětí, v současnosti, po využití výsledků studie, až 89 procent. Dá se předpokládat, že se u některých ještě nemoc může vrátit. Podle statistik se vrátí u 20 procent vyléčených, nutná je pak další léčba, včetně transplantace kostní dřeně. Výsledek by ale neměl klesnout pod 85 procent.
Děti nově dostávají léčbu v závislosti na stavu
Na základě výsledků studie lékaři změnili diagnostiku dětské leukémie. Dítě nově dostává léčbu, která je mu šita na míru. „Děti, které mají vyšší riziko, dostanou intenzivnější léčbu, třeba i transplantaci kostní dřeně,“ uvedl Starý. Naopak pacienti, kteří tak intenzivní léčbu nepotřebují, jí mohou být díky studii ušetřeny, protože jim zabírá dostatečně léčba standardní. Není tedy nutno jí zatěžovat všechny pacienty a vystavovat je riziku komplikací.
Léčba dětské leukémie je náročná, dlouhodobá a přináší řadu komplikací. Léčí se chemoterapií. Tzv. léčebný protokol se dělí na čtyři fáze, liší se intenzitou léčby a složením léků. V posledních 30 letech nebyl do počáteční léčby dětské leukémie zařazen žádný nový lék. Studie se zúčastnily ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko, Ukrajina, Izrael, Hongkong, Chile, Argentina, Uruguay, Kuba a jedno centrum v Moskvě. Díky studii se podle Starého nejnovější léčebné protokoly začaly užívat v dalších zemích, například na Ukrajině, v Srbsku či v Jižní Americe.
Dárcovství kostní dřeně
Třetina pacientů s leukémií nebo nádorovým onemocněním krve nenajde vhodného dárce kostní dřeně. V Česku existují dvě zařízení, kam se dárci mohou hlásit. Prvním je Český registr dárců krvetvorných buněk v pražském IKEMu, který existuje od roku 1991 a registruje necelých 23 tisíc dárců. Dalším Český národní registr dárců dřeně, který funguje dvaadvacet let a je v něm přes 44 tisíc dárců. Na celém světě je podle posledních údajů registrováno přes 23 milionů dárců. Základním kritériem pro dárcovství je věk mezi 18 a 35 lety, hmotnost nad 50 kilo a dobrý zdravotní stav bez trvalé medikace a léčby. Do darování kostní dřeně se zapojují i lidé z bezpečnostních sborů. Podle lékařů jsou ideální dárci, protože profese hasičů či policistů zaměstnávají mladé, zdravé osoby.
